Plán Evropské komise radí, jak si poradit s nedostatkem plynu
18.07.2022
Návrh s příznačným názvem „Save gas for safe winter“ má pomoci členským státům Evropské unie připravit se na potenciální hrozbu úplného přerušení dodávek zemního plynu z Ruska během nadcházející topné sezóny. Podle propočtů evropských provozovatelů přepravních soustav plynu (ENTSOG) by v takovém případě mohlo Evropské unii chybět přibližně 20 miliard m3 zemního plynu. V takovém případě by několik členských států čelilo hrozbě, že se budou na konci zimy potýkat s akutním nedostatkem zemního plynu.
Návrh Komise se zabývá především problematikou postupného snižování poptávky po zemním plynu, když se zaměřuje na snížení spotřeby plynu nejen v průmyslu, ale také chráněnými zákazníky (tzv. „Protected consumers“) podle Nařízení 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Do skupiny chráněných zákazníků podle tohoto nařízení patří domácnosti, klíčové sociální služby, a malé a střední podniky. Tato skupina je již chráněna právem Evropské unie prostřednictvím mechanismu solidarity mezi členskými státy, které mají povinnost si vypomoci za účelem zajištění dodávek plynu chráněným zákazníkům.
Návrh Evropské komise obsahuje úsporná opatření na úsporu spotřeby plynu, mimo jiné se jedná o snížení teploty o 1 °C v domácnostech a nařízení snížení vytápění veřejných budov, kanceláří a komerčních budov na 19 °C. Podle odhadů by Evropská unie mohla ušetřit mezi 25 a 60 miliard m3 zemního plynu za zimu, z čehož 11 miliard m3 by spadalo na snížení spotřeby v průmyslu, 11 miliard m3 na snížení vytápění a ochlazování budov, a mezi 4 a 40 miliard m3 na snížení spotřeby při výrobě elektřiny.
Evropská komise dále naléhá na členské státy, aby se aktivně zabývaly přechodem na jiné zdroje elektřiny, než je zemní plyn, včetně uhlí a jaderné energie, ačkoliv tím může dočasně dojít ke zvýšení emisí skleníkových plynů.
Návrh Komise dále poskytuje vládám členských států jakýsi návod, jak určit, které odvětví upřednostnit v případě nedostatku zemního plynu. Hlavními kritérii by podle návrhu měly být společenský význam odvětví, součást přeshraničních dodavatelských řetězců, možnosti substituce a nahrazení, a škody způsobené jeho dočasným odstavením. Podle návrhu by také vlády neměly nahlížet na sektory ekonomiky jako na celky, ale spíše na jejich součásti, tedy jednotlivé produkty. Například ne všechna výroba skla by měla být upřednostněna, ale sklo pro nádoby na potraviny, lahvičky a injekční stříkačky a obnovitelná infrastruktura by mohlo být, navrhuje dokument.
Česká pozice
Z vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) v Evropském parlamentu vyplývá, že Česká republika iniciativu Evropské komise velmi vítá a je připravena vést diskusi o tom, jak co nejrychleji zavést v účinnost navrhovaná úsporná opatření.
Závěr
Postoj České republiky v této věci je chvályhodný, protože je jasné, že v případě úplného přerušení dodávek zemního plynu z Rusku nebude možné zvládnout nadcházející zimu bez solidarity mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Přerušením dodávek zemního plynu by byl disproporčně zasažen soukromý sektor, který by musel omezit některé své ekonomické aktivity za cílem snížení své spotřeby zemního plynu. Toto omezení by však nemělo být na úkor jejich ekonomické existence, čemuž by právě měly zabránit finanční kompenzace navržené Evropskou komisí.