Plán pro oživení - velké drama na spadnutí na summitu lídrů
17.06.2020
Místo toho je nahradilo vyjednávání mnohem složitější, ve kterém se země pohybují v různých názorových skupinách v závislosti na konkrétní otázce. Většina debat se soustředí na dvě klíčová témata: zajištění rovnováhy ve výplatách mezi granty a půjčkami, a jaká kritéria by měla být použita k přerozdělování peněz.
V debatě o financování obnovy pak Bruselský server Politico rozděluje země do pěti frakcí, které se zároveň prolínají:
Skupina tradičních „skromných zemí“ (Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko), chce, aby byla větší část půjčených peněz EU rozdělována prostřednictvím půjček členským vládám. Tyto země by pak byly samy odpovědné za splácení vypůjčených peněz. Odmítají tak současný návrh Komise, podle kterého by tvořily půjčky jen kolem 1/3 celkového rozpočtu a zbytek by bylo přerozděleno formou grantů.
Další skupinu tvoří takzvaní “zastánci grantů” (Francie, Německo, Česká republika, Řecko, Itálie, Portugalsko, Španělsko). Tato skupina tvrdí, že půjčky by zbytečně vedly k dalšímu zadlužení nejvíce postižených států. Ani oni se ale neshodnou, jak velký by celkový rozpočet měl být a sami se obávají společné odpovědnosti za splácení vypůjčené hotovosti na dalších 30 let.
“Bohatým zemím západu” (Rakousko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko) se zase nelíbí, že navrhovaná alokace nereflektuje ekonomické škody způsobené přímo krizí COVID19, ale některé údaje vychází z dat před krizí, jako například návrh, který by zohledňoval nezaměstnanost mezi lety 2015 a 2019, či velikost populace a HDP na obyvatele.
Kritika “nervózních východních” (Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Slovensko) členů pak vyplývá ze strachu, že země jižní Evropy budou z programu těžit mnohem více než země střední Evropy, a to i přesto, že země v tomto regionu jsou bohatší. V návrhu Komise se totiž zohledňuje i míra nezaměstnanosti, která je ve střední Evropě velmi nízká.
A v neposlední řadě máme „uspokojené země jihu“ (Kypr, Itálie, Řecko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko), podle kterých vzorce pro přerozdělování nemusí být dokonalé, ale vzhledem k časovým omezením a ekonomickému dopadu krize by vlády měly tento přístup obecně akceptovat. Státy jižní Evropy totiž výrazně těží ze způsobu, jakým Komise navrhovala měřítka pro přerozdělování financí. Itálie a Španělsko mají tak společně nárok na více než 40 procent dotací z fondu pro obnovu a odolnost ve výši 310 miliard EUR.
Shrnuto z původního článku v anglickém jazyce, který si můžete přečíst zde.