Může být chov hospodářských zvířat v Evropě udržitelný?
09.09.2020
EU je nyní v procesu utváření strategie k dosažení cílů Zelené dohody (primárně dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050, obnovit biologickou rozmanitost a přejít k čisté cirkulární ekonomice), a proto je třeba zamyslet se nad budoucností živočišné výroby. Nejdůležitější strategií je v tomto případě Farm to Fork Strategy, která obsahuje dva zásadní cíle – snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a v akvakultuře o 50 % a do roku 2030 využít 25 % celkové zemědělské půdy k ekologickému zemědělství.
Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakides ve svém úvodním slově upozornila na vzájemnou provázanost mezi zdravím zvířat a zdravím lidí. To, jakým způsobem se staráme o zvířata (čím je krmíme, jak je léčíme nebo očkujeme), má následně vliv i na naše zdraví. Podle Eurostatu se jedná o 94 % Evropanů, kterým není lhostejná živočišná výroba. To ostatně potvrdili i samotní panelisté – Norbert Lins, Jude Capper, Kurt Sannen, Martin Scholten a Julie Vermooten.
Během panelové diskuze byla řeč rovněž o potřebě modernizace sektoru, k čemuž jsou zapotřebí velké investice ze strany členských států. Podle Norberta Linse, poslance EP a předsedy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, by měl být určen minimální rozpočet pro oblast zemědělství a životního prostředí. Dále upozornil na potřebu jednotného systému označování živočišných výrobků v EU. To podpořila Julie Vermooten z AnimalhealthEurope a zároveň uvedla, že se jedná o jednu z priorit německého předsednictví v Radě. Jude Capper, konzultantka udržitelnosti živočišné výroby, ale upozornila na to, že si spotřebitelé vybírají výrobky spíše podle ceny, chuti anebo předchozí zkušenosti než podle označení. Otázkou tedy podle ní je, jak toto označení zatraktivnit a zajistit, aby bylo srozumitelné.
Kurt Sannen jako ekologický zemědělec, do debaty přinesl více praktických zkušeností. Na otázku, zda je udržitelnější ekologické zemědělství nebo konvenční zemědělství odpověděl, že záleží na postupech každého zemědělce. Ekologické zemědělství může být určitě řešením, avšak upozornil na chybějící výzkum ohledně možností jeho produkce. Podle Sannena je třeba neindustrializovat a nevytvářet tlak na produkci běžných farem. Dalším tématem bylo také očkování zvířat. Panelisté se shodli, že ekologické zemědělství nevylučuje užívání antibiotik. Když je zvíře nemocné, je ho potřeba samozřejmě léčit.
Martin Sholten rovněž zmínil, že veškeré strategie EU by se měly přizpůsobit postupnému přechodu na potravinový systém pravděpodobně s menším objemem živočišné výroby.
Panelisté proto vidí především příležitost v zelené reformě Společné zemědělské politiky pomocí určení minimální výše rozpočtu na zemědělství, v jednotném označování živočišných výrobků, omezování preventivního očkování a antibiotik a modernizace celého odvětví živočišné výroby pomocí digitalizace, sběru dat a relevantního výzkumu.