Plenární zasedání EP 13.- 16. března 2017 ve Štrasburku
13.03.2017
Závěry Evropské rady a Římská deklarace: Rozprava s předsedou EK Junckerem a italským premiérem Gentilonim
Poslanci budou ve středu diskutovat o závěrech zasedání hlav států a vlád EU z 9. - 10. března a o Římské deklaraci k 60. výročí podpisu Římských smluv. Rozpravy se zúčastní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, místopředseda maltské vlády Louis Grech a italský premiér Paolo Gentiloni. Rozprava: Středa, 15. března
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou
Závěrečné hlasování o právu akcionářů ovlivňovat plat ředitelů společností
Poslanci budou v pondělí diskutovat a v úterý hlasovat o nových nástrojích, které by měly ve větší míře upoutat pozornost velkých podniků na jejich dlouhodobou výkonnost díky zapojení akcionářů do jistých rozhodovacích procesů. Akcionáři by získali právo ovlivňovat výši odměn pro ředitele, společnosti by na druhou stranu měly snadněji identifikovat své podílníky. Nová legislativa, na níž se poslanci neformálně dohodli se slovenským předsednictvím v prosinci 2016, umožňuje akcionářům hlasovat o politice odměňování vedoucích pracovníků. Akcionáři tak mohou plat ředitelů přímo navázat na výkonnost společnosti a dosahování dlouhodobých cílů. Směrnice také společnostem zjednoduší identifikaci jejich akcionářů a usnadní jim tak vzájemnou komunikaci. Akcionáři zároveň budou moci snáze uplatnit svá práva, včetně práva na účast a hlasování na valných hromadách. Nové požadavky v oblasti transparentnosti by měly pomoci institucionálním investorům a správcům aktiv, kteří jsou často důležitými akcionáři společností kótovaných v EU, více se zapojovat do tvorby investičních strategií.
Rozprava: Pondělí, 13. března
Hlasování: Úterý, 14. března Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Směrnice
Nerosty z konfliktních oblastí: Nová povinnost náležité kontroly pro dovozce
Návrh legislativy, která má zastavit financování ozbrojených skupin a porušování lidských práv při obchodu s nerosty z konfliktních oblastí, bude ve čtvrtek předmětem závěrečného hlasování EP. Nařízení o konfliktních minerálech zaváže dovozce cínu, wolframu, tantalu a zlata náležitě si prověřit své dodavatele. Velké výrobní podniky by také měly zveřejnit, jak budou monitorovat dodržování zákonných pravidel svými dodavateli. Malí dovozci budou od těchto povinností osvobozeni. Finální text nařízení, na kterém se neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a slovenského předsednictví v Radě (ministrů) EU, musí před vstupem v platnost ještě posvětit plénum EP. Kompromisní znění nové legislativy obsahuje díky tlaku poslanců povinnost náležitých kontrol na základě pokynů OECD pro většinu dovozců cínu, wolframu, tantalu, zlata a jejich rud z konfliktních a vysoce rizikových oblastí. Malí importéři, jako například zubaři nebo klenotníci, budou od této povinnosti osvobozeni, aby nebyli vystaveni potenciálně nepřiměřené administrativní zátěži. Velké společnosti v EU, které nakupují nerosty za účelem jejich využití při výrobě vlastních produktů, budou pobízeni informovat o postupech získávání potřebných surovin. Díky tomu budou následně moci požádat o zařazení do registru EU. Další postup Po schválení dohodnutého textu Parlamentem a Radou bude nové nařízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. V platnost vstoupí 21. ledna 2021, aby měly členské státy dostatek času stanovit odpovědné orgány a aby se dovozci dostatečně seznámili se svými novými povinnostmi. Komise bude následně pravidelně posuzovat účinnost nových právních předpisů a v případě potřeby navrhne další závazná opatření. Souvislosti Ozbrojená povstání v zemích bohatých na nerostné suroviny jsou často financována zdroji získanými při nezákonné těžbě nerostů. Nové nařízení se vztahuje na všechny oblasti konfliktů a vysoce rizikové oblasti na světě. Příkladem jsou Konžská demokratická republika či oblast Velkých jezer. Cín, tantal, wolfram a zlato se využívají k výrobě mnoha technicky vyspělých zařízení v oborech automobilového průmyslu, elektroniky, letectví, v oblasti obalů, odvětví stavebnictví, výroby svítidel, průmyslových strojů a nástrojů a také v klenotnictví.
Rozprava: Středa, 15. března
Hlasování: Čtvrtek, 16. března
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Posílení inspekcí v celém potravinovém řetězci
Zlepšení sledovatelnosti potravin, boj proti podvodům a obnovení důvěry spotřebitelů v integritu dodavatelského řetězce. To vše si klade za cíl nová legislativa, která zpřísní kontroly potravin v celém řetězci od producentů na farmách až ke spotřebitelům. Na konečném textu nových pravidel se dohodli poslanci se zástupci nizozemského předsednictví již v červnu 2016. Nové nařízení zavede komplexní, integrovaný a efektivnější systém kontrol zaměřených na dodržování pravidel, která se vztahují na bezpečnost potravin a krmiv, ochranu rostlin před škůdci, ekologickou produkci takzvaných bio potravin, výrobu produktů chráněných zeměpisnými označeními EU (tzv. GIS) a veterinární požadavky. Odhalené podvody, ke kterým docházelo při produkci potravin, například skandál s koňským masem, poukázaly na potřebu zefektivnit činnost odpovědných kontrolních orgánů. Nová pravidla by tak měla zvýšit ochranu spotřebitelů a čestných producentů před porušováním pravidel kdekoli v dodavatelském řetězci. Rozprava: Úterý, 14. března
Hlasování: Středa, 15. března
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 2. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Komunální odpad: Více recyklace, méně skládkování
Podíl odpadu určeného k recyklaci by se měl do roku 2030 zvýšit ze současných 44% na 70%. Vyplývá to z návrhu legislativního balíčku o odpadech, o kterém bude plénum diskutovat v úterý a hlasovat ve středu. Poslanci chtějí také na 5 % omezit podíl skládkovaného odpadu, protože má významně negativní vliv na životní prostředí, a dosáhnout snížení plýtvání potravinami do roku 2030 o 50%. Do roku 2030 by měla Unie podle poslanců recyklovat nebo připravit na opětovné použití - tedy zkontrolovat, vyčistit nebo opravit - až 70% hmotnosti komunálního odpadu, čili odpadu z domácností a malých podniků. Evropská komise původně navrhovala recyklovat nebo znovu využívat 65% komunálního odpadu. Poslanci také navrhují, aby podíl recyklovaného obalového materiálu, tedy papíru, kartonu, plastu, skla, kovu a dřeva, stoupl do roku 2030 na 80%. Pro každý z těchto materiálů by také měl být stanoven přechodný cíl do roku 2025. Souvislosti V roce 2014 neskončila v podstatě žádná část komunálního odpadu z Belgie, Dánska, Holandska, Německa, Rakouska a Švédska na skládkách. Ve stejném roce skládkovali Kypr, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko a Malta více než tři čtvrtiny jejich komunálního odpadu. Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel České repzbliky průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Celoevropsky závazný cíl je nicméně 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%) Navzdory značnému zlepšení nakládání s odpady v EU končí dodnes téměř třetina komunálního odpadu Unie na skládkách. Méně než polovina komunálního odpadu se recykluje nebo kompostuje, přičemž rozdíly v přístupu k nakládání s tímto druhem odpadu mezi členskými státy jsou značné. Zlepšení nakládání s odpady by přineslo pozitiva v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a ekonomiky. V rámci snahy posunout EU směrem k oběhovému hospodářství předložila Evropská komise čtyři legislativní návrhy obsahující nové cíle při nakládání s odpadem, a to v oblasti opětovného využití odpadů, recyklace a skládkování. Legislativní návrhy také upravují ustanovení EU v souvislosti s předcházením vzniku odpadů a rozšířené odpovědnosti výrobců. Objasňují také definice, povinnosti podávání zpráv a metody výpočtů jednotlivých cílů.
Rozprava: Úterý, 14. března
Hlasování: Středa, 15. března
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení
Typ dokumentu: Směrnice (4x)
Směrnice o střelných zbraních: Zpřísnění kontrol ve snaze předcházet tragédiím
Novelizace směrnice EU o střelných zbraních, která má odstranit nedostatky původní legislativy, ale také reagovat na obavy oprávněných uživatelů zbraní, bude v úterý předmětem rozpravy a hlasování poslanců. Nová pravidla zpřísní kontroly zbraní ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivovaných zbraní, které byly využity při teroristických útocích v Paříži. Členské státy by měly zavést monitorovací systém pro vydávání nebo obnovu licencí a navzájem si vyměňovat informace. Směrnice o střelných zbraních stanoví podmínky, na základě nichž budou moci soukromé osoby legálně získat a vlastnit zbraň, případně ji přenést do jiného členského státu. Předložený text nové legislativy je výsledkem dohody vyjednavačů Evropského parlamentu a slovenského předsednictví v Radě ministrů EU z prosince 2016. Finální znění směrnice si klade za cíl dosažení rovnováhy mezi zájmy legitimních vlastníků zbraní, jakými jsou sportovní střelci, myslivci, vojáci v záloze, sběratelé a osoby podílející se na rekonstrukci historických bitev, a potřebou chránit veřejný zájem na zvyšování bezpečnosti v Evropě.
Další postup
Po schválení nové směrnice Evropským parlamentem a Radou (ministrů) EU a jejím následném vstupu v platnost budou mít členské státy 15 měsíců na provedení jejích ustanovení do vnitrostátních právních předpisů a 30 měsíců na rozběhnutí evidenčních systémů, které by měly obsahovat veškeré informace nezbytné k vystopování a identifikaci střelné zbraně. Souvislosti Evropská komise se v rámci Evropského programu v oblasti bezpečnosti na období 2015- 2020 zavázala předložit v roce 2016 návrh novely platné legislativy EU o střelných zbraních s cílem zlepšit výměnu informací mezi členskými státy, posílit sledovatelnost střelných zbraní, sjednotit jejich označování a stanovit společné normy pro jejich neutralizaci. V reakci na teroristické útoky v roce 2015 se exekutiva EU rozhodla urychlit práce na textu novely, který byl Komisí předložen v listopadu 2015. Parlament a Rada se na finálním textu směrnice dohodli v prosinci 2016.
Rozprava: Úterý, 14. března
Hlasování: Úterý, 14. března
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Směrnice
Poslanci ocení reformní úsilí Černé Hory
Poslanci budou ve středu diskutovat s komisařem pro rozšiřování Johannesem Hahnem o reformním úsilí Černé Hory v roce 2016. Plénum pravděpodobně přivítá pokrok Podgorice v přístupových jednáních s EU, zároveň však vyjádří obavy v souvislosti s údajnými pokusy Ruska o ovlivňování vývoje v zemi, které by mohly destabilizovat celý západní Balkán. Parlament ve čtvrtek přijme k pokroku Černé Hory samostatné usnesení. Přístupová jednání s Černou Horou byla zahájena v červnu 2012. Dosud bylo otevřeno šestadvacet kapitol a dvě byly uzavřeny.
Rozprava: Středa, 15. březen
Hlasování: Čtvrtek, 16. březen
Typ dokumentu: nelegislativní usnesení
Německý mýtný systém: poslanci vyzvou Komisi, aby vysvětlila změnu svého postoje
Původní plán zpoplatnění německých silnic přijatý 8. června 2015, by umožnil německým řidičům odečíst si jimi zaplacené mýtné z daně za motorové vozidlo. Jelikož tato možnost se netýkala řidičů, kteří mají auto zaregistrováno za hranicemi Německa, Evropská komise upozornila německou vládu na možné porušení nediskriminačních pravidel EU. Exekutiva EU zároveň dne 18. června 2015 zahájila vůči Německu řízení pro porušení povinnosti (tzv. Infringement procedure). Po dosažení dohody s německým ministerstvem dopravy na přepracované verzi mýtného systému, ke které došlo dne 1. prosince 2016, však Komise řízení zastavila. Ani přepracovaný záměr zavedení mýtného systému však podle poslanců z výboru pro dopravu nezvyšuje zátěž pro řidiče automobilů registrovaných v Německu, a tudíž povede k nepřímé diskriminaci. Návrh usnesení proto Komisi žádá, aby vysvětlila, proč považuje změny v původním plánu za dostatečné.
Souvislosti:
Systémy mýtného v EU V souladu se zásadou, podle níž uživatel či znečišťovatel platí, zavedlo mnoho členských států EU mýtné pro automobily na jistých úsecích své silniční infrastruktury. Přestože aktuální vnitrostátní systémy výběru mýtného a související poplatky se navzájem liší, všechny z nich platí bez rozdílu pro všechny uživatele silnic.
Způsoby zpoplatnění silniční infrastruktury v zemích EU: • Mýto vybíráno podle vzdálenosti: Francie, Řecko, Chorvatsko, Irsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie. • Časové poplatky (systém časově omezených dálničních známek): Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. • Bezplatné využití většiny silniční infrastruktury: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, většina Spojeného království a Švédsko.
Rozprava: Středa, 15. února
Hlasovaní: Středa, 15. března
Typ dokumentu: Nelegislativní usneseni
Původní článek si můžete přečíst zde.