Nepolitika politika Babiše
11.04.2018
V minulých dnech jsme dostali další podnět k tomu lépe pochopit, jak nepolitik Andrej Babiš vidí politiku, práci politika a jak si zřejmě představuje naši společnou budoucnost. Jsou to informace docela znepokojivé:
1. V případě jednání o vládní koalici se synonymem pro termín "nepolitik" stalo nejspíše slovo "amatér". Začalo to tím, že šéf hnutí ANO řídil svou doposud největší politickou misi – sestavování vládní většiny – z Kanárských ostrovů. A skončilo to tak, že z pohledu Ústavy zásadní proces hledání vládní většiny dospěl k nedohodě, která opět posílila pozici presidenta Zemana, se kterým se zdá být hnutí pana Babiše v názorovém sporu.
Andrej Babiš přitom tvrdí, že chce vládnout s důvěrou a nechce vládnout s extremistickým SPD (komunisty, asi díky své důvěrné znalosti této strany, za extremisty nepovažuje). Lepší varianta než dohoda s oslabenými socialisty se mu nenabízela, a i když otevře znovu jednání ze socialisty, těžko se dobere lepšího výsledku.
Politik, hodný toho jména, se snaží ve svém jednání hledat kompromisy, které dohodu, která je ideálně pro společnost (a nebo alespoň pro něj a jeho politické cíle) ta dobrá. A to se zjevně v minulých dnech panu premiérovi nezdařilo. Buďto proto, že šéf ANO je v politice takový amatér, že si nechal pro něj docela přijatelnou dohodu uplavat, nebo má s naší zemi úmysly, které můžeme jen odhadovat. Ale snad každá další možnost, která je na stole, vypadá jak pro něj, tak i naši zemi, méně lákavě.
2. Pokud celá dohoda padla kvůli obsazení ministerstva vnitra, které představuje zdaleka nejsilnější vládní linku na konání policie (tedy vyšetřování), je to krajně znepokojivá věc. Platí to pro obě možná vysvětlení. Možnosti jsou totiž vskutku dvě:
a) Pan Babiš chce mít páky, kterými ovlivní vyšetřování, kterým čelí či čelit může (a nejde jen o Čapák). Pokud toto je cíl a funguje to, je to pro naši zemi katastrofa. Bude to znamenat, že vstup do vrcholové politiky s cílem zamezit vyšetřování činů minulých, které by prošetření zjevně potřebovaly, je správná taktika. A bezesporu se najdou následovníci na této cestě. V dnešní post-pravdivé době to není ani drahé.
b) Je-li naopak ve hře touha jeho možných koaličních partnerů po sobě věci na ministerstvu uklízet, znamená to, že Andrej Babiš akceptuje fakt, že strana, která získá ministra, má právo na svých državách "vládnout" nikoliv dle zákonů a v zájmu naší země, ale dle svých představ a cílů. Pomáhat třeba kamarádům, komplikovat život nepřátelům či "vládnout majetkem a penězi". Pokud tuto logiku pan premiér akceptuje, je jasné, co hodlá dělat na ministerstvech, které jeho hnutí ovládá. A pochopení finanční správy pro daňová kouzla Agrofertu či vstřícnost ministerstva financí k dotacím jeho firem nejsou úlety, ale způsob, jak premiér svou moc "nepoliticky" uplatňuje a vysvětluje to, proč některá ministerstva prostě musí mít.
Bude to vyžadovat opravdu obrovský spin doctoring, aby se zamaskovalo, že v minulém týdnu pan Babiš jako politik selhal. Doufám, že jeho marketéry naordinovaná časná pondělní návštěva chybějící dálnice na to stačit nebude. A při parlamentní síle hnutí ANO, roztříštěnosti zbytku politického spektra a vlivu pana Babiše na média tato "nehoda" pro něj a jeho hnutí nic moc neznamená.
Nicméně, nikoliv jako jeho politický soupeř, ale jako občan této země bych si přál, aby začal chápat, že politika je velmi vážná, odpovědná a složitá věc. A dle toho se choval. Skvělá mediálně marketingová mašinerie umí totiž upravit dojem, ale práci za něj neudělá.
Před naší zemí a jejími předními politiky totiž dnes stojí ještě mnohem větší výzvy, než je "jen" sestavení vlády, která získá důvěru a bude legitimně vládnout. Víc než kdy jindy se dnes hraje o budoucnost svobodného, demokratického a liberálního světa a o to, kdo bude jeho součástí a zda uvnitř budeme hrát spolu nebo proti sobě.
Není moc pochyb o tom, že Andrej Babiš bude u toho. Pokud v těchto dalších velkých věcech selže, může to být pro naši budoucnost tragické...