Migrační krize na hranicích Litvy a Běloruska
21.07.2021
Evropská agentura pro ochranu hranic Frontex v pondělí 12. července zmobilizovala své jednotky rychlého nasazení do Litvy. Tamější vláda obvinila sousední Bělorusko z toho, že povolila nelegální přechody do země stovkám migrantů. Hned ve stejný den proběhlo zasedání v Evropském parlamentu a v Radě pro zahraniční věci, kde se probírala tato tématika a následující kroky. Eurokomisařka pro vnitřní věci, Ylva Johansson, se nechala slyšet, že současná Běloruská vláda (neuznaného) prezidenta Lukašenka se snaží vrátit úder za uvalené sankce a používá uprchlíky jako zbraň proti zemím Evropské unie.
V současné době probíhá vyšetřování, jakým způsobem byli migranti přepraveni. Podle Litevských úřadů na letišti v hlavním městě Běloruska, Minsku, přistálo několik letadel s migranty z Istanbulu a Bagdádu. Lukašenkova vláda tuto krizi podporuje tím, že vyzvala občany z 73 zemí, aby pod záminkou získání vakcín proti coronaviru cestovali do Běloruska, a to zcela bez potřeby víz. Odtud poté mohou překročit hranice do Evropy.
Litevský ministr zahraničí, Gabrielius Landsbergis, prohlásil, že se jeho země nyní snaží navrátit uprchlíky do jejich mateřských zemí. Nicméně celý takovýto proces bývá často velmi komplikovaný, obzvláště pokud neexistuje možnost identifikace. Velký důraz byl také kladen na situaci ve zbytku Evropy. Jižní státy jako Španělsko, Itálie či Řecko musí takovéto problémy řešit dennodenně, a to v ještě větším měřítku. Podle Landsbergise je podstatným řešením této krize společná evropská strategie, na které se budou podílet všechny členské státy. Litva také vyzvala k zavedení nových sankcí proti Bělorusku a uvedla, že další země používající tuto taktiku by měly čelit podobnému trestu.
Samotný Lukašenko se vyjádřil, že nemá v úmyslu přestat s nelegální migrační politikou a nehodlá bránit uprchlíkům v přechodu do Evropy. Toto jednání však není žádnou novinkou. Fabrice Leggeri, výkonný ředitel agentury Frontex, uvedl, že jeho agentura očekávala, že se Bělorusko pokusí využít vlny migrantů jako politickou zbraň, a sledují proto hranice země již od loňského podzimu. Podle statistik služby litevské pohraniční stráže překročilo litevskou hranici v roce 2021 celkem 1 714 nelegálních migrantů, oproti pouhým 74 v roce 2020. Z nich 1 676 dorazilo z Běloruska. Nezesílila také pouze kvantita, ale i různorodost migrantů přicházejících z Běloruska. Leggeri zmínil, že zatímco první příchozí většinou pocházeli z Iráku, Sýrie a Íránu, tento měsíc došlo k posunu směrem k africkým státním příslušníkům, včetně migrantů z Konga, Gambie, Guineje, Mali a Senegalu.
Celá situace jasně demonstruje, že Evropa potřebuje silnější a funkčnější strategii k řešení současné migrační krize. Již neplatí, že davy uprchlíků jsou pouze problémem jižních evropských států, ale nás všech. Evropa se musí spojit a začít situaci řešit jednohlasně, což se zatím neděje. A to i z důvodu, že někteří politici, kteří si postavili (alespoň z části) svůj volební program na migrační krizi, si nakonec v evropském měřítku počínají jinak a před spoluprací schovávají hlasu do písku. Napříč Evropou musí fungovat spravedlivá bezpečnostní a azylová politika, která v sobě bude zahrnovat pravidla pro ochranu vnějších hranic – ty však nesmí být v rozporu s lidskými právy či Ženevskými konvencemi. Vedeni k zodpovědnosti musí být také aktéři, kteří zneužívají této krize k dosažení svých politických cílů a musí být vyslán jasná vzkaz, že jejich činy nebudou tolerovány.
Migrace je celosvětový problém, který nemůže být jednoduše vyřešen a naprosté otevření či naopak uzavření hranic situaci nezmění. Důležité je začít u zdroje a sjednotit svět v boji proti klimatickým změnám, hladomoru, válkám, sociálním propastím, nestabilitám uvnitř států a dalším problémům, které mají migrační krizi na svědomí.