Největší problém distanční výuky v ČR je podle učitelů zapojit všechny studenty
11.03.2021
Výzkum zjišťoval profesní i politické postoje vyučujících v následujících pěti oblastech: vliv epidemie koronaviru na distanční výuku, znalosti a míra důvěry v informace související s onemocněním covid-19, znalosti o onemocnění covid-19, hodnocení efektivity řešení epidemie v domácí i mezinárodní perspektivě a role Evropské unie.
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ PRŮZKUMU: Největší problém distanční výuky v ČR je podle nadpoloviční většiny vyučujících nedostatečné zapojení všech studentů do výuky a udržení jejich pozornosti
Pouze šestina učitelů (16 %) přijímá distanční výuku neproblematicky. Učitelé spojují největší výukové problémy distanční výuky s limity technologizace mezilidské komunikace, které komplikují efektivní a soustředěnou interakci mezi učitelem a všemi žáky. Jako největší problém s distanční výukou označila nadpoloviční část učitelů zapojení všech studentů do výuky (59 %). Značná část vidí jako problematické udržení pozornosti studentů během výuky (40 %). Technické problémy s připojením pociťuje necelá třetina učitelů (29 %).
„Z průzkumu je vidět, že i přes nesnadné podmínky a slabou podporu státu distanční výuka funguje, a to hlavně díky snaze a tvořivosti učitelů a jejich vzájemné podpoře. To ostatně vidím každý den i jako otec školáků. V době, kdy se zdá, že jsme zaplaveni dezinformacemi ze všech stran, mě také mile překvapily zdroje informací, které učitelé volili. Zároveň jsem rád, že průzkum naznačuje pozitivnější postoje učitelů vůči EU, než je tomu v celé společnosti — třeba to, že 76 % z nich vnímá členství ČR v EU pozitivně, “ říká Luděk Niedermayer.
Podle 65 % vyučujících by se distanční výuka zlepšila, kdyby se podařilo zvýšit motivaci studentů. Výstupy průzkumu tak naznačují, že největší problém nevnímá většina učitelů v technickém zabezpečení. Větší finanční ohodnocení by pomohlo 33 % vyučujících a lepší technické vybavení by pro zlepšení kvality distanční výuky uvítalo 24 % vyučujících. Podle 8 % učitelů stávající distanční výuka nepotřebuje významnější zlepšení.
Téměř polovina učitelů nedůvěřuje informacím Vlády ČR
Téměř polovina vyučujících základních a středních škol (49 %) nedůvěřuje informacím české vlády k epidemii koronaviru. Vysokou míru důvěry naopak učitelé deklarují v případě veřejnoprávních médií - České televize (72 %) a Českého rozhlasu (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).
Přibližně pětina vyučujících vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění podobné chřipce (22 %) a epidemii koronaviru jako nafouknutou mediální bublinu (18 %). „Nemalé procento vyučujících zastává alternativní názory a postoje. Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky, a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS, a dodává: „Lze předpokládat, že uvedené postoje, zřejmě související i se značnou nedůvěrou ve vládní opatření a informace poskytované vládou, mohou přenášet také na žáky.“
Počínání České republiky v epidemii hodnotili učitelé velmi negativně. Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze 29 %. Slabší rating než ČR připsali jen zemím s výrazně nižší životní úrovní i kvalitou zdravotní péče. Nejsilnější odpor vůči dominantnímu (vládnímu) postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 %) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 %) a učitelé působící na středních odborných učilištích (39 %). Tyto dvě skupiny deklarovaly i další alternativní postoje:
- (a) Covid-19 je běžné virové onemocnění podobné chřipce (36 % / 32 % souhlasí).
- (b) Pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky (36 % / 27 % souhlasí).
- (c) Nenechám se očkovat proti onemocnění covid-19, protože to je nebezpečné (37 % / 28 % souhlasí).
- (d) Epidemie koronaviru je jen nafouknutá mediální bublina (37 % / 22 % souhlasí).
Jakou dosavadní podporu při poskytování kvalitní distanční výuky učitelé vnímají a oceňují, a jakou by naopak uvítali?
Více než dvě třetiny učitelů vnímaly na počátku distanční výuky především podporu od svých kolegů (71 %) a polovina také od vedení své školy (53 %). Naprostá většina (96 %) respondentů uvádí, že jejich škola zvládá současnou situaci týkající se šíření koronaviru výborně, případně s drobnými výhradami. Velmi nízké bylo hodnocení MŠMT, od kterého cítila podporu pouze 2 % učitelů. 
„Vyučující i žáci se ocitli ve velmi složité situaci. V podstatě ze dne na den se měla rozběhnout distanční výuka, přičemž drtivá většina vyučujících neměla žádnou zkušenost s platformami vhodnými pro výuku na dálku. Z odpovědí vyučujících je zřejmé, že se jim přitom dostalo mizivé podpory od ministerstva školství. Mnohonásobně víc je podpořili kolegové, vedení školy, rodinní příslušníci i žáci,“ komentuje výsledky šetření Karel Strachota a doplňuje:
„Vyučující pojmenovávají narůstající problémy související s dlouhým zavřením škol. Tím hlavním je ztráta motivace žáků. Dále uvádějí špatné připojení k internetu, nedostatečnou podporu ze strany rodiny a nevyhovující technické vybavení žáků. Část žáků má přitom s distanční výukou obtíže trvalé.“
Výrazně lépe, než distanční výuku v období první vlny epidemie na jaře hodnotili učitelé distanční výuku během druhé podzimní/zimní vlny, a to jak v technologické, tak pedagogické rovině.
Nějakou formu pomoci jak v rovině technologicko-logistické, tak v rovině pedagogicko-didaktické by ocenilo 70 % vyučujících. V první jmenované oblasti pociťuje čtvrtina učitelů největší potřebu podpory v oblasti kvalitnějšího hardwarového a softwarového vybavení pro sociálně znevýhodněné studenty (25 %), v oblasti pedagogicko-didaktické pak video ukázky modelové distanční výuky (29 %).
Naprostá většina vyučujících (85 %) neměla před propuknutím epidemie uživatelskou zkušenost s platformami pro realizaci distanční výuky. Z těch využívají respondenti nejčastěji MS Teams (45 %) a Google Classroom (36 %). Popularita či uživatelská zkušenost s MS Teams a Google Classroom prudce vzrostla až s nástupem první fáze distanční výuky. V době před vypuknutím epidemie byla nejužívanějším nástrojem platforma Bakaláři.
Online zdroje výukových materiálů nevyužívá pro distanční výuku 81 % vyučujících. Menšina z těch, kteří online zdroje využívají uvádí s největší četností spontánní znalost audiovizuálního portálu JSNS.CZ.
Jak EU zvládá koronavirus
Roli EU během řešení epidemie covid-19 vnímají učitelé polarizovaně 39 % učitelů ji hodnotí pozitivně, 40 % negativně. Toto nejednoznačné hodnocení kontrastuje se silnou, více než dvoutřetinovou (76%), podporou členství ČR v EU. Výrazně pozitivněji hodnotí členství v EU vyučující gymnázií (51 % rozhodně pro členství v EU) v porovnání s vyučujícími středních odborných škol a učilišť, kde jednoznačně podporuje členství pouze necelá čtvrtina respondentů (24 % rozhodně pro členství v EU).
Kompletní závěrečnou zprávu z výzkumu najdete zde.