Michel Barnier: Budeme pracovat na budování budoucích vztahů s Velkou Británií
17.05.2017
Na začátku svého projevu Barnier upozornil, že především musíme odstranit nejistotu, kterou svrchované rozhodnutí Velké Británie opustit Evropskou Unii vytváří v prvé řadě pro občany, dále pro příjemce z evropského rozpočtu a také pro irské hranice. K tomu má ostatně dopomoci i fázování jednání, které představuje kompromis mezi neochotou zahájit obchodní jednání předtím, než bude hotova celá dohoda o brexitu, a snahou zahájit obchodní jednání ihned. Fázování jednání nemá pro Velkou Británii představovat trest. „Má pomoci organizovat spořádaný ochod a zachovat budoucí vztahy,“ prohlásil Barnier. Zdůraznil, že cílem Evropské unie je dospět se Spojeným královstvím k dohodě, která nebude proti Spojenému království. Očekává se přitom stejný přístup i od Britů, tedy jejich ochotu dospět k dohodě s EU, ne proti ní.
Nový vztah s Velkou Británií má již první obrysy. Bude obsahovat dohodu o volném obchodu, dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu a univerzitního školství, v oblasti obrany a bezpečnosti. Dohoda o volném obchodu nicméně nepřipustí „nekalou soutěž, handrkování o obchodní bezpečnosti, a ani snížení fiskálních, environmentálních a sociálních norem v Evropské unii,“ upozornil Barnier.
Poukázal také na význam předčasných parlamentních voleb ve Velké Británii, které vyvolala britská premiérka Theresa Mayová. Ty proběhnou 8. června tohoto roku ještě předtím, než bude zahájeno jednání s Velkou Británií. „Volby dají britským partnerům viditelnost a stabilitu, které potřebujeme,“ řekl ve svém projevu Barnier. Vnímá konání předčasných voleb jako součást úspěchu následných jednání. Vyzdvihl pak transparentní přístup při jednání.
Dále se ve svém projevu zaměřil na tři oblasti. První byla práva občanů. „Na počátku jednání máme poměrně ambiciózní postoj. Vyžadujeme, aby evropští občané a britští občané dotčení brexitem mohli i nadále využívat a těšit se ze stejných práv,“ zdůraznil Barnier. Konkrétně zmínil právo na pobyt, právo na svobodu pohybu, právo přístupu k sociálnímu zabezpečení, právo přístupu na trh práce. Prohlášení o dobrém úmyslu v této oblasti pak označil za nedostačující.
Druhou oblastí pak byla finanční nařízení. Zde upozornil, že konkrétní čísla se budou odvíjet jednak od metodiky, na které je potřeba se s Velkou Británií dohodnout, a dále od termínu ochodu Spojeného království z Evropské unie. Zdůraznil, že je potřeba postupovat tak, abychom s Velkou Británií našli dohodu o závazcích. K finančním výhledům, které v tomto období běží, se Evropská unie zavázala jako uskupení 28 států. Společně finance státy využívají pro všechny regiony EU, pro univerzity, laboratoře, zemědělce. Je proto potřeba tyto účty dořešit a postupovat bez snahy zneužít této situace.
Poslední oblastí pak byla situace Irska. Zde přislíbil, že budou podnikány takové kroky, aby bylo nalezeno řešení, které bude bezezbytku respektovat Dohodu z Velkého pátku. Podotkl, že Velká Británie je spoluručitelem Velkopáteční dohody.
Na závěr zdůraznil, že brexit má určité dopady a ti, kdo tvrdí, že i po brexitu může být „business as usual“, neříkají pravdu. Je třeba rozplést 44 let ekonomických vztahů, finanční, právní, sociální integrace. Nikdo tedy nesmí podceňovat dopady, které brexit má ve všech oblastech a právní složitost tohoto rozdělení. Vyzval proto všechny ke klidnému vysvětlování toho, co brexit znamená, co znamená být a nebýt členem EU a jak se brexit dotkne každodenního života občanů, spotřebitelů či podniků. Je třeba říci občanům pravdu. A je potřeba také vysvětlit, co by pro ně znamenalo, kdyby k dohodě vůbec nedošlo. Dle Barniera nám brexit přináší i mnoho ponaučení, a je proto třeba naslouchat pocitům britských občanů. „Nesmíme si plést pocity lidu a populismus,“ upozornil Barnier.