Odpověď na otázku č. 4 Energetické soutěže
22.02.2021
Nejprve se tedy podíváme na to, zda by ČR dokázala vyrobit dostatek energie, kdyby všechna auta jezdila na elektřinu. Počítáme s tím, že v ČR je 6 milionů automobilů. Spotřeba elektromobilů je různá, ale průměrně počítejme s 210 Wh/1km (což je z mé zkušenosti, i po zahrnutí nabíjecích ztrát, poměrně vysoké číslo). Při ročně ujetých 20 000 km spotřebujeme tedy 4,2 MWh. Milion elektromobilů potom 4,2 TWh. Tedy 6 milionů elektromobilů by vyžadovalo kolem 25,2 TWh elektřiny za rok. Výpočet je samozřejmě opět jen teoretický.
Česká republika je dlouhodobě jedním z největších vývozců elektrické energie na světě. Vývoz elektřiny v roce 2018 činil 25,5 TWh, čistý vývoz (přebytek vývozu nad dovozem) činil 14 TWh.
Pro zájemce jsem se ptal ještě na dva navazující dotazy na startující elektromobilitu v Evropě. V posledních letech prodej “aut do zásuvky”, tedy bateriových elektroaut (včetně plug-in hybridů) raketově roste (samozřejmě, i díky podpoře ve velkém počtu států). Mezi lety 2019 a 2020 se jejich objem téměř zdvojnásobil, přičemž za poslední rok se jich prodalo téměř 1,5 milionu. Důvodem rychlého nárůstu je kromě státní podpory i tlak na snižování emisí z dopravy, hlavně ve formě flotilových limitů emisí.
Nejprve jsem se tedy ptal, jaký byl přibližně podíl prodeje bateriových elektroaut (včetně plug-in hybridů) na prodeji nových osobních aut v loňském roce v EU či Evropě. Až 1 z 11 aut prodaných v Evropě bylo minulý rok právě “auto do zásuvky”. Podíl prodeje těchto aut v Evropě by se měl blížit ke 12 %, což byl podíl, který jsem osobně čekal spíše za 3-4 roky.
Dále jsem se ptal, zda v Evropě existuje země, ve které se loni prodalo více bateriových osobních aut než těch “konvenčních”. Ano, tou zemí je Norsko. Podíl dokonce čistých elektromobilů zde představoval 54,3 % všech nově prodaných vozidel. Norsko dlouhodobě patří mezi průkopníky elektromobility a do roku 2025 zde má být prodej “konvenčních” automobilů zakázán. Mimochodem, doporučuji se podívat na to, jak vypadá infrastruktura, která v Norsku během krátké doby pro nabíjení aut vznikla.
Přestože podíl prodaných “aut do zásuvky” v České republice nyní stoupá, je zde ale narozdíl od jiných evropských zemí elektromobilita stále “v plenkách”. Ačkoliv byl minulý rok zaznamenán meziroční nárůst o 300 %, v Česku je registrováno zatím jen něco přes 7,5 tisíce “aut do zásuvky”.
Zároveň děkuji za Vaše odpovědi, ty nejlepší jsem opět vybral zde:
Za přebytek výroby budu považovat čistí export. Tzn. od exportu odečtu import. V ČR se čistý export v posledních letech pohybuje v rozmezí 12-14TWh ročně. 6milionů elektrovozů s udaným nájezdem a průměrnou spotřebou řekněme 17kWh/100km by ročně potřebovalo 20,4TWh elektřiny. Tzn.spotřeba by byla na úrovni 160pct čistého exportu.
add 1) BEV + hybrid se blíží 10procentům tržního podílu, ovšem strmě rostou 2) Norsko (Autor 1)
Podle dat energetického regulačního úřadu za rok 2019 byly přebytky ve výrobě elektřiny 13.1 TWh. Naproti tomu 6 mil. aut by na nabíjení spotřebovalo okolo 27 TWh. (průměrná spotřeba by činilia 0,2 kWH na kilometr, což je v celku 24 TWh plus 10% ztráty při nabíjení.) Tedy něco mezi 2 až 3 miliony aut bychom s přebytků vyrobené energie uživili. Otázkou však zůstává jestli je tato aritmetika funkční pokud se budeme bavit o stabilitě evropské přenosové sítě a vyvažování spotřeby a produkce uvnitř ní.
Za první polovinu loňského roku byl podíl prodeje bateriových aut v Evropě 7.8%. Ano, v Norksu se bateriových osobních aut prodalo 56% z celkového počtu nových aut. (Autor 2)