Na obzoru jsou nová pravidla pro technologické giganty. Evropský parlament dal zelenou Aktu o digitálních trzích
15.12.2021
To se má ale nyní změnit. Evropská komise přesně před rokem představila balíček dvou nařízení, která mají za cíl regulovat, co je na evropském digitálním trhu povoleno a co ne. Návrhy nařízení usilují o zajištění konkurenceschopného a spravedlivého digitálního trhu s cílem podporovat inovace, zajistit vysokou kvalitu digitálních produktů a služeb, spravedlivé a konkurenceschopné ceny, vysokou kvalitu a možnost výběru pro firmy a uživatele v digitálním sektoru. Jedná se o tzv. Akt o digitálních trzích (Digital Markets Act) a Akt o digitálních službách (Digital Services Act). Zatímco první pojednává o tom, co se na digitálním trhu smí a co ne, Akt o digitálních službách se soustředí na zvýšení odpovědnosti za zveřejněný obsah a to u všech internetových platforem.
Evropský parlament dnes po dlouhých vyjednáváních schválil jasnou většinou (642 hlasů pro, 8 proti, 46 se zdrželo) návrh Aktu o digitálních trzích, který má zavést nová pravidla a povinnosti poskytovatelům digitálních služeb fungujících jako tzv. “Gatekeepers” - tedy společnostem, které významně ovlivňují provoz internetu. Mezi ně se řadí například společnosti jako Google, Amazon, Apple, Microsoft či Meta (Facebook). Nová pravidla se ovšem dotknou všech provozovatelů digitálních služeb, a to od sociálních platforem, zprostředkovatelů online služeb, webových vyhledávačů, operačních systémů až po hlasové asistenty, kteří spadají do definice “Gatekeepera”.
Jednou ze stěžejních otázek je, jak nastavit správnou hranici na definici gigantů, kteří budou nařízení podléhat. Návrh Komise se zde oproti návrhu europoslanců totiž liší. Jako takzvané “gatekeepers” označuje Komise spolu s členskými státy firmy s ročním obratem vyšším než 6,5 miliard eur a tržní kapitalizací přes 65 miliard eur, které podnikají alespoň ve třech unijních zemích a mají v EU více než 45 milionů koncových uživatelů měsíčně a více než 10 000 aktivních uživatelů z řad podniků ročně. Návrh Evropského parlamentu naopak usiluje o to, aby se nařízení dotýkalo jen těch největších hráčů na digitálním trhu a hranici ročního obratu tak stanovuje na 8 miliard eur nebo 80 miliard pro tržní kapitalizaci. Nastavení této definice velmi ostražitě sledují i regulátoři na druhé straně Atlantiku a Evropská unie by zde měla být opatrná, aby návrh nebyl vnímám jako vyloženě protiamerický, čím výše bude totiž hranice definice "gatekeepera" nastavena, tím větší šance, že se nařízení bude v tuto chvíli týkat pouze amerických technologických firem.
Na tyto největší hráče se zároveň budou vztahovat nové povinnosti, mimo jiné povinnost většího sdílení informací i s malými firmami, které jsou velmi často odkázány právě na služby těch větších. Přísnější bude také dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Systematické nedodržení stanovených pravidel by pak vedlo k astronomickým pokutám, které by, dle návrhu europoslanců, mohly dosáhnout až 20 % celkového celosvětového obratu dané společnosti nebo zákazu akvizic na určitou dobu (tzv. killer acquisition). Vzhledem k rychle se vyvíjející povaze internetové ekonomiky by se tyto povinnosti uplatňovaly ex-ante namísto ex-post, tedy předtím než se problém nastane.
Jak ale nové nařízení ovlivní nás, jako uživatele?
Důležitým bodem jsou například nová pravidla pro výchozího nastavení (default setting) na našich chytrých mobilech či počítačích. Dle návrhu by totiž uživatelé měli mít nově možnost kdykoliv smazat jakékoliv výchozí předinstalované aplikace, a zároveň by jim operační systém měl umožnit stahovat aplikace z jiných obchodů (tzv. sideloading). Proti tomu se v minulosti důrazně postavil například Apple, který tvrdí, že sideloading by mohl ohrozit bezpečnost iPhonu. Návrh ale počítá s tím, že si firmy budou moci nastavit vlastní bezpečnostní standardy, aby dokázaly možným bezpečnostním problémům předejít.
Nová pravidla se také mají týkat zpracování osobních údajů za účelem poskytování cílené reklamy (tzv. microtargeting). Dle navrhované úpravy europoslanců, by se “gatekeepers” měli zdržet kombinování osobních údajů ve prospěch vlastních komerčních účelů či umístění reklamy třetích stran na svých platformách. Omezení by se měla týkat i zpracování citlivých informací, jako jsou politické názory, náboženská přesvědčení či sexuální orientace. Platformy před zpracováním těchto údajů budou povinni požadovat výslovný souhlas uživatelů. Tento přístup k osobním údajům by měl zároveň posílit stávající ustanovení EU týkající se ochrany soukromí (tzv. GDPR). Poslanci zároveň zdůrazňují, že zejména osobní údaje nezletilých nesmějí být zpracovávány pro komerční účely, jako je například přímý marketing, profilování a cílená reklama na základě chování.
Návrh dále obsahuje povinnosti týkající se interoperability, neboli vzájemné spolupráce a komunikace mezi chatovými službami a sociálními médii. V praxi to znamená, že uživatelé už nebudou nuceni používat konkrétní messenger, ale budou moci chatovat napříč různými aplikacemi. Tento princip již nyní funguje například u e-mailových služeb. Pokud máte zaregistrovaný e-mail na Gmailu, Vaše zprávy jsou bez problému doručeny uživateli, jež má e-mail vedený například na platformě Seznam.cz. Jinými slovy, zpráva odeslaná na WhatsApp by podle nových pravidel měla být přijata na Messenger nebo Viber a naopak.
Co bude dál?
Parlamentní výbor pro vnitřní trh (IMCO) zároveň tento týden schválil návrh Aktu o digitálních službách (Digital Services Act). Akt o digitálních službách je sestřiným nařízením Aktu o digitálních trzích, obě zmíněná nařízení jsou na sebe navzájem vázána a vzájemně se doplňují. Vyjednávání o Aktu o digitálních službách se ale prodloužilo a tak se o jeho schválení bude hlasovat až na plenární zasedání v lednu.
Vyjednávání mezi Radou a Parlamentem v rámci tzv. trialogu by mělo začít v příštích týdnech. Konečné schválení pravidel stanovil francouzský prezident Emmanuel Macron jako jeden z cílů půlročního francouzského předsednictví EU, které začíná v lednu. Podle mnohých jde ale o velmi optimistické přání a tak je možné, že konečné schválení se protáhne až do doby českého předsednictví, které spadá do druhé poloviny příštího roku (2022).