Plenární zasedání EP: 28.- 31. května ve Štrasburku
28.05.2018
Budoucnost EU: Rozprava s lucemburským premiérem Bettelem
Předseda vlády Velkovévodství lucemburského Xavier Bettel se ve středu jako šestý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie. Rozpravy se zúčastní také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Xavier Bettel je od roku 1989 členem lucemburské liberální Demokratické strany (DP), za kterou byl v roce 1999 poprvé zvolený do Poslanecké sněmovny země. Od roku 2013 je předsedou lucemburské vlády - ve funkci nahradil Jeana-Clauda Junckera, který se později stal předsedou Evropské komise. Lucemburský premiér zavítá do Evropského parlamentu, aby se s poslanci jako šestý lídr členského státu podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018 a bude pokračovat až do příštích evropských voleb. Rozprav o budoucnosti EU se dosud zúčastnily tyto hlavy států a vlád: irský premiér Leo Varadkar - dne 17. ledna, chorvatský premiér Andrej Plenković - dne 6. února, portugalský premiér António Costa - dne 14. března, francouzský prezident Emmanuel Macron - dne 7. dubna, belgický premiér Charles Michel - dne 3. května. Premiér Xavier Bettel a předseda EP Antonio Tajani vystoupí krátce po středeční rozpravě, v 11:15 hod., také před novináři. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude předseda nizozemské vlády Mark Rutte. Do Evropského parlamentu zavítá během červnového plenárního zasedání ve Štrasburku.
Rozprava: Středa, 30. května
Nová antidumpingová opatření na ochranu pracovních míst a průmyslu EU
Efektivnější boj EU s environmentálním a sociálním dumpingem. Právě to si poslanci slibují od nové právní úpravy, o jejímž konečném znění bude plénum diskutovat v úterý a hlasovat ve středu. Nové nařízení, na jehož znění se poslanci v prosinci 2017 dohodli s ministry členských států, umožní Evropské unii zavést vyšší cla na dumpingové či subvencované dovozy ze třetích zemí. Poslanci v rámci jednání s ministry prosadili, aby se náklady průmyslu EU na dodržování mezinárodních dohod v sociální a environmentální oblasti promítly do výpočtu cel. Do antidumpingových vyšetřování by měly být zapojeny také odbory, jejich trvání by se mělo výrazně zkrátit a malým a středním podnikům, které požádají o zahájení šetření, by měla být poskytnuta administrativní pomoc. Cílem reformy právních předpisů Unie na ochranu obchodu z roku 1995 je zohlednit měnící se potřeby podniků, pracovníků a spotřebitelů v EU. Navrhovaná opatření doplňují v listopadu schválená antidumpingová pravidla Unie vůči třetím zemím, která výraznými hospodářskými zásahy zvyšují konkurenceschopnost svých firem.
Další postup
Nové nařízení vstoupí v platnost den po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU. Mělo by se tak stát v první polovině června 2018.
Rozprava: Úterý, 29. května
Hlasování: Středa, 30. května
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda ve 2. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Obnovení důvěry v Schengen
Poslanci budou v úterý diskutovat o možnostech, jak posílit vzájemnou důvěru členských států ve fungování schengenského prostoru. Svoje doporučení shrnou ve středu do nelegislativního usnesení. První výroční zpráva o stavu schengenské spolupráce, v rámci které se dvacet šest států dohodlo na ukončení pasových a dalších kontrol na svých společných hranicích, reaguje na hlavní nedostatky aplikace schengenského acquis v praxi, stejně jako na pokrok dosažený při jejich odstraňování, a navrhuje další kroky. Poslanci v předloženém textu usnesení odsoudili pokračování obnovování kontrol na vnitřních hranicích a budování fyzických bariér, včetně plotů, mezi členskými státy. Náklady spojené s obnovením kontrol na vnitřních hranicích v celém schengenském prostoru na dva roky se odhadují na 25 až 50 miliard eur. Pokud by všechny schengenské země natrvalo obnovily hraniční kontroly, náklady by se během deseti let vyšplhaly na 100 až 230 miliard eur. Organizace Transnational Institute (TNI) odhaduje, že evropské země na hranicích vybudovaly více než 1.200 kilometrů plotů s náklady alespoň 500 milionů eur.
Rozprava: Úterý, 29. května
Hlasování: Středa, 30. května
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení
Rozpočet EU po roce 2020: Reakce na návrh Evropské komise
Parlament ve středu formálně zareaguje na návrh rozpočtu EU na období 2021-2027 z dílny Evropské komise. Hlasování o nelegislativním usnesení bude předcházet rozprava s exekutivou EU o dlouhodobém financování aktivit Unie. Poslanci se k příštímu víceletému finančnímu rámci (VFR) Unie vyjádřili neformálně už 2. května, tedy v den, kdy předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a komisař pro rozpočet Günther Oettinger představili plénu své návrhy. Mnozí zákonodárci připustili, že se Komise vydala správným směrem, vytkli jí však nedostatek ambicí. Usnesení přinese ucelenější reakci Evropského parlamentu k budoucímu víceletému finančnímu rámci Unie. Poslanci se při jejím koncipování opřou o svá stanoviska ze 14. března, kdy se prostřednictvím dvou usnesení vyjádřili k financování aktivit EU po roce 2020, a to z pohledu výdajů i příjmů. Plénum pravděpodobně odmítne navrhované snížení rozpočtu Společné zemědělské politiky (SZP) a politiky soudržnosti a bude požadovat vysvětlení změn ve financování jednotlivých programů a jejich lepší porovnatelnost. Po předložení návrhů Evropské komisi je na řadě Rada (ministrů) EU, která k nim musí přijmout stanovisko. Schválení konečné verze dlouhodobého rozpočtu EU podléhá souhlasu Evropského parlamentu. Poslanci požadují bezodkladné započetí rozhovorů EP, EK a Rady o budoucím VFR a o vlastních zdrojích Unie s cílem dosáhnout dohody ještě před volbami do EP v roce 2019.
Rozprava: Úterý, 29. května
Hlasování: Středa, 30. května
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení
Budoucnost zemědělské politiky EU: Odmítnutí rozpočtových škrtů a zestátnění
Reformní plány, jejichž cílem je inteligentnější a udržitelnější farmaření a jednodušší, spravedlivější, ale zároveň nadále skutečně společná a řádně financovaná zemědělská politika EU, budou v pondělí předmětem plenární rozpravy a středečního hlasování poslanců. Poslanci Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v předloženém textu usnesení vyjádřili podporu návrhu Evropské komise poskytnout členským státům více flexibility, aby si mohly přizpůsobit Společnou zemědělskou politiku (SZP) svým potřebám. Zároveň však odmítli tzv. zestátnění SZP, resp. návrat zemědělské politiky či její výrazné části na úroveň členských států, které by podle nich mohlo narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Budoucí zemědělská politika EU by měla vést k větší environmentální udržitelnosti farmářské produkce a podporovat inovace, výzkum a inteligentní zemědělství, avšak jejím hlavním cílem musí podle poslanců zůstat udržení dostatečné produkce kvalitních a cenově dostupných potravin pro spotřebitele v celé EU. To si však vyžaduje řádné financování SZP, jejíž rozpočet by také po roce 2020 měl zůstat minimálně na současné úrovni, zdůrazňuje navrhované usnesení. Poslanci v pondělí v další rozpravě zhodnotí také existující nástroje SZP na podporu mladých a nových zemědělců a budou prostřednictvím samostatného usnesení, o kterém budou hlasovat v úterý, požadovat opatření, které jim ulehčí přístup ke kapitálu, půdě, poradenským službám a odborné přípravě.
Rozpravy: Pondělí, 28. května (SZP po roce 2020 a mladí zemědělci)
Hlasování: Úterý, 29. května (mladí zemědělci) Středa, 30. května (SZP po roce 2020)
Typ dokumentů: Nelegislativní usnesení
Vysílání pracovníků: Hlasování o směrnici zavádějící stejnou mzdu za stejnou práci
Pracovníci dočasně vyslaní do jiného členského státu EU by na základě nové legislativy, o níž budou poslanci diskutovat a hlasovat v úterý, měli v budoucnosti dostat za stejnou práci na stejném místě stejnou odměnu, jako domácí pracovníci. Na konečném znění revidovaných pravidel EU týkajících se přeshraničního vysílání pracovníků v rámci Unie se již v březnu dohodli vyjednávači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU. Cílem nové právní úpravy je zvýšit ochranu vysílaných pracovníků a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž podniků v EU. V budoucnosti by se měla na vyslané pracovníky vztahovat všechna všeobecná pravidla o odměňování, která platí v hostitelské zemi. Náklady související s cestováním, stravou a ubytováním by měli hradit zaměstnavatelé, neměly by se tedy strhávat z platů vyslaných pracovníků. Vyslání by nemělo trvat déle než dvanáct měsíců, s možným prodloužením o dalších šest měsíců. Na zaměstnance, který zůstane v daném členském státě déle, se po uplynutí této lhůty začnou vztahovat všechny předpisy pracovního práva hostitelské země.
Rozprava: Úterý, 29. května
Hlasování: Úterý, 29. května
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Směrnice
Ojetá vozidla: Výzva k přijetí opatření proti podvodům s přetáčením tachometrů
Poslanci budou ve středu diskutovat o opatřeních na úrovni EU, která by zabránila neoprávněné manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů v prodávaných vozidlech. Parlament přijme ve čtvrtek k tomuto tématu nelegislativní usnesení. Návrh usnesení vyzývá Evropskou komisi, aby s cílem zvýšit bezpečnost na cestách a zabránit klamání kupujících představila návrh opatření, na základě kterých by se najeté kilometry častěji zaznamenávaly a snadněji přeshraničně ověřovaly. Obě tato opatření se podle poslanců ukázala být efektivní v boji proti přetáčení kilometrů. Předložený text také vyzývá výrobce automobilů, aby vylepšili existující technická řešení, která znemožňují manipulaci s měřiči kilometrů. Členské státy by zase podle poslanců měly ve své národní legislativě klasifikovat neoprávněné zásahy do počitadel kilometrů jako trestný čin. Odhaduje se, že 30 - 50 % přeshraničně prodaných ojetých vozidel v EU mělo přetočené kilometry. Manipulace s měřiči je zakázaná ve 26 členských státech, trestným činem je však pouze v šesti z nich.
Rozprava: Středa, 30. května
Hlasování: Čtvrtek, 31. května
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení
Původní článek a další body programu si můžete přečíst zde.