Vládnutí v Maďarsku - na hraně, nebo za ní?
13.09.2018
A právě kroky maďarské vlády právě takovým případem jsou. Výsledkem mnohaleté snahy o dialog s maďarskou vládou totiž je kategoricky odmítavý postoj premiéra Orbána cokoliv na vládní politice měnit. Námitky, které se na adresu maďarské vlády snáší, přitom nejsou nijak triviální. A není tak podstatné, kdo s nimi přichází. Namátkou: omezení pravomocí Ústavního soudu, oslabení nezávislosti soudní moci, omezení svobody tisku, akademické svobody a svobody sdružování útoky na nezávislost médií, univerzity a neziskové organizace. Zejména omezení pravomoci Ústavního soudu by neškodilo trochu rozvést, protože Ústavní soud či instituce obdobného typu je v každém státě garantem ochrany ústavnosti, jejímž jádrem je princip dělby moci a ochrana lidských práv. A v Maďarsku byly pravomoci Ústavního soudu vskutku zmrzačeny, posuďte sami: nemožnost rozhodovat o rozpočtových záležitostech, zrušení žalob ve veřejném zájmu (actio popularis), nemožnost odkazovat na svou judikaturu platnou před 1. lednem 2012 či nemožnost přezkoumávat ústavnost jakýchkoli změn Ústavy s výjimkou změn procesní povahy, ztížení přístupu jednotlivců k Ústavnímu soudu zrušením lhůty pro provedení přezkumu ústavnosti a zrušením odkladného účinku pro napadené právní předpisy.
Dalo by se pokračovat, ale již tyto samy o sobě spadají do kategorie základních společných hodnot EU, která je chráněna smlouvami EU jako zásadní pojítko mezi členskými státy EU. Proto je také třeba bít na poplach, vyvstává-li někde nebezpečí jejich porušování, nebo k jejich porušení dokonce již došlo. Jistě, na tyto opravdu vážné problémy maďarského vládnutí se ve zprávě Sargentini, kterou dnes většina EP odhlasovala, nabalily i některé další, méně vážné, to však nic nemění na tom, že v Maďarsku principy demokracie a právního státy ohroženy jsou.
Kupříkladu úzká definice rodiny, pro kterou je maďarská vláda ostře kritizována zleva a naopak nalézá zastání u části konzervativců, v zásadě skutečně náleží do národní sféry rozhodování, a do zprávy EP proto nepatří. Není to však vada, která by diskvalifikovala zprávu jako celek, vždyť body nějakým způsobem se dotýkající maďarského silně konzervativního pojetí rodiny jsou pouhé 4 z celkových 77. A i v těchto 4 bodech nezaznívá nějaká ostrá či vyhraněná kritika, ale spíše je v nich vyjádřena určitá obava vztahující se k riziku diskriminace jiných druhů rodinného uspořádání, včetně párů stejného pohlaví, či nerovnováze s právy žen a posilování jejich postavení (hovoříme zde o velmi měkkých formulacích).
K solidní úrovni zprávy přispívá i to, že v drtivé většině případů je odkazováno na závěry orgánů OSN, Rady Evropy, OBSE či Benátské komise, tedy nezávislých a odborně zaměřených mezinárodních organizací, které mají sledování a posuzování kvality demokracie a právního státu v evropském, či celosvětovém měřítku v popisu práce a ostatně právě státy si je za tímto účelem zřídily.
Pokud má EU být nejenom společným trhem a penězovodem od bohatších směrem k chudším, ale také a možná především společenstvím hodnot, je třeba společně zasáhnout, když někdo tyto hodnoty poruší, nebo vyvolá situaci, kterou lze označit za vážné nebezpeční jejich porušení. Maďarsko premiéra Orbána v takové situaci je, a proto je namístě, že to EP takto pojmenoval.
Být členem EU znamená i sdílenou odpovědnost. V prvé řadě za chování své, ale i těch druhých, s nimiž tvořím jedno společenství, v němž to to, co dělá jeden, má vliv a dopad na ostatní. Znamená to nebýt strážcem společných hodnot jen tehdy, když se mi to hodí, nebo když se zrovna jedná o hodnotu, která je mi blízká, zatímco jindy přivírat či zavírat oči.