Plán Komise pro naplnění klimatického cíle do roku 2030 a jak je na tom ČR?
05.10.2020
V rámci Zelené dohody pro Evropu představila Evropská komise cíl snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti hodnotám v roce 1990. Ve svém sdělení se Evropská komise zabývala opatřeními pro všechna odvětví, energetickou účinností a obnovitelnou energií, přičemž do června 2021 hodlá představit konkrétní návrhy legislativních aktů, což potvrdil i výkonný viceprezident pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans, který během pondělního jednání Výboru pro životní prostředí, zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) odpovídal na otázky poslanců týkající se klimatického cíle a obhajoval cíl navržený Komisí. Takto podle něj bude EU nejen schopna lépe plnit své závazky z Pařížské dohody, ale také zajistí rychlejší pokrok směrem ke klimaticky neurální ekonomice a energetickému systému, který bude zajišťovat cenově dostupnou energii, bezpečné dodávky, snížení závislosti na dovozu energie, nové příležitosti pro udržitelný růst a ekologická pracovní místa.
Cíl snížení emisí o 55 % nahradil předchozí 40% cíl. Původně byly také stanoveny další celoevropské cíle: 32% podíl obnovitelné energie a zlepšení energetické účinnosti o 32, 5 %. Původní cíle byly implementovány Systémem EU pro obchodování s emisemi, Nařízením o sdílení úsilí obsahující cíle členských států a Nařízením o využívání půdy, změně využívání půdy a lesnictví. Všechny tyto předpisy bude muset nyní Evropská komise aktualizovat.
Nový rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 obsahuje konkrétní celoevropské cíle a cíle v několika oblastech, ve kterých by měla být členskými státy přijímána klíčová legislativa. K důslednému dodržování jednotlivých cílů v oblasti klimatu a energetiky je třeba transparentní monitorování a podávání zpráv o pokroku. Podle původního Nařízení o sdílení úsilí členské státy přijaly integrované národní energetické a klimatické plány, tzv. NECP na období 2021-2030.
Česká republika proto v lednu 2020 přijala Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, který obsahuje národní cíle pro rok 2030. Jak si Česká republika vede v těchto oblastech a bude schopná dostát novým závazkům?
Rozvoj obnovitelných zdrojů
Členské státy by měly podle plánu Evropské komise masivně navýšit podíl energie vyráběné ze slunce, větru, biomasy anebo vody, a vytvořit tak „integrovaný energetický systém do značné míry založený na obnovitelných zdrojích“. Obnovitelné zdroje energie by měly představovat 38-40 % energetického mixu celé EU.
Do roku 2020 Komise stanovila pro Českou republiku minimální cíl 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2019 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v ČR přesáhl 15 %. Podle Vnitrostátního plánu je nyní navržen cíl 22 % do roku 2030, k jehož dosažení by měla přispět novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, která nastavuje nové schéma podpory obnovitelných, respektive podporovaných zdrojů po roce 2020.
Snížení energetické náročnosti budov
V roce 2030 by měla energetická úspora budov podle Komise dosáhnout cíle 36 %. Aby bylo cíle dosaženo, budovy by měly být lépe zaizolované a užívat namísto plynových kotlů vodíkové kotle nebo elektrická tepelná čerpadla.
Energetická náročnost budov je řešena v rámci energetické účinnosti, kde si Česká republika zvolila do roku 2030 3 cíle: dosáhnout primárních energetických zdrojů na úrovni 1 735 PJ, konečné spotřeby na úrovni 990 PJ a energetické intenzity HDP na úrovni 0,157 MJ/Kč. Komise konstatovala, že se jedná o cíle velmi nízké. Cílem České republiky do roku 2020 bylo o 20 % snížit konečnou spotřebu energie v porovnání s referenčním scénářem vývoje spotřeby energie zroku 2007. Tento cíl byl překonán v roce 2018.
Ekologicky šetrná vozidla
Evropská komise se zaměří na snižování emisí skleníkových plynů u výrobců automobilů a rovněž přemýšlí o stanovení data postupného vyřazení vozidel se spalovacím motorem. Dále chce rozšířit systém obchodování s emisemi, který by zahrnoval silniční dopravu. Úplnou revizi stávajících cílů plánuje Komise předložit do června příštího roku.
V oblasti dopravy je cíl zvýšení podílů obnovitelných zdrojů energie stanoven závazně pro všechny členské státy na úrovni 14 %. Podle Vnitrostátního plánu je to dosažitelný cíl, avšak nyní jsme na necelých 9 %. Na spalovací motory má Česká republika ale jiný názor a na stanovení zákazu aut se spalovacími motory se zatím nechystá. Podle ministra Havlíčka je to trend, který je ale třeba sledovat. Zatím uvažuje o „250.000 vozidlech do roku 2030, což by byla přibližně dvě procenta, možná dvě a půl procenta“.
Rozšíření emisních povolenek
Evropská komise uvažuje nad rozšířením obchodování s emisemi (v rámci EU ETS) na odvětví námořní a silniční dopravy, a také stavebnictví. Dále chce navrhnout zvýšení cen emisních povolenek. Frans Timmermans uvedl, že se bude jednat o velkou zátěž v určitých oblastech průmyslu, ale zároveň apeloval, že je třeba investovat do zelených alternativ.
Pro Českou republiku to znamená, že je uhlí stále pod větším tlakem. Jen minulý rok Česko vyrobilo z uhlí 42 % elektřiny. Náhradou by tedy měl být kromě jádra a zelených technologií i zemní plyn. Nyní má uhelná komise v plánu, že se má Česko obejít bez uhlí do roku 2040.
Zemědělství jako první klimaticky neutrální odvětví
Zemědělství a lesnictví by se mohlo podle Komise stát kolem roku 2035 prvním klimaticky neutrálním odvětvím EU. Zemědělcům budou nabídnuty finanční kompenzace za pohlcování uhlíku na jejich půdě prostřednictví certifikačního systému pro odstraňování uhlíku.
V roce 2018 tvořily emise ze zemědělství 6,7 % celkových emisí České republiky. Celková rozloha ekologicky obhospodařované půdy v České republice v roce 2018 byla 538,9 tis. ha, přičemž její podíl ze zemědělské půdy činil 12,8 %. Emise skleníkových plynů jsou v českém zemědělství tvořeny převážně metanem a oxidem dusným. Metan pochází z chovu převážně sudokopytníků a v menší míře z hospodaření s hnojivem. Oxid dusný pak procesy v půdě. Vnitrostátní plán nicméně očekává nárůst emisí ze zemědělství se zvyšující se populací hospodářských zvířat. Dodatečná opatření ale neuvádí.
Využívání lesů
Deforestace silně ohrožuje kapacity lesů, které jsou schopny absorbovat emise uhlíku. Komise chce proto zabránit intenzifikaci těžby lesů a zajistit, aby se biomasa pro energii využívala udržitelným způsobem.
V České republice dál přetrvává neuspokojivý zdravotní stav lesních porostů způsobený převážně suchem a hmyzími škůdci. Plocha lesních pozemků v České republice mírně stoupá a v roce 2016 činila výměra lesních pozemků téměř 34 % rozlohy státu. Problémem je ale podíl nahodilé těžby kvůli kůrovci, který v roce 2018 činil 90 %. Zemědělské a lesnické hospodaření České republiky se podílí na produkci biomasy dále využívané jako obnovitelné zdroje energie. Do roku 2030 připouští MZE zvýšení energetického využití zemědělské biomasy až o 20 %, za podmínky zachování strategické úrovně zemědělské produkce pro potravinové využití.
Zelené finance
Komise začne prodávat přibližně 225 miliard EUR v zelených dluhopisech, aby pomohl přivést soukromý kapitál k financování 30 % Fondu pro obnovu. Komise doufá, že peníze soukromých investorů také přivede do ekologických projektů prostřednictvím přepracované udržitelné finanční strategie, která má být dokončena do konce roku.
Bude tedy Česká republika schopna dostát novým závazkům?
Jednoduše nebude mít na výběr. Bude to stát mnoho úsilí jak ze strany EU, která nyní musí zapracovat všechny cíle do evropské legislativy, tak ze strany členských států, které cíle budou muset implementovat. Jak poznamenala Evropská komise ve svém hodnocení, Česká republika není dostatečně ambiciózní. Aby byla tedy Česká republika skutečně schopna dostát novým cílům v oblasti klimatu a energetiky, bude muset česká vláda přehodnotit své politické priority.
Zdroje:
https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/necp_factsheet_cz_final.pdf
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf