Parlamentní otázky a odpovědi: Uhlíková bublina
16.11.2015
Řada finančních institucí rozpoznala riziko „uhlíkové bubliny“ na finančních trzích. Uhlíkovou bublinou se rozumí nadcenění zásob fosilních paliv, z nichž by se mnohé mohly stát nevyužitými aktivy, pokud by svět splnil svůj deklarovaný cíl spočívající v omezení změny klimatu na +2°C. Podle odhadů společností McKinsey a Carbon Trust by uhlíková bublina mohla ohrozit 30–40 % hodnoty majetku společnosti. Mimořádné riziko hrozí EU, neboť evropský finanční sektor investoval do aktiv spojených s fosilními palivy více než 1 bilion EUR.
V této souvislosti vyzval prezident ECB Mario Draghi poradní vědecký výbor Evropské rady pro systémová rizika, aby problematiku uhlíkové bubliny prozkoumal. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble zadal vypracovat studii o významu této otázky pro Německo. Guvernér Bank of England Mark Carney zdůraznil rizika a nařídil studii o dopadech na odvětví pojišťovnictví a skupina G20 vyzvala Radu pro finanční stabilitu se sídlem v Basileji, aby s účastí veřejného i soukromého sektoru zahájila šetření problematiky uhlíkové bubliny. Řada institucí rovněž přijala opatření v tomto směru. Například, norský státní investiční fond, stejně jako jiné společnosti, např. AXA, se rozhodl odprodat část svého portfolia investovaného do fosilních paliv.
Mohla by Komise v této souvislosti podat vysvětlení k následujícím otázkám?
– Jaká opatření přijala Komise, pokud jde uhlíkovou bublinu?
– Jaké legislativní či nelegislativní iniciativy lze od Komise v souvislosti s uhlíkovou bublinou v nadcházejících letech očekávat?
– Domnívá se Komise, že by unie kapitálových trhů mohla být rovněž pilířem pro prošetření uhlíkové bubliny?
– Domnívá se Komise, že by směrnice o podávání zpráv o nefinančních informacích měla v souvislosti s expozicemi týkajícími se uhlíku stanovit požadavky na transparentnost a zveřejňování informací?