Plenární zasedání EP: 11.- 14. června ve Štrasburku
11.06.2018
Budoucnost EU: Rozprava s nizozemským premiérem Ruttem
Předseda vlády Nizozemského království Mark Rutte se ve středu jako sedmý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie. Rozpravy se zúčastní i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mark Rutte, člen konzervativně-liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), stojí v čele nizozemské vlády od roku 2010. Holandský premiér zavítá do Evropského parlamentu, aby se s poslanci jako sedmý lídr státu EU podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018 a bude pokračovat až do evropských voleb v příštím roce. Rozprav o budoucnosti EU se dosud zúčastnili tyto hlavy států a vlád: irský premiér Leo Varadkar - dne 17. ledna, chorvatský premiér Andrej Plenković - dne 6. února, portugalský premiér António Costa - dne 14. března, francouzský prezident Emmanuel Macron - dne 7. dubna, belgický premiér Charles Michel - dne 3. května, lucemburský premiér Xavier Bettel - dne 30. května. Premiér Mark Rutte a předseda EP Antonio Tajani vystoupí ve středu ve 12.30 hod. také před novináři. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. Do Evropského parlamentu zavítá během červencového plenárního zasedání ve Štrasburku.
Rozprava: Středa, 13. června
Jaderná dohoda s Íránem: Možnosti EU po rozhodnutí USA
Poslanci budou v úterý diskutovat se šéfkou diplomacie EU Federicou Mogherinovou o důsledcích rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa odstoupit od jaderné dohody s Iránem a o reakci EU na tento krok. Evropská unie je jednotná v podpoře dohody o íránském jaderném programu, přičemž další problematické otázky, jakými jsou íránská podpora syrského režimu či íránský program balistických raket, je třeba řešit jiným způsobem, prohlásil předseda Výboru EP pro zahraniční věci David McAllister (EPP, DE) v reakci na rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa neobnovit výjimku z uplatňování sankcí vůči Íránu na základě jaderné dohody. Rozprava se pravděpodobně zaměří i na dopady obnovení sankcí USA na smlouvy některých společností z EU s Íránem (například Totalu či Airbusu).
Souvislosti
Írán, EU a šest zemí - Francie, Německo, Spojené království, Čína, Rusko a USA - podepsaly v červenci 2015 takzvaný Společný komplexní akční plán (JCPOA). Šlo o průlomovou dohodu, která měla výměnou za ukončení sankcí vůči Teheránu zajistit, že íránský jaderný program zůstane nevojenský.
Rozprava: Úterý, 12. června
Postup: Prohlášeni vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s rozpravou
Priority poslanců před červnovým summitem lídrů EU
Poslanci v úterý představí svá očekávání v souvislosti s blížícím se červnovým setkáním hlav států a vlád EU. Summit lídrů Unie se zaměří na migraci, bezpečnost a obranu, dlouhodobý rozpočet EU po roce 2020, reformu eurozóny a jednání o brexitu. Evropská rada zasedne v Bruselu ve dnech 28. - 29. června, aby projednala aktuální nejpalčivější politické záležitosti, mezi které patří reforma společného azylového systému EU či dosažený pokrok v jednáních o brexitu. Hlavy států a vlád se budou zabývat i víceletým finančním rámcem (VFR) EU na období 2021-2027 a reformou eurozóny. Diskutovat budou také o otázkách bezpečnosti a obrany či o inovacích a digitální Evropě.
Rozprava: Úterý, 12. června
Postup: Rozprava bez usnesení
Volby do EP 2019: Konečné hlasování o přerozdělení poslaneckých křesel
Ve středu čeká Parlament konečné hlasování o povolebním přerozdělení poslaneckých křesel. Po odchodu Spojeného království z EU by se měl počet poslanců EP snížit ze 751 na 705, Česká republika si zachová 21 mandátů. Návrh na přerozdělení poslaneckých mandátů po roce 2019, který lídrům členských států sdružených v Evropské radě předložil Evropský parlament dne 7. února 2018, by dočasně zmrazil 46 ze 73 křesel, která se uvolní po brexitu. Křesla by mohla být později přidělena zemím, které v budoucnu vstoupí do EU, nebo by prozatím zůstala nevyužitá. Zbývajících 27 britských křesel by se mělo přerozdělit mezi 14 členských států, které jsou na základě současného rozdělení mandátů v EP mírně znevýhodněny. Evropský parlament nesmí mít podle článku 14 Smlouvy o EU více než 751 poslanců. Středeční hlasování by mělo být ze strany Evropského parlamentu finální tečkou za procesem přerozdělení poslaneckých mandátů. Plénem přijatý text bude následně předložen k formálnímu schválení Evropské radě, která by se jím měla zabývat ve dnech 28. - 29. června. Před plenárním hlasováním však musí návrh přerozdělení křesel schválit výbor pro ústavní záležitosti (AFCO), který se za tímto účelem setká mimořádně v pondělí 11. června.
Hlasování: Středa, 13. června
Postup: Souhlas
Bezpečné využívání dronů: Hlasování o nových celounijních pravidlech
Poslanci budou v pondělí diskutovat a v úterý hlasovat o nové legislativě, která by měla zvýšit bezpečnost provozu dronů a sjednocením pravidel přispět k rozvoji trhu s bezpilotními letadly v celé Unii. Předložený text nařízení, který je výsledkem jednání poslanců se zástupci Rady (ministrů) EU, definuje klíčové zásady týkající se využívání bezpilotních letadel a jejich provozovatelů. Ti budou například explicitně zodpovědní za dodržování bezpečné vzdálenosti svého dronu od jiných objektů ve vzduchu. Bezpečnost lidí budou muset mít na paměti i designéři, kteří by měli zajistit, aby jimi navržená konstrukce dronu lidi neohrožovala. Provozovatelé dronů, které mohou v případě srážky způsobit lidem zranění, by měly být v budoucnu registrováni a jejich stroje za účelem snadnější identifikace označeny. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropská komise by měly na základě těchto klíčových zásad vypracovat detailnější celounijní pravidla. Ta by měla mimo jiné určit, které drony by měly na základě rizik spojených s jejich zamýšleným využíváním podléhat certifikaci. Jejich součástí by měly být i podmínky, za kterých by bezpilotní letoun musel být vybaven jistými prvky a funkcemi - například omezením dosažitelné nadmořské výšky, limitováním maximální provozní vzdálenosti či zabráněním vstupu do jistých zeměpisných oblastí, případně systémem zabraňujícím srážkám či systémem automatizovaného přistávání. Legislativní návrh, který je součástí novelizace předpisů EU v oblasti bezpečnosti civilního letectví, reaguje na rostoucí využívání dronů v celé Unii. Cílem nových pravidel je zajistit bezpečnost bezpilotních letadel, ochránit soukromí občanů EU a podpořit rozvoj trhu, který dnes brzdí různorodost vnitrostátních předpisů. Využívání dronů, jejichž hmotnost nepřesahuje 150 kg, je v současnosti regulována pouze na úrovni členských států.
Rozprava: Pondělí, 11. června
Hlasování: Úterý, 12. června
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Justiční reforma v Polsku: Rozprava s Fransem Timmermansem
Poslanci budou ve středu odpoledne diskutovat s prvním místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem o nejnovějším vývoji v souvislosti s reformou polského soudního systému. Komplexní soudní reforma z dílny polské vlády ohrožuje podle Evropské komise nezávislost soudnictví a dělbu moci v zemi. Komise proto v prosinci 2017 nastartovala proces, který by mohl vést až k uplatnění sankcí. Vůči Varšavě také iniciovala několik řízení pro porušení povinností vyplývajících zemi z unijních předpisů. Koalice polských prounijních nevládních organizací požádala Komisi, aby vyzvala soudy k vydání předběžného opatření, které by zastavilo změny týkající se polského Nejvyššího soudu. Nová ustanovení, která mají vstoupit v platnost 3. července, by mimo jiné přinutily významnou část soudců předčasně odejít do důchodu. Evropský parlament prostřednictvím v březnu schváleného usnesení podpořil aktivaci článku 7 odst. 1 SEU, který stanovuje postup v případě možného nebezpečí závažného porušení hodnot Unie. Poslanci vyzvali vlády členských států, aby urychleně rozhodly, zda v Polsku takové riziko existuje, a pokud ano, aby navrhly nezbytná opatření. Jedním z nich by mohlo být i pozastavení hlasovacích práv polské vlády v Radě.
Rozprava: Středa, 13. června
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou
Původní článek si můžete přečíst zde.