Big_loader_ajax

Parlamentní otázky a odpovědi: Jaderná energie a nízkouhlíková ekonomika

26.02.2015

Otázky europoslance Luďka Niedermayera na Evropskou komisi.

Jaderná energie a nízkouhlíková ekonomika

26. února 2015

Dokument Komise s názvem „Jaderná bezpečnost – náš společný zájem“ (př. 1) obsahuje větu: „Více než čtvrtina elektrické energie a více než polovina nízkouhlíkové elektrické energie v EU je generována s využitím jaderné energie“. Z toho vyplývá, že Komise považuje jadernou energii za nízkouhlíkový energetický zdroj.

Na druhé straně nedávno schválila a zveřejnila sdělení s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“, jež obsahuje rezervovanější větu: „Jaderná energie v současnosti vytváří téměř 30 % elektrické energie v EU“, bez jakékoli odkazu na nízkouhlíkovou energii.

1. Mohla by Komise objasnit, zda došlo k nějaké změně jejího názoru na jadernou energii a dopadu této energie na klima?

2. Může rovněž uvést, zda je jaderná energie považována za součást její strategie na dosažení cílů nízkouhlíkové ekonomiky do roku 2050?

Příloha 1: http://www.europarl.europa.eu/img/struct/navigation/hr.gif 

Odpověď pana Ariase Cañeteho jménem Komise

1. Podle článku 194 Smlouvy o EU mohou členské státy volně rozhodovat o své skladbě zásobování energií za předpokladu, že toto rozhodnutí je v souladu se Smlouvou. Vedle jiných forem energetických zdrojů může jaderná energie hrát při dosahování cílů energetické politiky EU důležitou úlohu v těch členských státech, které se pro tuto možnost výroby energie rozhodnou, zejména pokud jde o dekarbonizaci ekonomiky.

Hlavní prioritou Komise je zajistit, aby členské státy, které si tuto možnost zvolí, rozvíjely jadernou energii v rámci evropského právního rámce, který splňuje nejvyšší úroveň bezpečnosti a zabezpečení. Kromě toho a v souladu se sdělením ze dne 25. února 2015 o rámcové strategii k vytvoření energetické unie (př. 2) by EU měla rovněž zajistit, že si udrží vedoucí postavení v oblasti jaderných technologií, aby se nezvyšovala její energetická a technologická závislost.

2. Ve svém sdělení ze dne 15 prosince 2011 o energetickém plánu do roku 2050 (př. 3) Komise předpokládá pět scénářů dekarbonizace a ve třech z nich uznává přínos jaderné energie.

Ve svém sdělení ze dne 22. ledna 2014 s názvem „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020‐2030“ (př. 4) Komise uvedla, že obsah národních plánů pro konkurenceschopnou, bezpečnou a udržitelnou energetiku by měl prokázat jejich příspěvek k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky tím, že by mimo jiné měly popisovat „politiky, jimiž je dotčena národní skladba zdrojů, např. novou jadernou kapacitu“.

Příloha 2: http://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/2014_nuclear_safety_en.pdf

Příloha 3: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52011DC0885&from=CS. Strana 4.

Příloha 4: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014DC0015&from=CS. Strana 13.