O zdanění práce v ČR...

2. Pozoruhodný je vztah mezi daněním jednotlivců a zaměstnanců s rodinou a dětmi. Jen pár zemí má vyšší zvýhodnění pro druhou skupinu. A tento rozdíl chce navíc vláda dále zvýšit. 

Ačkoliv z tohoto stavu osobně léta "těžím", moc z něj nadšený nejsem. Některé z důvodů jsou uvedeny v textu. Nad to dodávám dva další důsledky:

1. Nižší zdanění jedněch znamená vyšší zdanění jiných. Čím je rozdíl větší, tím to ty, co úlevy zaplatí, více bolí.

2. Není pravda, že občan potřebuje více peněz (za svou práci) jen, když má rodinu a děti. Předtím by měl být sto ze svých příjmů aspoň částečně "se zajistit" (třeba splacením části nemovitosti z úspor). A poté, co mu děti dorostou, je nejen často podporujeme, ale také musíme spořit na důchod (neb s tím státním dělají poslanci často nebezpečné politické experimenty).

Vysoká daň z práce je problém prostě vždy. Jedna z těch nejvíce bolavých, a tak by se k ní mělo přistoupit. Proto mne konání naší vlády velmi vadí.

Zároveň si nejsem jistý, zda politika rozšiřování "gapu" mezi daní bezdětných a rodin je opravdu podporou toho, aby přibývalo dětí (což si asi jeho podporovatelé myslí). 
Již také proto, že před narozením dětí stát rodiče "pořádně zdaní" a sníží jim tím životní úroveň (což u někoho vede k obavám o ekonomické důsledky založení rodiny). 

Naopak, stát by mohl rodinám pomoci i zcela jinak než přehazováním stokorun mezi skupinami občanů. Třeba tím, že by zajistil dostupné a fungující služby pro rodiče s dětmi. Nebo by konečně pomohl uvést v život zkrácené úvazky (třeba ve svých úřadech). A postaral se o to, aby základní školy méně sloužily jako rozdávací místo pro domácí úkoly a nabídly smysluplnou náplň pro děti po delší dobu, než je dnes 1 hodina po poledni (čímž se pro mnoho rodičů odsouvá možnost "zaměstnání" do roviny snů)... 

Co si o tom myslíte vy?