Plenární zasedání EP: 11.- 14. září ve Štrasburku

WiFi4EU: Bezplatný přístup na internet ve veřejných prostorech EU

Poslanci budou v úterý diskutovat a hlasovat o projektu, který umožní zavést bezdrátové internetové připojení s jednotným přihlašovacím systémem na pěti tisících veřejných místech v EU, jako jsou nemocnice nebo knihovny.

WiFi4EU je pilotním projektem, který by měl postupně vést k zavedení bezplatných internetových přístupových bodů na veřejných místech pro občany v celé Unii. Iniciativa je součástí úsilí o vytvoření digitální Unie.

Finance na projekt ze strany EU se budou muset vynaložit „geograficky vyváženým způsobem“ dle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

Rozprava: Úterý, 12. září
Hlasování: Úterý, 12. září
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Nařízení
Twitter: #WiFi4EU

Zajištění dodávek plynu v celé Unii

Členské státy čelící problémům s dodávkami plynu by mohly v budoucnu automaticky počítat s pomocí okolních zemí Unie. Poslanci EP budou v úterý diskutovat a hlasovat o neformální dohodě EP s ministry EU (Radou) na nových pravidlech, která by měla zvýšit bezpečnost dodávek plynu v celé EU.

Jakýkoliv členský stát EU, který bude čelit problémům s dodávkami plynu, by měl dle nových pravidel upozornit na svou situaci další země EU. Spustí tím systém přeshraniční pomoci, který by měl zabránit nedostatku plynu na jeho území.

Nařízení o nouzovém varování je druhým právním předpisem legislativního balíčku o energetické unii, který projednává Evropský parlament. První předpis, který stanovil společná pravidla pro energetické dohody členských států EU se třetími zeměmi, byl schválen poslanci již v březnu.

Nová pravidla by měla nabýt účinnosti ještě před začátkem letošní zimy.

Rozprava: Úterý, 12. záři
Hlasování: Úterý, 12. záři
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Nařízení
Twitter: #EnergyUnion

Vaječný skandál: Zrychlení systému výměny informací o rizikových potravinách

Skandál týkající se kontaminace vajec insekticidem fipronil, který zasáhl téměř všechny členské státy EU, a možnosti zlepšení systému včasného varování před rizikovými potravinami, budou v úterý předmětem rozpravy poslanců se zástupci Komise a Rady.

Poslanci se Komise a Rady budou tázat na doposud přijatá opatření k zajištění bezpečnosti potravin v EU. Projednají též možnosti zlepšení stávajícího systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) a způsoby, jak obnovit důvěru spotřebitelů v produkty z vajec EU.

Zemědělský výbor EP se skandálem s kontaminovanými vejci zabýval na své schůzi dne 31. srpna. Mnoho poslanců během rozpravy se zástupci Komise zdůraznilo potřebu urychlit výměnu informací mezi členskými státy o potravinách, které představují potenciální zdravotní riziko, a vyzvalo k tvrdším sankcím proti podvodníkům.

Souvislosti

Fipronil je insekticid používaný mimo jiné k hubení červů a roztočů, který Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako mírně nebezpečný. Používání fipronilu u zvířat určených k produkci potravin je v EU zakázáno.

Evropská komise obdržela první informace o nezákonném používání fipronilu na drůbežích farmách prostřednictvím systému včasné výměny informací dne 20. července. Většina těchto farem byla umístěna v Nizozemsku a Belgii. Od té doby byly z trhu EU staženy miliony vajec. Skandál zasáhl 25 členských států Unie.

Rozprava: Úterý, 12. září
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou

Twitter: #fipronil

Snadnější přístup ke službám pro osoby se zdravotním postižením

Poslanci EP budou ve čtvrtek projednávat a hlasovat o legislativním návrhu, který by měl lidem se zdravotním postižením usnadnit přístup k důležitým zařízením a službám, jako jsou telefonické přístroje, bankomaty, automaty na jízdenky nebo letištní odbavení.

Jistým stupněm zdravotního postižení trpí v současnosti v Evropské unii přibližně 80 milionů lidí. Očekává se, že v roce 2020 bude v důsledku stárnutí obyvatelstva trpět vícenásobnými nebo méně závažnými postiženími až 120 milionů lidí.

Návrh Evropského aktu o přístupnosti (EEA) stanovuje požadavky na zlepšení přístupu k některým zařízením a službám. Týká se to například bankomatů, automatů na jízdenky nebo palubní vstupenky, počítačů a operačních systémů, telefonních a televizních zařízení, bankovních služeb, elektronických knih, dopravy a elektronického obchodu. Poslanci chtějí rozšířit seznam například o platební terminály, čtečky elektronických knih a služby poskytované audiovizuálními médii prostřednictvím webových stránek nebo mobilních zařízení.

Požadavky na větší přístupnost by se navíc měly dle poslanců vztahovat také na budovy, ve kterých jsou tyto služby poskytovány, včetně dopravní infrastruktury, avšak jenom za předpokladu, že tyto požadavky nejsou již dnes členskými státy zakotveny ve vnitrostátních právních předpisech.

Výsledkem čtvrtečního hlasování by měl být mandát, na základě kterého budou vyjednavači EP rokovat o konečném znění nových právních předpisů se zástupci Rady (ministrů) EU. Ministři členských států se však musí nejprve dohodnout na své vlastní vyjednávací pozici.

Rozprava: Středa, 13. září
Hlasování: Čtvrtek, 14. září
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Směrnice
Twitter:#EuropeanAccessibilityAct

Boj proti klimatickým změnám: Zvyšování absorpční kapacity lesů

Parlament bude ve středu hlasovat o plánech, jejichž cílem je zvýšit schopnost lesů absorbovat oxid uhličitý, a snížit tak emise skleníkových plynů. Návrh nařízení je součástí boje proti změnám klimatu.

Členské státy EU by měly kácení části lesů na svých územích kompenzovat výsadbou nových stromů nebo lepším spravováním stávajících lesních a travnatých porostů a orné půdy s cílem udržet si původní úroveň schopnosti absorbovat oxid uhličitý v atmosféře.

Podle poslanců to však nestačí. Zákonodárci od členských států požadují zvýšení absorpční kapacity lesů na jejich území tak, aby se dosáhl soulad s dlouhodobým cílem snížení emisí CO2 do roku 2030 a s pařížskou klimatickou dohodou.

Lesy v EU každoročně zachytí téměř 10% celkových emisí skleníkových plynů v Unii.

Rozprava: Pondělí, 11. září
Hlasování: Středa, 13. září
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení Tisková konference: Středa, 13. září o 14h30
Typ dokumentu: Nařízení
Twitter: #LULUCF

Zahájení činnosti zvláštního výboru pro terorismus

Parlament v úterý rozhodne, kdo zasedne v nově zřízeném zvláštním výboru EP pro terorismus (TERR). Výbor bude mít třicet členů a poprvé se sejde ve čtvrtek.

Poslanci rozhodli o zřízení zvláštního výboru, který by měl pomoci vyřešit legislativní a praktické nedostatky boje proti terorismu v EU, na červencovém plenárním zasedání ve Štrasburku. Výbor v rámci svého dvanáctiměsíčního mandátu předloží průběžnou a pak závěrečnou zprávu, které by měly obsahovat věcná zjištění a doporučení do budoucna.

Po úterním plenárním hlasování si členové výboru na čtvrtečním ustanovujícím zasedání zvolí předsedu a zpravodaje výboru.

Hlasování: Úterý, 12. záři
Postup: Ustanovení členů zvláštního výboru

Twitter: #counterterrorism

Severokorejská jaderná hrozba

Série nedávných raketových a jaderných testů v Severní Koreji a související nárůst mezinárodního napětí bude v úterý předmětem plenární rozpravy se šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogherini.

Parlament ve svém usnesení z října 2016 odsoudil jaderné testy Severní Koreje. Poslanci také KLDR vyzvali, aby „upustila od dalších provokací a zcela ukončila svůj program vývoje jaderných zbraní a balistických střel.‟

Rozprava: Úterý, 12. září

Postup: Prohlášení Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s rozpravou

Twitter: #NorthKorea @FedericaMog

Budoucnost vztahů EU - Turecko

Budoucí vztahy mezi EU a Tureckem a pokračující odklon Ankary od zásad právního státu a respektování lidských práv a svobody sdělovacích prostředků budou v úterý odpoledne předmětem plenární rozpravy se šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogherini. Parlament následně začátkem října přijme k situaci v Turecku samostatné usnesení.

Poslanci vyjádřili obavy v souvislosti s přístupovými rozhovory Turecka s EU naposled v červenci. Parlament tehdy prostřednictvím usnesení vyzval Komisi a vlády členských států, aby "okamžitě pozastavily přístupová jednání s Tureckem v případě, že bude balíček ústavních změn uplatňován v nezměněné podobě."

Rozprava: Úterý, 12. září Hlasování: 2. - 5. října 2017

Postup: Prohlášení Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku s rozpravou a usnesením

Twitter: #Turkey

Migrace přes Středozemní moře: Rozprava s Federicou Mogherini

Možnosti, jak zastavit migrační toky do EU, zejména přes Středozemní moře, budou v úterý předmětem plenární rozpravy s šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogherini.

Rozprava by se měla zaměřit na posílení spolupráce s africkými zeměmi - včetně pomoci při ochraně jejich hranic. Diskutovat se bude také o změnách právních předpisů EU o migraci a azylu a úsilí o stabilizaci Libye.

Po uzavření Balkánské trasy a dohodě EU s Tureckem v oblasti migrace se pro migranty a žadatele o azyl stala vstupní zemí do Unie Itálie. V loňském roce zaznamenala rekordní počet příchozích migrantů a žadatelů o azyl - celkem 181 436 lidí. V roce 2017 přijelo do země doposud 99 742 lidí.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) zahynulo letos při pokusech o překročení Středozemního moře 2 537 osob.

Podle posledního průzkumu Eurobarometer by tři ze čtyř Evropanů přivítali aktivnější roli EU při řešení migrační krize.

Rozprava: Úterý, 12. září

Postup: Prohlášení Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s rozpravou

Twitter: #migration #refugees