Návštěva Niedermayera v Brně: Vliv europarlamentu po zvolení Junckera roste
05.05.2015
V jednom z přednáškových sálů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se setkal se studenty europoslanec Luděk Niedermayer. Popsal situaci v současném Evropském parlamentu i vliv, který podle něj po zvolení Jeana-Clauda Junckera roste. Studenti ekonomických oborů se pak europoslance ptali na řadu aspektů evropské legislativy a politiky.
V úvodní třicetiminutové části Luděk Niedermayer popsal fungování Europarlamentu a práci poslance. Uvedl, že dříve politická angažmá odmítal, do politiky ale nakonec ve volbách v roce 2014 za TOP 09 šel, protože mu připadalo, že se v Česku lidé na Evropskou unii dívají skrz prsty, a přitom je pro nás velice důležitá. Popsal také historii Evropského parlamentu, který byl na počátku prakticky bez pravomocí, ale nyní jeho vliv roste.
“Když přijdete do Evropského parlamentu, zjistíte, že se tam poslanci na spoustě věcí neshodnou, ale neshodují se tam mnohem kultivovanějším způsobem než v České republice. Na jedné věci se ale shodnou všichni, totiž že Evropský parlament by měl mít větší význam. To se docela povedlo a dnes už Evropský parlament hraje roli standardního zákonodárného sboru. To znamená, že se podílí na formování evropské politiky a formování pozic, které EU zastává ve světě. A samozřejmě schvaluje evropské zákony a jeho pozice se s každou změnou smluv posiluje,“ řekl k současné pozici EP Luděk Niedermayer, který pak popsal procesy vzniku a schvalování evropské legislativy. Parlament podle něj není žádným nezávazným diskusním fórem, ale jde o standardní výkonný orgán, kde mají poslanci přímý mandát od voličů. Niedermayer ale polemizoval s u nás obvyklou tezí, že “nám Brusel stále něco nařizuje“: “Evropská komise sice něco navrhuje, ale nemá pravomoci tyto věci uvést v život. Komise sice udělá rozhodnutí a pak je legislativně schváleno, potom ale mají rozhodovací pravomoci jednotlivé země, jejich vlády a v některých případech platí i právo veta.“
K rozdílům mezi českým a evropským parlamentem europoslanec TOP 09 uvedl, že se v Bruselu méně pije alkohol. “Přestože i v EP je možné koupit alkoholické nápoje, nepotkáte tam žádného viditelně přiopilého poslance. V minulosti se to prý stalo jednou, kdy se konala předváděcí akce, na které se nalévala polská vodka, ale to byla výjimka.“
Co jsou to české zájmy?
Luděk Niedermayer se věnoval i postavení a práci českých europoslanců. “Jednou z nejčastějších otázek na naše poslance je obecný dotaz, zda dostatečně hájí české zájmy. Rád bych na něj odpověděl, jen kdybych věděl, co to český národní zájem je. Je marné očekávat, že české národní zájmy - pokud něco takového existuje - vidí stejně poslankyně Konečná z KSČM, poslanec Mach ze Svobodných a třeba my z konzervativní skupiny. Jednadvacet českých poslanců lze stěží vidět jako semknutou skupinku, která se v EP drží při sobě a bojuje za české zájmy. Je rozpuštěna do parlamentu a drží spíš s poslanci, kteří zastávají stejné názory a postupy,“ řekl k českému angažmá v EP Niedermayer.
Popsal také rozložení sil a postupy prosazování zájmů stran. “Evropský parlament na rozdíl od českého nehraje na nějaké stojedničky, ale panuje tam velmi široká konsensuální atmosféra a vědomí, že je lepší udělat ještě další kompromis s tím, že pak podpora bude širší. Hlasování pak může mít docela neobvyklou skladbu, nedávno se povedlo, že jeden návrh podpořili současně konzervativci, liberálové a zelení,“ řekl Luděk Nidermayer. Uvedl také, že může být někdy obtížné určit hranici, po kterou by měl být jednotlivý poslanec loajální ke své frakci a za níž už musí respektovat svůj individuální mandát a postupovat pouze podle svého vědomí a svědomí: “Jednou z obtížných otázek je hledání, ve kterém případě je třeba se už vzepřít názoru frakce a kdy jej podpořit, aby frakce byla jednotná. Jednota platí zpravidla ve velkých věcech, například když frakce navrhovaly své kandidáty na šéfa evropské komise.“
Široká jednota při hlasování se nyní vyplatila a došlo k posílení role parlamentu, když byl poprvé prosazen silný kandidát parlamentu Jean-Claude Juncker. “Se zvolením Junckera Evropský parlament získal iniciativu, předtím totiž rada Evropy podala návrh na šéfa komise a parlament jej jen schvaloval. Juncker je politický kandidát nejsilnější frakce a jeho zvolením, které si Europarlament vynutil, se Evropská komise zpolitizovala.“
Luděk Niedermayer shrnul současné stěžejní problémy, jež parlament řeší. “Když jsem do Bruselu přišel, myslel jsem si, že se bude řešit jen několik zásadních věcí, jako je doladění ekonomické agendy po krizi, postavení Británie s ohledem na budoucí volby a dohasínání agendy ohledně Řecka. Od té doby se ale objevují nová a nová témata, která jsou stále problematičtější. Například situace na Ukrajině představuje nesmírně nebezpečnou věc, kterou navíc jednotlivé země EU vnímají velmi rozdílně. Také situace v Řecku není jednoduchá a v posledních dnech je také velmi silné téma imigrace. Těším se, že se během svého mandátu dočkám, že některé z těchto obtížných věcí odpadnou,“ uvedl Luděk Niedermayer.
Euro je bránou k politickému vlivu
V diskusi bylo vidět, že se odehrává na půdě Provozně ekonomické fakulty. Na dotaz ohledně tzv. kvantitativní měnové politiky uvedl, že by se centrální banky neměly pasovat do pozice někoho, kdo startuje ekonomický růst. “Během krize to sice zafungovalo ve Spojených státech nebo ve Velké Británii, protože - pokud tomu veřejnost uvěří - co zabrání politikům, aby před volbami nezapůsobili na centrální banku, aby podpořila tímto způsobem růst? To považuji za nešťastný moment, nicméně se to stalo.“ Extrémně uvolněná měnová politika nulové úrokové sazby má potenciál vytvořit bubliny na trhu aktiv. Pokud jde o lobbing v EP, nevnímá jej Niedermayer jako nějak výrazný. “Při prosazování zákonů se během dlouhého vyjednávacího procesu hledá kompromis a shoda. Typicky českého lobbistu, který něco přináší a chce to prosadit do zákona, jsem v EP nepotkal,“ řekl Luděk Nidermayer.
Další dotazy mířily na možnost přijetí eura v České republice a Polsku. “Evropa stojí na volném obchodu a bez eurozóny by bylo obtížné udržet volný trh, ke kterému se v Evropě hlásí bez výhrad všichni,“ řekl Luděk Niedermayer. Pokud jde o Českou republiku, domnívá se, že u nás převáží výhody přijetí eura. “Neinformované občany a politiky iritují záchranné mechanismy, které se uplatňují třeba v případě Řecka. Tyto mechanismy jsou důležité nejen z hlediska solidarity, ale dobře fungují i ekonomicky. Je tady navíc politická gravitace, která se posouvá směrem k eurozóně. Členství v ní znamená větší politický vliv. Pro Českou republiku je to slibný klub, pokud ale budeme rozhodnutí odkládat, jako je tomu nyní, budeme stále tři čtyři roky od přijetí eura,“ řekl Niedermayer. Polsko je podle něj zajímavé v tom, že je to velká ekonomika, která není příliš otevřená, a směřování k euru tam ovlivňuje spíš politický aspekt. “Z Polska se nyní stala politická ,těžká váha‘ zvlášť v souvislosti s jeho vystupováním v případě rusko-ukrajinské krize, kde Poláci sehráli velmi pozitivní roli a suplovali naši neschopnost a zbabělost. Jejich ambice je obrovská a uvědomují si, že pokud nebudou v eurozóně, nebudou mít politický vliv,“ řekl Niedermayer.
Závazné kvóty na imigranty jsou špatné řešení
Vyjádřil se i k problému imigrantů z krizových oblastí. Uvedl, že se závaznými kvótami na přijímání uprchlíků nesouhlasí, i když rezoluci o situaci uprchlíků v oblasti Středomoří podpořil. “Závazné kvóty na přijímání uprchlíků nejsou šťastné a my jsme pro ně nehlasovali. Nicméně hlasování proti rezoluci by dělalo dojem, že se tváříme, že jde o problém nějakých Italů, Řeků a Malťanů a my s tím nemáme nic společného. To je ale obrovský omyl. Problém bude muset Evropa řešit nejen z morálních, ale i praktických důvodů. Pokud chceme, aby EU fungovala, a chceme dál schengenský prostor, musíme to řešit společně. Kvóty jsou špatné řešení a měl by být zvolen dobrovolný mechanismus jejich přijímání,“ řekl Luděk Niedermayer. Nyní je podle něj hlavě třeba hledat řešení mimo Evropu, kvóty jsou jen marginální problém a pomoc by měli dostat jen lidé ohrožení na životě.
