Nová NAFTA
23.10.2018
Název obchodní dohody byl v rámci negociací změněn na USMCA („United States-Mexico-Canada Agreement“). Pro prezidenta Donalda Trumpa byla reforma či případné zrušení dohody NAFTA důležitým slibem v rámci prezidentské kampaně. O dohodě se vyjádřil například jako o nejhorším obchodě, který kdy Spojené státy uzavřely. Zároveň obvinil obchodní dohodu NAFTA ze ztráty pracovních míst v automobilovém průmyslu, jelikož umožnila firmám přesunout továrny do Mexika, kde je práce levnější.
Pár faktů o NAFTA:[1]
- Ekonomové se ve většině shodují, že NAFTA byla pro severoamerické země výhodná, minimálně co se týká vzájemného obchodu, který vzrostl z 290 mld. USD na 1,1 bilionu USD během let 1993 až 2016.
- Kritici dohody tvrdí, že dohoda může za ztrátu pracovních míst a mzdovou stagnaci ve Spojených státech vlivem konkurence nízkých mezd v Mexiku. Rovněž v Mexiku nedošlo ke slibovanému růstu mezd ani mzdové konvergenci.
- NAFTA byla již na počátku kritizována kvůli obavám, že povede k poklesu pracovních míst v bohatších zemích ve prospěch Mexika. Zastánci dohody však tvrdili, že NAFTA vytvoří mnoho nových pracovních míst, pomůže zlepšit podmínky a umožní růst mezd pro mexické pracovníky. Ovšem za poslední dvě desetiletí průměrné mzdy v Mexiku vzrostly jen nepatrně.
- Americký automobilový sektor ztratil od roku 1994 zhruba 350 000 pracovních míst, zatímco zaměstnanost mexického automobilového sektoru se zvýšila ze 120 000 na 550 000 pracovníků. Pokles pracovních míst měl nicméně více příčin, mezi něž patří například konkurence z Číny či technologický pokrok.
Mimo změny názvu, která je, dle některých periodik jako The New Yorker, Washington Post a dalších, změnou nejvýznamnější, došlo k následujícím úpravám či doplnění. Jedním z cílů nové dohody je zvýšit počet osobních a nákladních automobilů vyrobených v Severní Americe. Počínaje rokem 2020 musí být automobily vyrobeny ze 75 % (o 12,5 procentního bodu více než v původní dohodě) v zemích USMCA. Jedním z důvodů zpřísnění této úpravy je „boj“ proti automobilovým dílům pocházejícím z Číny.
USMCA zavádí nové pravidlo, které požaduje, aby 30 % (od roku 2023 až 40 %) práce provedené při výrobě automobilu bylo zajištěno pracovníky, jejichž plat dosahuje alespoň 16 dolarů za hodinu, což je mnohonásobek běžného platu ve výrobě v Mexiku. Automobiloví výrobci teď stojí před rozhodnutím, zda zvýšit mzdy některým zaměstnancům v Mexiku, přesunout část výroby do „high-wage“ zemí, jako jsou Spojené státy či Kanada, nebo jednoduše nedělat nic a platit 2,5% clo na každé auto. V úvahu také přichází scénář o přesunu výroby do nízkonákladových zemí mimo Severní Ameriku. Na druhou stranu, mnoho ekonomů věří, že toto nové pravidlo by mohlo pomoci severoamerickým pracovníkům. Zároveň však varují, že by mohlo dojít k růstu cen automobilů a výroba menších automobilů v Severní Americe by mohla postupně vymizet.
Dále dohoda řeší obchod s mléčnými produkty. Prezident Trump často na Twitteru kritizoval Kanadu za to, že si účtuje vysoká cla na americké mléčné výrobky. Kanada v nové dohodě nakonec souhlasila s tím, že svůj trh s mléčnými produkty více otevře. Je nutné podotknout, že obchod s mléčnými výrobky tvoří pouhých 0,06 % celkového obchodu mezi USA a Kanadou.[2]
Kanada a Mexiko dostaly v rámci dohody záruku, že v případě zavedení cel na automobily a součástky, jimiž hrozí prezident Trump, nebudou tyto země postiženy. Mezi nevyřešené požadavky patří americké tarify na kanadskou ocel ve výši 25 %, které kanadský premiér Trudeau nazval jako „urážlivé a neakceptovatelné“.[3]
Dohoda se rovněž věnuje posílení předpisů na ochranu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a patentů, a poskytuje novou ochranu biotechnologickým firmám, která v původní dohodě nebyla.
V závěru lze říci, že volba reformy obchodní dohody NAFTA, jako jednoho z klíčových témat v předvolební kampani prezidenta, byla vhodná (z hlediska zisku politických bodů), jelikož lidé (skupina, na kterou byla kampaň cílena) ve Spojených státech uvěřili, že NAFTA může za ztracená pracovní místa a prezident má možnost tuto křivdu napravit. Ovšem je jasné, že NAFTA nebyla jediným důvodem ztráty pracovních míst. Mezi další patřila například automatizace či technologická revoluce.
Nová dohoda, kterou prezident nazval historickým úspěchem, je dle mnoha odborníků spíše kosmetickou úpravou. Co se týká významnější změny pro americké pracovníky v automobilovém průmyslu, kterou by mohlo přinést například nové pravidlo o požadavku na výši mzdy (viz výše), dopady jsou zatím nejasné. Rovněž forma, kterou byla vyjednávání vedena ze strany prezidenta Trumpa, byla kritizována zejména kvůli obavám, že Trumpova negativní rétorika vůči Kanadě během negociací dohody by mohla do budoucna ohrozit případnou spolupráci mezi oběma zeměmi.
Dohoda nabyde efektivnosti až po schválení Kongresu a zákonodárci v Kanadě a Mexiku. To by mělo trvat několik měsíců.
Zdroje:
https://www.cfr.org/backgrounder/naftas-economic-impact
https://www.bloomberg.com/view/articles/2018-10-01/globalists-will-love-trump-s-new-nafta-deal
https://www.newyorker.com/news/news-desk/trumps-rebrand-of-nafta