Minulý týden v Evropském parlamentu: CETA, boj s terorismem a lepší kontroly na hranicích i návštěva rakouského prezidenta
20.02.2017
- Schválení obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA): "Schválení CETA ukázalo, že při sobě stojíme nejen v podpoře vzájemného obchodu, vytváření pracovních míst, ale že společně chceme zachovat globální spolupráci, ve které je Evropská unie silně slyšet." Tady si přečtěte vic.
- Nová opatření v boji proti terorismu: "Jak směrnice o boji proti terorismu, tak nařízení o posílení kontrol na vnějších hranicích jsou dalším krokem vpřed v posilování naší bezpečnosti. A stejně tak jsou reakcí na stále silnější hlasy, že Evropa má dělat v opatření proti terorismu víc."
- Limity pro vypouštění skleníkových plynů do ovzduší budou přísnější: "Reforma emisních povolenek ETS vytvoří lepší prostředí na postupnou dekarbonizaci ekonomiky - tedy bezpečnější a udržitelnou ekonomiku."
A do Evropského parlamentu také přijeli rakouský prezident Alexander Van der Bellen a kanadský premiér Justin Trudeau. Shodou okolností to byla první cesta do EP obou - rakouský premiér si Štarsburk vybral za vůbec první místo své zahraniční návštěvy, kanadský premiér pak v Parlamentu promluvil vůbec poprvé. O čem mluvili, si můžete přečíst zde a zde.
Podrobněji už týdenní monitoring událostí v EU (Sekce pro evropské záležitosti, autor: A. Kuchařová)
Od pondělí 13. do čtvrtka 16. února se ve Štrasburku uskutečnilo druhé plenární zasedání Evropského parlamentu (EP) v letošním roce. Mezi hlavní body jednání patřily dohoda s Kanadou CETA, budoucnost EU, boj proti terorismu a systém obchodování s emisemi v EU. Jedním z prvních návrhů, který únorové plenární zasedání projednávalo, byl návrh směrnice revidující systém obchodování s emisemi v EU (ETS), jehož cílem je podpořit rozvoj čistých technologií. Během středečního hlasování poslanci schválili návrh Komise snižovat počet emisních povolenek o 2,2 % každý rok a navrhli zdvojnásobení kapacity rezervy tržní stability pro rok 2019 a snížení emisních povolenek pro sektor letectví o 10 % oproti průměru z období 2014 – 2016. V prosinci zvolený rakouský prezident Alexander Van der Bellen pronesl v úterý 14. února na plenárním zasedání slavnostní projev, v němž varoval před nacionalismem a populismem a vyzdvihl hodnoty EU. Věnoval se také mladým lidem, kteří budou vytvářet budoucnost Evropy. Evropské instituce si prezident Van der Bellen zvolil jako cíl své úplně první zahraniční cesty. Na úterním pořadu dopoledního jednání EP byla debata o budoucím směřování a institucionálním nastavení EU. Konkrétně poslanci projednávali tři zprávy, vypracované z vlastního podnětu: zprávu k možnému vývoji a změnám současného institucionálního uspořádání EU, zprávu o zlepšení fungování EU využitím potenciálu Lisabonské smlouvy a zprávu o rozpočtové kapacitě pro eurozónu. Všechny zprávy byly při čtvrtečním hlasování schváleny a jsou součástí balíčku, kterým chce EP vyjasnit svůj postoj k budoucnosti EU při příležitosti výročí 60 let od podpisu Římské smlouvy. Hlavním bodem středečního programu plenárního zasedání byla Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA). Poslanci nejprve vedli téměř tříhodinovou rozpravu o dohodě a při následném hlasování ji schválili poměrem hlasů 408 (pro): 254 (proti): 33 (zdrželo se hlasování). CETA by tak mohla být prozatímně uplatňována od 1. dubna 2017. Ve čtvrtek 16. února pak s projevem o vztazích EU a Kanady vystoupil kanadský premiér Justin Trudeau. Uvedl mimo jiné, že smyslem dohody CETA je zlepšit životy lidí, a vztah mezi Kanadou a EU označil za zcela přirozený, založený na společných hodnotách a aspiracích. Ve středu 15. února poslanci projednali také návrh směrnice o boji proti terorismu a také návrh nařízení o posílení kontrol vnějších hranicích na základě příslušných databází. Prvně uvedený návrh byl následující den schválen ve znění, neformálně dohodnutém loni v listopadu. Směrnice o boji proti terorismu nahradí stávající rámcové rozhodnutí, zohlední měnící se teroristické hrozbu a poskytne mimo jiné nástroje k boji proti tzv. vlkům samotářům a zahraničním bojovníkům. Také návrh nařízení o posílení kontrol na vnějších hranicích, který upravuje Schengenský hraniční kodex, byl ve čtvrtek schválen. V úterý 14. února poslanci přijali usnesení o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU, v němž žádají Komisi, aby vypracovala účinný a komplexní evropský program na ochranu oznamovatelů. Komise by podle EP také měla vypracovat občanskoprávní pravidla pro robotiku a umělou inteligenci. Vyplývá to z usnesení, které poslanci přijali ve čtvrtek 16. února a na němž se jako stínový zpravodaj podílel český poslanec Jiří Maštálka (GUE/NGL) a jako navrhovatelka stanoviska za výbor IMCO česká poslankyně Dita Charanzová (ALDE). Úterní odpoledne patřilo mimo jiné debatě o druhém přezkumu ekonomického ozdravného programu pro Řecko, během níž se poslanci shodli, že řecká ekonomická situace je velmi křehká a je potřeba přijít s účinným řešením. Následovala společná rozprava na téma evropský semestr 2017.