Plenární zasedání EP: 16.- 19. dubna ve Štrasburku
16.04.2018
Budoucnost Evropy: s poslanci bude diskutovat Emmanuel Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude čtvrtým evropským lídrem účastnícím se debaty o budoucnosti Evropy. S poslanci a předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem bude diskutovat v úterý ráno. Emmanuel Macron byl ministrem pro hospodářství, průmysl a digitální záležitosti od srpna 2014 do srpna 2016. Prezidentské volby vyhrál jako kandidát hnutí „En Marche!“, které založil 6. dubna 2016. Emmanuel Macron byl zvolen osmým prezidentem páté Francouzské republiky 7. května 2017. Jedná se o čtvrtou ze série diskuzí mezi hlavami států a vlád EU s poslanci Evropského parlamentu. Diskuze o budoucnosti Evropské unie odstartovala 17. ledna rozprava s irským premiérem Leem Varadkarem, následovaná 6. února rozpravou s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem a 14. března s portugalským premiérem Antóniem Costou. V květnu bude s poslanci diskutovat během plenárního zasedání v Bruselu belgický premiér Charles Michel.
Rozprava: Úterý 17. března
Facebook: Poslanci projednají zneužití osobních dat občanů EU
V souvislosti se skandálem Facebook-Cambridge Analytica budou poslanci ve středu na plenárním zasedání diskutovat o ochraně dat a soukromí občanů EU. Poslanci zdůrazní důležitost ochrany dat jako způsob obrany proti manipulaci s volbami. Rovněž se očekává, že znovu vyzvou vedení společnosti Facebook, aby vystoupilo před Evropským parlamentem. Firma Cambridge Analytica je obviněna ze získání dat milionů uživatelů Facebooku bez jejich svolení a následného cílení na tyto jednotlivce během americké prezidentské kampaně v roce 2016. Z celkových 87 milionů uživatelů Facebooku, jejichž data mohla být neoprávněně získána, jich je 2,7 milionu v EU. Po zveřejnění těchto zkušeností pozval předseda Parlamentu Antonio Tajani ředitele Facebooku Marka Zuckerberga do Parlamentu, aby tento únik vysvětlil. Parlamentní výbor pro občanské svobody společnost Facebook také pozval na své zasedání, aby vyjasnila aktuální situaci a její dopad na ochranu dat občanů EU.
Rozprava: Středa, 18. dubna
Postup: Rozprava s Radou a Komisí, bez usnesení
Oběhové hospodářství: plán na podporu recyklace a omezení skládkování
Podíl komunálního odpadu určeného k recyklaci stoupne z dnešních 44 % na 55 % v roce 2025, jak vyplývá legislativního návrhu o oběhovém hospodářství, o kterém se bude hlasovat ve středu. Zlepšení nakládání s odpadem může přinést pozitiva kromě jiného v oblasti životního prostředí, změny klimatu a pro lidské zdraví. Čtyři předkládané předpisy jsou součástí reformního balíku zaměřeného na přechod EU k oběhovému hospodářství, tzn. systému, v rámci kterého by měla být hodnota produktů, materiálů a zdrojů udržována v ekonomice co nejdéle. Dokument uvádí, že do roku 2025 by mělo být 55 % komunálního odpadu (z domácností a podniků) recyklováno. Cíl se poté zvýší na 60 % do roku 2030 a na 65 % do roku 2035. V roce 2025 bude muset být recyklováno 65 % obalového materiálu a tento podíl by měl do roku 2030 vzrůst na 70 %. Dílčí cíle jsou stanoveny pro specifické obalové materiály, jako je papír a kartón, plast, sklo, kov a dřevo. Skládkování Návrh zákona také vymezuje maximální množství komunálního odpadu určeného k uložení na skládku, a to 10 % do roku 2035. Zatímco v zemích jako Belgie, Dánsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko neskončil na skládce téměř žádný odpad již v roce 2014, země jako Kypr, Chorvatsko, Řecko, Lotyšsko a Malta skládkovaly ve stejném roce téměř tři čtvrtiny svého komunálního odpadu. V České republice se podle údajů Eurostatu v roce 2016 vyprodukovalo 339 kg odpadu na osobu. Přibližně 50% komunálního odpadu skončilo na skládkách, 34% se recyklovalo nebo kompostovalo a 16% se spálilo. Souvislosti Oběhové hospodářství znamená redukci odpadu na minimum, stejně jako znovuužití, opravu, renovaci a recyklaci existujících materiálů a produktů. Posunem k oběhovému hospodářství se sníží negativní dopad na životní prostředí, zlepší bezpečnost dodávky surovin, zvýší se konkurenceschopnost, inovace a růst, a vytvoří se nová pracovní místa.
Rozprava: Úterý, 17. dubna
Hlasování: Středa, 18. dubna
Postup: Řádný legislativní postup
Finální hlasování o národní ochraně klimatu a lesnictví
Do roku 2030 by měly emise CO2 v oblasti dopravy, zemědělství, stavebnictví a zpracování odpadu klesnout o 30 % a jakékoli odlesnění v EU musí být vykompenzováno vysazením nových stromů. Vyplývá to ze dvou legislativních návrhů, o nichž budou poslanci v úterý hlasovat. Cíle EU by se měly promítnout do závazných národních cílů pro sektory, které nejsou zahrnuty v systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), tzn. zemědělství, doprava, výstavba a zpracování odpadu, které dohromady tvoří přibližně 60 % emisí skleníkových plynů EU. Tato snížení přispějí k dosažení celkového společného závazku EU vyplývajícího z Pařížské dohody o změně klimatu, podle níž je nutné snížit emise skleníkových plynů ve všech odvětvích o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Lesnictví jako nástroj v boji proti klimatickým změnám Parlament bude rovněž hlasovat o samostatném nařízení, jehož cílem je zmírnit dopady klimatických změn snížením emisí skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví a zvýšením množství emisí absorbovaných lesy. Podle nových pravidel musí členské země EU zajistit, aby odlesnění bylo vykompenzováno vysazením nových stromů. Navrhovaná legislativa stanoví opatření pro rozvoj tohoto odvětví s cílem zvýšit absorpci emisí CO2 lesy a obhospodařováním orné půdy a pastvin. Poslanci podpořili tato ustanovení s doplněním, že od roku 2030 by měly členské státy posílit absorpci CO2, aby převýšila množství vyprodukovaných emisí v souladu s dlouhodobými cíli EU a s Pařížskou dohodou.
Rozprava: Pondělí, 16. dubna
Hlasování: Úterý, 17. dubna
Postup: Řádný legislativní postup
Konečné hlasování o podpoře energetických úspor budov v EU
Parlament bude hlasovat o nových pravidlech, která by zajistila maximální energetickou účinnost budov v EU do roku 2050. Členské státy by na základě aktualizovaných pravidel měly vytvořit národní dlouhodobé strategie na podporu renovace obytných a nebytových budov. Měly by rovněž na základě svých národních plánů do roku 2050 dospět k zajištění vysoce dekarbonizovaného fondu budov v daném členském státě, s konkrétními částečnými cíli v letech 2030 a 2040. Podpora elektromobility, snižování emisí Nová opatření by vyžadovala také: infrastrukturu elektromobility, včetně kabeláže pro dobíjení elektromobilů v nových nebytových budovách, propojení cílů energetické účinnosti budov se závazkem EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80-95 % v porovnání s úrovněmi z roku 1990 a nástroj „chytrý indikátor připravenosti“ měřící flexibilitu nových budov s ohledem na přizpůsobení se potřebám obývajících osob, s cílem snížit jejich energetickou spotřebu. Souvislosti Novelizovaná směrnice o energetické náročnosti budov je první z osmi legislativních návrhů balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, z listopadu 2016. Prozatímní dohody dosáhl Parlament s vyjednavači Rady 19. prosince 2017 a Rada návrh podpořila v rámci Výboru stálých zástupců (Coreper) 31. ledna 2018.
Hlasování: Úterý, 17. dubna
Postup: Spolurozhodování (řádný legislativní postup), Dohoda z prvního čtení
Vražda Jána Kuciaka: poslanci vyzvou k ochraně novinářů v EU
V reakci na vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vyzvou poslanci ve čtvrtek ke zvýšení ochrany novinářů napříč celou EU. Poslanci vyzvali během rozpravy vedené 14. března k nezávislému, mezinárodnímu a důkladnému vyšetření dvojité vraždy s cílem postavit pachatele před soud. Požadovali také zlepšení opatření na úrovni členských států, stejně jako na úrovni EU, která by zajistila bezpečnost novinářů, blogerů a oznamovatelů. Usnesení bude založeno na zjištěních ad hoc delegace šesti poslanců EP, která navštívila Slovensko ve dnech 8. - 9. března v rámci tzv. průzkumné pracovní cesty. Poslanci památku zavražděného Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové uctili minutou ticha během plenárního zasedání v Bruselu dne 28. února. Předseda EP Antonio Tajani vraždu novináře a jeho snoubenky důrazně odsoudil, vyzval k lepší ochraně novinářů při výkonu jejich povolání a pobídl slovenské orgány k odhalení pravdy.
Rozprava: Středa, 18. dubna
Hlasování: Čtvrtek, 19. dubna
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou (14/3) a usnesením (19/4)
Biopotraviny: nová pravidla na podporu odvětví
O nových pravidlech pro osvědčení a označování ekologických potravin, která by měla podpořit zvýšení ekologické produkce v EU, budou poslanci debatovat ve středu a hlasovat ve čtvrtek. Nové nařízení EU o ekologické produkci a označování biopotravin byl odsouhlasen vyjednavači Parlamentu a evropských vlád v červnu 2017. Pravidla zlepší kontrolu v rámci celého zásobovacího řetězce a zajistí, aby všechny dovážené ekologické produkty splňovaly přísné evropské standardy. Malým producentům umožní skupinové osvědčení, které ušetří čas i peníze při přechodu na ekologickou produkci. Cílem předpisu je také zvýšení nabídky ekologických semen a zvířat v ekologických chovech. Zemědělci budou muset uplatňovat nová preventivní opatření, aby zabránili kontaminaci chemickými pesticidy nebo syntetickými hnojivy a neriskovali ztrátu ekologického statusu svých produktů. Stejně jako v minulosti by členské státy mohly zavést ekologicky specifické limity pro stopy kontaminace ve svých produktech. Smíšené farmy, tzn. ty, které produkují jak konvenční tak ekologické potraviny, by i nadále mohly pracovat tímto způsobem za předpokladu, že tyto dvě zemědělské aktivity zůstanou jasně a efektivně odděleny. Více informací o nových pravidlech je k dispozici v následující tiskové zprávě a v podkladové zprávě. Pokud pravidla poslanci a evropští ministři schválí, začnou platit v lednu 2021.
Rozprava: Středa, 18. dubna
Hlasování: Čtvrtek, 19. dubna
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), Dohoda z prvního čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Boj proti genderové nerovnováze v médiích
Poslanci během pondělní rozpravy vybídnou země EU, aby sledovaly zastoupení žen v médiích, a Komisi, aby podnikla kroky vedoucí k řešení digitální propasti mezi muži a ženami. Návrh usnesení, o němž se bude hlasovat v úterý, uvádí, že by členské státy měly plně vymáhat existující zákony o genderové rovnováze a podporovat stimulační opatření, včetně kvót, za účelem dosažení rovného zastoupení žen a mužů v mediálním sektoru, který v současné době zaměstnává přes milion lidí v EU. Během rozpravy budou poslanci také interpelovat Komisi na téma posílení žen v digitálním sektoru, a jak Komise plánuje redukovat přetrvávající digitální propast mezi ženami a muži v souvislosti se základními a pokročilými digitálními kompetencemi a podílem žen na digitalizovaných pracovních pozicích. Souvislosti V roce 2015 tvořily ženy v EU 68 % absolventů studia žurnalistiky a informačních věd, nicméně podíl těchto žen zaměstnaných v mediálním sektoru se pohybuje jen kolem 40 %. Pouze 37 % zpráv je vytvořeno ženami. Za posledních 10 let se neobjevily žádné náznaky zlepšení této situace. Podle zprávy Komise z roku 2013 by rovnocenná zastoupení žen v odvětví IKT přispěla do hospodářství EU částkou 9 miliard eur ročně.
Rozprava: Pondělí 16. dubna
Hlasování: Úterý, 17. dubna
Postup: Nelegislativní usnesení (genderová rovnováha v médiích) a dotaz pro ústní zodpovězení Komisi, s usnesením (posilování žen skrze digitální sektor)
Původní článek si můžete přečíst zde.