Big_loader_ajax

Omezující hospodářská opatření Evropské unie vůči Rusku

30.06.2020

Rada přijala prodloužení platnosti sankcí, jako reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu, o 1 rok, respektive do 23.06.2021. Rada EU rozhodla již dne 18.06.2020 o prodloužení platnosti sankcí vůči Ruské federaci, které byly zavedeny jako reakce na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu. Jednomyslně se na tom shodli prezidenti a premiéři EU. Evropská unie nadále odsuzuje porušení mezinárodního práva Ruskou federací, a rovněž stále neuznává protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu.

Další opatření Evropské unie bylo prodlouženo dne 29.06.2020 , opatření zahrnuje hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství. Rada prodloužila platnost zmíněných hospodářských sankcí vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace v souvislosti s ukrajinskou krizí o dalších 6 měsíců. 

Na mimořádném zasedání Rady EU, konaného 03.03.2014, odsoudila Rada porušení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruska. Odezvou bylo přijetí omezujících pravidel Evropskou unií, ty zahrnují diplomatická opatření, individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení), omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolu, hospodářské sankce a omezení hospodářské spolupráce s Ruskem.

Sankce ve formě omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem jsou již postupně zaváděny od roku 2014, jsou reakcí na úmyslné porušení územní celistvosti a destabilizaci Ukrajiny. Rada přijala prodloužení omezení hospodářských vztahů s Krymem (ze dne 18.06.2020) zahrnující především:

  • zákaz dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu do EU;
  • zákaz vývozu určitého zboží a technologií z EU (převážně v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky);
  • omezení obchodu a investic některých hospodářských odvětví a projektů v oblasti infrastruktury;
  • zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu nebo v Sevastopolu;

Platnost hospodářských sankcí zaměřených na výměnu s Ruskem v konkrétních hospodářských odvětvích byla od 1. července 2016 nepřetržitě prodlužována vždy o 6 měsíců, o prodloužení bylo pokaždé rozhodnuto vždy až poté, co bylo posouzeno plnění minských mírových dohod. V současnosti jsou hospodářské sankce v platnosti do konce ledna 2021. Platná omezující opatření se vztahují mimo jiné na:

  • omezení přístupu na primární a sekundární kapitálové trhy EU pro předmětné ruské banky a společnosti;
  • omezují přístup Ruska k některým citlivým technologiím a službám, jež mohou být využity pro vyhledávání, průzkum a těžbu ropy, zemního plynu a nerostných surovin;
  • zákaz vývozu a dovozu na obchod se zbraněmi;
  • zavádějí zákaz vývozu zboží dvojího užití určeného pro vojenské účely nebo pro vojenské koncové uživatele v Rusku;

Individuální omezující opatření, jako zmrazení majetku a cestovní omezení byla zavedena od března 2014, naposledy byla prodloužena v září 2019 a to do 15.09.2020. V březnu 2014 rozhodla Rada též v této souvislosti o zmrazení majetku osob odpovědných za zneužití ukrajinských státních prostředků, opatření byla naposledy prodloužena v březnu 2020 a to do 6.03.2021.

Omezující opatření čili „sankce“ jsou nutným nástrojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Evropská unie jich využívá v rámci integrovaného a komplexního politického přístupu. Zahrnuje též politický dialog, doplňkovou činnost a využívá dalších nástrojů, které má k dispozici. Hlavní cíle, předmětných sankcí Evropské unie, jsou mimo jiné chránit hodnoty, základní zájmy a bezpečnost občanů, potažmo celého EU. Prioritou bude vždy zachování míru, upevňování a podpora demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva.

Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou silně poznamenány zejména dopady předmětných sankčních opatření. Vzájemný obrat se již v roce 2019 zvýšil, ale stále nedosahuje úrovně před rokem 2015. EU má dlouhodobě záporné saldo.

Rusko bylo pro Evropskou unii třetím hlavním obchodním partnerem, v době před zavedením sankcí. Celková obchodní výměna představovala cirka 8,4 % pro EU, mezi hlavní vývozní artikly do Ruska patřily – strojní zařízení, dopravní prostředky, elektronika, zemědělské produkty, léky a chemikálie. Ovšem pro Rusko byla unie, před zavedením sankcí, nejdůležitějším obchodním partnerem. 52 % ruského vývozu směřovalo do Evropské unie, ruský export byl tvořen z více jak 75 % nerostnými surovinami. Stěžejním pro ruské hospodářství byly strategické evropské investice, které v době před sankcemi tvořily skoro 75 % všech přímých zahraničních investic. Hlavní dlouhodobou tendencí, v teritoriální struktuře zahraničního obchodu, v posledních letech je snižování podílu EU na úkor zvyšování podílu Číny (v roce 2019 byla Čína hlavním obchodním partnerem) a jiných zemí, jako APEC.

ZDROJ:

 

 

 

 

Autor článku : Nikol Panoš, asistentka europoslance Luďka Niedermayera