Osud plynovodu Nord Stream 2
28.04.2021
Stoupající politické napětí opět vyvolává debatu nad obecným stavem evropsko-ruských vztahů, do kterých významně vstupuje i energetická závislost na Rusku. Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který povede plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, působí nejen na vztahy mezi EU a Ruskem, ale i na vztahy v rámci Unie. Ačkoliv je Německo zastáncem tvrdého postupu proti Moskvě společný postup, plynovodu Nord Stream 2 se nehodlá vzdát. Ve světle dění na Ukrajině, odhalení ruského zapojení do výbuchu ve Vrběticích a z toho plynoucího diplomatického napětí je Nord Stream 2 destabilizačním prvkem nejen evropsko-ruských vztahů, ale potenciálně i vnitřních vztahů v EU.
Evropská (ne)závislost na ruském plynu a pozice Ukrajiny
Omezení závislosti EU na ruském plynu je dlouhodobým cílem evropské energetické politiky. Zhruba třetina veškerého dováženého zemního plynu do EU pochází z Ruska, což se EU v posledních letech snaží zmírnit převážně posílením propojení mezi členskými zeměmi a zajištění dalších zdrojů dodávek, od dalších terminálů LNG až po nový plynovod přepravující plyn z Ázerbájdžánu. Německo stále trvá na tom, že Nord Stream 2 je primárně obchodním, a ne politickým projektem, jak se již nyní mnozí důvodně domnívají.
Před zprovozněním plynovodu Nord Stream v roce 2011 proudily dvě třetiny ruského zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu, která výrazně těží z poplatků za tranzit. Podle kompromisní dohody z prosince 2019 musí Rusko do roku 2024 přepravit přes Ukrajinu alespoň 40 miliard m3 nebo Ukrajině zaplatit ekvivalent ztracených přepravních poplatků, pokud trasu nepoužije.
Bývalí velvyslanci USA usilují o prodloužení ukrajinské tranzitní dohody na 10 let spolu s investicemi v oblasti zelené energie na Ukrajině (například investicemi do vodíku), které by zemi připravily na čistou ekonomiku z hlediska produkce energií.
Parlamentní volby v Německu mohou přinést změnu německé energetické politiky
Na konci září tohoto roku proběhnou v Německu parlamentní volby, které by mohly s osudem plynovodu Nord Stream 2 ještě výrazně zamávat. Strana zelených (22 %), která se umístila v průzkumech hned za CDU (27 %), vystupuje otevřeně proti výstavbě plynovodu. V případě, že se Zelení objeví ve vládní koalici, budou se nejspíše snažit o výraznou změnu politiky vůči Nord Streamu 2. Kancléřka Merkelová si za projektem pevně stojí, a tuto pozici hodlá následovat i její pravděpodobný nástupce v úřadu Armin Laschet.
Dlouhodobě dobré německo-ruské vztahy jsou nyní výrazně ohroženy postupem Ruska na Ukrajině. Ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer prohlásila, že kolik plynu bude potrubím přepraveno, závisí na chování Ruska. Opozice tvrdí, že kdyby se od Nord Streamu 2 německá vláda distancovala, byl by to jasný signál pro Spojené státy, že nedojde k narušení německo-amerických vztahů a rovněž by došlo k odstranění napětí mezi Berlínem a Bruselem v této otázce.
Nord Stream 2 rezonuje i přes oceán
Projekt navíc vzbuzuje kontroverze nejen na kontinentu, ale rovněž ve Spojených státech. Administrativa prezidenta Bidena se snaží výstavbu plynovodu zastavit sankcemi, ale zatím bez úspěchu. Bidenova administrativa rovněž čelí domácímu tlaku ze strany republikánů, kteří kritizují Bidenův mírný postup proti Rusku. V případě, že se do léta nepodaří výstavbu plynovodu zastavit, republikáni plánují sérii pozměňovacích návrhů k zákonu o výdajích na obranu, které by odstranily Bidenovu pravomoc upustit od sankcí, rozšířily definici sankcionovatelných činností nebo pozastavily proces, dokud nebudou uplatněny stávající sankce.
Současná situace a případné uvedení do provozu
Plánování, výstavbu a následný provoz plynovodu zajišťuje projektová společnost Nord Stream 2 AG sídlící ve Švýcarsku. Tato společnost je vlastněna společností Public Joint Stock Company Gazprom, akciová společnost, jejímž většinovým vlastníkem je ruská vláda a zbytek připadá na soukromé investory. Jedná se o největšího dodavatele zemního plynu na světě. Nord Stream 2 AG podepsala dohody o financování projektu se společnostmi ENGIE, OMV, Shell, Uniper a Wintershall Dea. Tyto společnosti se zavázaly ke společnému zafinancování poloviny projektu výměnou za úroky z poskytnutých půjček.
Nicméně práce na plynovodu, který je již z 95 % hotový, zatím stále pokračují. Dokončit zbývá kolem 120 km, z čehož 93 km v dánských a 28 km v německých vodách. Práce v dánských vodách by měly být dokončeny v září tohoto roku, ale na německém území jsou nyní práce zastaveny z důvodu stížností environmentálních neziskových organizací. S celkovým dokončením se však stále počítá. Problém nastane až ve chvíli, kdy bude třeba plynovod certifikovat. Pod pohrůžkou amerických sankcí od certifikace již jedna firma ustoupila.
Předpokládá se, že by přesto provoz mohl být zahájen ke konci roku 2021. V provozu by měl Nord Stream 2 v kombinaci s Nord Streamem zatím ze 75 % celkové kapacity (tj. 82 mld m3 plynu za rok) z důvodu evropských pravidel, která stanovují, že prostřednictvím spojovacích potrubí mohou plyn přepravovat i třetí strany, a proto musí být určitá část kapacity vyhrazena pro tyto účely.
Zdroje:
https://www.politico.eu/article/six-questions-looming-over-the-nord-stream-2-pipeline/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/plynovod-zemni-plyn-nord-stream-2-blinken-usa_2103182322_onz
https://www.nord-stream2.com/company/shareholder-and-financial-investors/