1. Aktuality
2. Nefunkčnost kvót nebo neochota?

Nefunkčnost kvót nebo neochota?

14.06.2017

Na základě číselných údajů se pokusím představit dosavadní fungování relokačního systému. Již na úvod podotýkám, že nejde o principální obhajování relokačního systému a uvědomuji si jeho úskalí. Nicméně nikdo s jiným a zároveň spravedlivým systémem doposud nepřišel.

Systém kvót byl původně určen pro 160 000 žadatelů o azyl, kteří měli být přerozděleni z Maďarska, Řecka a Itálie. Ovšem tolik oprávněných žadatelů na březích Itálie a Řecka není. Například na řeckém území se sice v současnosti nachází 62 000 migrantů.[1] Z těchto migrantů je ovšem způsobilých k přerozdělení „pouze“ 12 400. Ti, kteří se neregistrovali, nebo nesplnili požadavky pro registraci, budou navráceni zpět do své krajiny. Současný stav v Řecku je vzhledem k postupnému naplňování kvót a dohody s Tureckem stabilní. Situace v Itálii je o něco horší, jen za rok 2017 do Itálie přišlo 45 130 migrantů, avšak většina nově příchozích patří mezi národnosti, které nepotřebují nutnou ochranu EU. Převážná část těchto migrantů bude navrácena zpět do zemí původu. Výjimku tvoří Eritrejci, kterým může, pokud splní registrační požadavky, být poskytnuta unijní ochrana.[2] Doposud se v Itálii registrovalo více jak 8 300 žadatelů, z tohoto počtu byla již většina přerozdělena.[3]

Celkový počet žadatelů (i s Eritrejci z roku 2016 a 2017), jež v současnosti mohou spadat do relokačního mechanismu, se pohybuje mezi 27 000 - 35 000. Počet žadatelů se může snížit, ale i o něco zvýšit, záleží na tom, kolik nově příchozích Eritrejců v Itálii úspěšně projde registrací, proto uvádím daleko širší rozmezí, než ukazují počty. Každopádně se jedná o počet žadatelů o azyl, který je daleko nižší, než se předpokládalo, což by ovšem podle Komise nemělo členské státy uspokojit a nadále by členské státy měly pokračovat v přerozdělování, které se plně uvedlo do pohybu až v roce 2016.

Doposud členské státy (dle dat ze 7. června 2017) z Řecka a Itálie přijaly 20 429 žadatelů o azyl. Země Visegrádské skupiny (V4) na systému tzv. kvót téměř neparticipují. Česká republika přijala 12 osob, ačkoliv formálně potvrdila přijetí 50 osob. Určitý kontrast mezi členskými státy zastupuje Rumunsko, které stejně jako Maďarsko, Slovensko a Česko v roce 2015 tzv. kvóty odmítlo. Rumunsko přijalo přes 600 žadatelů o azyl, což je zcela opačný přístup, než zastávají země V4. Podobně se zachovaly pobaltské země nebo Finsko, které se v roce 2015 při hlasování o kvótách zdrželo; Finsko doposud přijalo přibližně 1 600 žadatelů o azyl, a to převážně dětí bez doprovodu, kterých se na území Řecka a Itálie nachází několik tisíc.

Při hodnocení, zda systém kvót funguje, v médiích dochází k tomu, že se srovnává původní číslo (160 000), se kterými kvóty počítaly, s počtem již přijatých žadatelů o azyl (20 000). Na základě toho může dojít k domněnce, že je stále potřeba přerozdělit dalších 140 000 osob, přičemž data ukazují, že oprávněných žadatelů o azyl se na území Řecka a Itálie nachází přibližně 30 000. Přičemž zhruba 4 500 osob z tohoto počtu tvoří děti bez doprovodu rodičů a ani těmto dětem není v současné době česká společnost ochotna poskytnout ochranu.

Na druhou stranu Česká republika ve své krátké historii dokázala nesčetněkrát ukázat solidaritu a pomoci lidem prchajícím před válkou, či před etnickými konflikty, jež se často odehrávaly téměř za hranicemi České republiky. Již v 90. letech jsme natrvalo přijali 3 500 uprchlíků z Bosny, poté dočasně 1 000 uprchlíků z Kosova, což byli taktéž váleční uprchlíci a z velké většiny muslimové. Nyní po nás nikdo ani tak vysoké počty přijatých osob nechce. Co se od 90. let v ČR změnilo? Znamená to, že s vyšší vyspělostí a s vyšší životní úrovní klesá ochota pomoci „druhým“?   

Zdroje:

• Dvanáctá zpráva Evropské komise o relokačním mechanismu
• Naplňování kvót
• Zahájení řízení proti ČR, Polsku a Maďarsku
• Komentář Martina Rozumka

Autor článku : Jan Krotký, stážista v kanceláři Luďka Niedermayera