Plenární zasedání EP 13.- 16. listopadu

Poslanci budou ve středu hlasovat o nových pravidlech, jejichž cílem je boj proti dumpingovým a subvencovaným dovozům ze třetích zemí.

Cílem nařízení je potlačovat nekalé obchodní praktiky třetích zemí, které výraznými hospodářskými zásahy zvyšují konkurenceschopnost svých výrobců. Konečné znění nové právní úpravy je výsledkem dohody poslanců se zástupci Rady (ministrů) EU ze dne 3. října, kterou však, dříve než vstoupí v platnost, musí odsouhlasit Evropský parlament i samotní ministři členských zemí.

Nová pravidla by měla zavázat obchodní partnery a producenty ze třetích zemí, kteří dovážejí své výrobky na území EU, k uplatňování mezinárodních pracovněprávních a ekologických standardů. V tomto ohledu jde o unikátní legislativní úpravu, která na světě zatím nemá obdoby.

Poslanci také prosadili, aby podniky v EU v budoucnu nemusely předkládat dodatečné důkazy o dumpingu svých zahraničních rivalů. Při šetření antidumpingových případů se díky tlaku EP budou brát v úvahu hospodářské a obchodní potřeby malých a středních podniků v EU. K rozhodnutím o opatřeních na ochranu obchodu se budou moci snadněji vyjadřovat i unijní odbory.

Souvislosti

Pro podniky v EU je nesmírně obtížné konkurovat dovozcům ze třetích zemí s nadměrnou výrobní kapacitou a nízkými cenami, které jsou výsledkem státních zásahů do hospodářství a dotováním výroby. Týká se to zejména zahraničních producentů v odvětví ocelářství, výroby hliníku, kol, cementu, chemických produktů či keramiky, jakož i ve sklářství, papírenském sektoru a odvětví solárních panelů.

Nová pravidla umožní EU odpovědět na tyto nekalé obchodní praktiky zaměřením se na dovozy produktů nabízených za netržní ceny, které jsou výsledkem státních zásahů třetích zemí.

Poslanci zároveň jednají o modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu. Výsledkem těchto snah by mělo být uplatňování vyšších cel na dovoz dumpingových nebo dotovaných výrobků ze zemí, které zasahují do vlastních ekonomik jen v omezené míře.

Rozprava: Úterý, 14. listopadu
Hlasování: Středa, 15. listopadu
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Nařízení
#antidumping

Bezpečnost na silnicích: Povinné asistenční systémy v nových automobilech

Nové asistenční systémy zaměřené na zvýšení silniční bezpečnosti by měly být v budoucnu součástí základní výbavy automobilů. Vyplývá to z návrhu usnesení, o kterém budou poslanci diskutovat v pondělí a hlasovat v úterý.

Asistenční systémy řízení, jako například systém pro přizpůsobení rychlosti vozidla, systém pro udržování automobilu v jízdním pruhu či automatické brzdné systémy, by měly být součástí základní výbavy všech nových osobních, lehkých užitkových a nákladních vozidel a autobusů. Uvádí to návrhu usnesení, které plénu předkládá k posouzení Výbor EP pro dopravu a cestovní ruch.

Navrhované usnesení se zaměřuje zejména na technologie, které dokáží rozpoznat chodce, cyklisty a motorkáře a pomohou řidičům se jim vyhnout. Nákladní vozidla a autobusy by podle přeloženého textu měly být za účelem minimalizace mrtvého úhlu povinně vybavena předními, bočními a zadními kamerami.

Poslanci by také mohli požádat Evropskou komisi, aby v celé Unii zavedla pro nové a profesionální řidiče nulový limit pro přítomnost alkoholu v krvi.

Rozprava: Pondělí, 13. listopadu Hlasování: Úterý, 14. listopadu

Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení #carsafety

Stav právního státu v Polsku: Hlasování o usnesení

Parlament bude ve středu diskutovat a hlasovat o usnesení, které zhodnotí průběh dialogu mezi EU a polskou vládou v otázkách respektování právního státu a demokracie v zemi.

Evropská komise se začala zabývat situací v Polsku na základě rámce EU pro řešení systémových ohrožení právního státu dne 13. ledna 2016.

Rozprava: Středa, 15. listopadu Hlasování: Středa, 15. listopadu
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení #RuleofLaw

Právní řád Malty v hledáčku poslanců

V návaznosti na brutální vraždu investigativní novinářky Caruany Galizie budou poslanci v úterý diskutovat o situaci právního státu na Maltě a ve středu hlasovat o usnesení.

Úterní rozprava naváže na říjnové plenární zasedání, které již situaci na Maltě v návaznosti na vraždu investigativní novinářky a blogerky Daphne Caruany Galizie řešilo. Poslanci se budou zabývat svobodou médií a množícími se obavami, podle kterých se soudní a policejní orgány stávají na Maltě rukojmími výkonné moci.

Po rozpravě proběhne slavnostní ceremoniál v přítomnosti prezidenta Tajaniho a rodiny Caruany Galizie, při kterém bude na její počest oficiálně pojmenovaná tisková konferenční místnost EP ve Štrasburku. Tisková místnost v Bruselu nese jméno po zavražděné ruské investigativní novinářce Anně Politovské.

Vedoucí představitelé politických skupin Evropského parlamentu se zároveň dohodli, že v příštích týdnech by delegace poslanců EP měla navštívit Maltu, aby podrobněji zmapovala situaci v terénu.

Rozprava: Úterý, 14. listopadu
Hlasování: Středa, 15. listopadu
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou a usnesením #RuleofLaw

Paradise Papers: Rozprava o snahách vyhnout se platbě daní

Nedávno zveřejněné dokumenty Paradise Papers, které odhalily ukrývané bohatství jednotlivců i firem, budou ve středu předmětem plenární rozpravy.

Dokumenty, které zpracovalo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, odhalují investice majetných jednotlivců či firem v daňových rájích, které mohly být motivovány snahou o minimalizaci jejich daňových povinností.

Evropský parlament je již léta v popředí boje proti praní peněz, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Poslanci shrnuli možnosti, jak zastavit tyto praktiky, dne 6. července 2016 do usnesení, které připravil Zvláštní výbor EP pro daňová rozhodnutí (TAXE).

Závěry Vyšetřovacího výboru EP pro praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (PANA), který byl zřízen po zveřejnění panamských dokumentů (Panama Papers), budou předmětem plenárního hlasování během prosincového zasedání EP ve Štrasburku.

Rozprava: Úterý, 14. listopadu
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou #ParadisePapers

Dublinská reforma: Zelená pro zahájení rozhovorů s ministry o nových azylových pravidlech

Poslanci by měli odsouhlasit mandát EP na jednání s Radou (ministrů) EU o reformě unijního azylového systému. Pokud nebude vznesena do půlnoci z úterý na středu námitka, jednací tým EP bude připraven k zahájení rozhovorů.

Navrhované změny takzvaných dublinských pravidel by měly odstranit stávající nedostatky azylového systému EU a zajistit, aby se každý členský stát spravedlivě podílel na zpracování žádostí o azyl.

Členské státy prvního vstupu, tedy země, vstupem na jejichž území se uprchlíci dostanou do Evropské unie, by dle poslaneckých návrhů již neměly být automaticky odpovědné za zpracování azylových žádostí. Žadatel o azyl by měl být automaticky a urychleně přemístěn do jednoho z členských států na základě pevného distribučního klíče.

Členské státy, které nebudou respektovat nová pravidla a nepřijmou část žadatelů o azyl, by podle poslanců měly čelit riziku omezení přístupu k fondům EU.

Výbor EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) schválil k původnímu návrhu reformy azylového systému z dílny Evropské komise pozměňovací návrhy, které by chtěl přetavit do finálního legislativního textu. O těchto návrzích bude poslance formálně informovat na začátku plenárního zasedání předseda EP.

Pokud nebude do půlnoci z úterý na středu vznesena vůči pozměňovacím návrhům výboru LIBE námitka, stanou se jednacím mandátem EP, na jehož základě bude parlamentní negociační tým vést rozhovory s představiteli Rady (ministrů) EU o finálním znění nových předpisů.

Souvislosti

Dublinský systém je právním předpisem EU, na jehož základě se určuje členský stát odpovědný za zpracování jednotlivých žádostí o mezinárodní ochranu. Právo požádat o azyl je zakotveno v ženevských úmluvách, jejichž signatáři jsou všechny členské státy Unie a které byly zapracovány do smluv EU.

Postup: Mandát k jednání, řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení Typ dokumentu: Nařízení
#Dublin #MigrationEU

Slovenský prezident Andrej Kiska v Evropském parlamentu

K poslancům ve středu ve Štrasburku v rámci slavnostního poledního zasedání EP promluví prezident Slovenské republiky Andrej Kiska.

Andrej Kiska, bývalý podnikatel a spoluzakladatel charitativní organizace pomáhající rodinám s dětmi, které trpí životem ohrožujícími chorobami, byl jako občanský kandidát v březnu 2014 zvolen prezidentem SR. Úřadu se ujal na dobu pěti let v červnu 2014.

Andrej Kiska je čtvrtým prezidentem Slovenské republiky a třetí hlavou státu, která byla zvolena přímou volbou. V plénu Evropského parlamentu vystoupí jako druhý prezident SR, a to po Rudolfu Schusterovi, který k poslancům EP promluvil v květnu 2001.

Slovensko se po sametové revoluci v roce 1989 a rozpadu Československa v roce 1993 stalo v roce 2004 členem Evropské unie, v roce 2007 se stalo součástí schengenského prostoru a v roce 2009 přijalo euro za svou měnu. Slovensko poprvé předsedalo Radě (ministrů) EU v druhé polovině roku 2016.

Slavnostní zasedání: Středa, 15. listopadu od 12:00 @Andrej_Kiska

Svěřenský fond pro země východního partnerství

Konkrétním výsledkem listopadového summitu Východního partnerství EU by měla být dohoda o zřízení svěřenského fondu pro Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko. Uvádí to návrh usnesení, o kterém budou poslanci diskutovat v úterý a hlasovat ve středu.

Navrhované usnesení také doporučuje ustanovení rozšířeného modelu „Východní partnerství Plus“ pro přidružené země, které dosáhly významného pokroku v reformním procesu. Ten by mohl případně vést k jejich přistoupení k celní unii, energetické unii, digitální unii nebo dokonce k schengenskému prostoru a ke zrušení roamingových příplatků.

Východní partnerství vzniklo v roce 2009 s cílem prohloubit politickou a hospodářskou spolupráci a propojení EU se šesti zeměmi: Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.

Pátý summit Východního partnerství se uskuteční v Bruselu dne 24. listopadu 2017.

Rozprava: Úterý, 14. listopadu
Hlasování: Středa, 15. listopadu
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení

#EaP #EasternPartnership