Pakt o migraci a azylu jako prevence další krize
14.02.2023
Vzhledem k tomu, že se během roku 2022 dostala čísla nelegálně příchozích migrantů do Evropy na nejvyšší hodnoty od zmíněné uprchlické krize před sedmi lety, je jasné, že bez nové politiky by se Evropská unie mohla velmi brzy dostat do podobných, ne-li horších problémů. Naléhavost situace vnímají snad všichni. I proto proběhne 9.a10. února v Bruselu zvláštní summit, kde se očekává hluboká rozprava nad tímto problémem.
Pakt má nastavit nový přístup k migraci. Představuje koncept větší ochrany vnějších hranic, kontroly totožnosti a zdravotního stavu, zároveň ale také navrhuje zrychlení celé hraniční procedury. Dále harmonizuje normy a zákony azylového řízení členských zemí a představuje komplexní vedení azylové a migrační politiky na unijní úrovni. Nový mechanismus solidarity by pak měl zajistit, aby se zapojily všechny členské státy a ulevily tak těm nejvíce exponovaným na vnější unijní hranici. V neposlední řadě se pakt zaobírá bojem proti pašeráctví, spoluprací se třetími zeměmi a podporou legálních cest migrace pro talentované jedince.
Navržený pakt o migraci a azylu má více částí a mohlo by se zdát, že přijetí alespoň některých návrhů by pomohlo rozhýbat stávající patovou situaci a lépe zvládat situaci na vnějších hranicích Unie. Téměř všechny členské státy ale trvají na přijetí legislativních návrhů najednou, aby mohly podmínit souhlas s přijetím celého balíku reforem, přijetím těch návrhů, které jsou pro ně důležité. Na několik let tak všechna jednání zamrzla. Tento stav se podařilo zvrátit až českému předsednictví v Radě Evropské Unie, když byla přijata předběžná dohoda schválit pakt do února 2024. Tu provází shoda na novém konceptu solidarity a odpovědnosti, který už není založen na systému povinných kvót.
Informace o shodě na solidaritě bez dané povinnosti by ale mohla být zavádějící. V současnosti na návrhu panuje shoda především proto, že nikdo nebyl schopen přijít s jinou podobou nové politiky. A tak jednoduše není zbytí. Je totiž zároveň jasné, že současná situace není udržitelná a reforma je nezbytná. Nezdá se ale příliš reálné, že by systém bez kvót takto snadno prošel přes státy, které čelí hlavnímu náporu příchozích migrantů. Samozřejmě také záleží, jaké konkrétní finanční a organizační kroky by státy výměnou za absenci kvót poskytly.
Velkou otázkou je, jak se práce na legislativním návrhu vyvine během švédského předsednictví v první polovině tohoto roku. Podle programu se zdá, že Pakt o migraci a azylu je prioritou a Švédi se budou snažit vyjednávání posunout dál. Obecně panuje ale spíše skepse. Švédská strana v podstatě nemá důvod reformu tlačit, alespoň ne v současném seskupení vlády. Posun by se dal očekávat během předsednictví Španělska. Podzim 2023 by tak měl být klíčový. Hlavně v případě, že se má dodržet stanovený termín února 2024.