Plenární zasedání EP: 5.- 8. února ve Štrasburku
05.02.2018
Online nakupování bez hranic
Poslanci budou v pondělí diskutovat a úterý hlasovat o nové legislativě proti neoprávněnému zeměpisnému blokování, která by měla rozšířit přeshraniční přístup k internetovým nákupům produktů, rezervacím hotelového ubytování, pronájmu automobilů nebo koupi vstupenek na koncerty, festivaly nebo do zábavních parků.
Nová pravidla umožní spotřebitelům vybrat si webovou stránku v EU, pomocí které si chtějí zakoupit nebo objednat zboží či služby bez toho, aby se stránka zablokovala nebo potenciální klienty automaticky přesměrovala na jinou webovou stránku z důvodu jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo dočasného pobytu.
Obchodníci tak budou muset přistupovat k online nakupujícím z ostatních členských států EU stejně jako k místním zákazníkům. Potenciálním klientům tedy budou muset nabídnout svůj produkt nebo službu za stejnou cenu a za stejných podmínek, pokud jde o:
- nákup a doručení zboží - například domácích spotřebičů, elektroniky nebo oblečení - pokud doručení do daného členského státu obchodník nabízí ve svých obecných podmínkách,
- nákup zboží a jeho vyzvednutí po vzájemné dohodě obchodníka se zákazníkem v jiném členském státě, do kterého obchodník nabízí doručení ve svých obecných podmínkách,
- nakupování elektronicky poskytovaných služeb, které nejsou chráněné autorským právem a nepodléhají jiné formě ochrany jejich využívání, např. cloudové služby, služby datových skladů, webhosting a poskytování firewallů,
- objednání služeb, které obchodník poskytuje ve svých prostorách nebo jinde na území členského státu, kde provádí svou činnost, např. rezervování hotelového ubytování, pronájem automobilů nebo zakoupení vstupenek na sportovní akce a hudební festivaly nebo do zábavních parků.
Možné rozšíření působnosti na obsah chráněný autorským právem
Nové nařízení se nebude vztahovat na digitální obsah podléhající autorským právům, tedy na elektronické knihy, stahovatelnou hudbu nebo online hry. Parlamentní vyjednavači však dosáhli, aby se součástí této právní úpravy stala takzvaná doložka o přezkumu, na jejímž základě se bude Evropská komise do dvou let po vstupu nařízení v platnost zabývat možností rozšíření působnosti předpisu zakazujícího zeměpisné blokování i na tento typ produktů.
Komise se rovněž zavázala přezkoumat možné rozšíření působnosti nařízení na oblast audiovizuálních služeb a služeb v oblasti dopravy, například na nákup cestovních lístků nebo letenek.
Na znění nového nařízení o odstranění zeměpisného blokování na vnitřním trhu se vyjednávači Evropského parlamentu a Rady (ministrů) EU dohodli dne 20. listopadu 2017. Po plénu EP ho bude muset formálně schválit i Rada. Nové předpisy vstoupí v platnost devět měsíců po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Rozprava : Pondělí, 5. února
Hlasování: Úterý, 6. února
Tisková konference: Úterý, 6. února v 15h
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Nařízení
Twitter: #DigitalSingleMarket
Volby do EP po brexitu: Přerozdělení křesel a reforma volebních předpisů
Po odchodu Spojeného království z EU by se měl počet poslanců EP snížit ze 751 na 705. Vyplývá to z legislativní iniciativy, o které budou poslanci diskutovat a hlasovat ve středu. Počet mandátů České republiky v EP by měl zůstat nezměněn.
Návrh přerozdělení poslaneckých mandátů po roce 2019, které plénu předkládá Výbor EP pro ústavní záležitosti (AFCO), by kromě snížení počtu poslanců dočasně zmrazil 46 ze 73 křesel, které se uvolní po brexitu. Zbývajících 27 v současnosti britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální přerozdělení křesel v EP mírně znevýhodňuje.
K přerozdělení křesel by se však mělo přistoupit pouze za předpokladu, že Spojené království opustí Evropskou unii, zdůrazňuje předložený text. Pokud k brexitu nedojde, v platnosti zůstane aktuální rozdělení mandátů, dodává.
Poslanci budou také hlasovat o návrhu na vytvoření nadnárodní volební listiny pro území celé Evropské unie.
Přerozdělení křesel v Evropském parlamentu vyžaduje jednomyslnou podporu lídrů členských států v Evropské radě a následné schválení v plénu EP.
Reforma volebních předpisů
Poslanci by ve středu měli opětovně vyzvat vlády členských států, aby dokončily reformu volebních předpisů EU a vytvořily tak právní základ pro zavedení nadnárodní volební listiny.
Evropský parlament inicioval reformu ustanovení týkajících se voleb do EP v listopadu 2015. Pokusy o novelizaci takzvaného Aktu o volbách poslanců Evropského parlamentu z roku 1976 však selhaly kvůli neochotě Rady dořešit tuto otázku.
Další postup
Legislativní iniciativou EP se bude zabývat Evropská rada, tedy hlavy států a vlád EU. Jejich rozhodnutí, které musí být přijato jednomyslně, se vrátí na stůl poslancům, aby ho schválili nebo zamítli. Změny musí následně potvrdit všechny členské státy EU v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky.
Rozprava: Středa, 7. února Hlasování: Středa, 7. února
Postup: Legislativní iniciativa (složení EP), otázka k ústnímu zodpovězení Radě (reforma volebních předpisů)
Tisková konference: Středa, 7. února ve 14h30 se spoluzpravodaji Danutou Hübner (EPP,PL) a Pedrem Silva Pereirem (S&D, PT)
Twitter: #EP2019
Klimatické změny: Rychlejší snižování emisí CO2 a financování nízkouhlíkových inovací
Plénum bude v pondělí diskutovat a v úterý hlasovat o legislativním návrhu na rychlejší snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím systému obchodování s emisemi Evropské unie (ETS). Nová směrnice by měla přispět k plnění závazků vyplývajících Unii z Pařížské klimatické dohody.
Směrnice, na jejímž znění se již poslanci dohodli s ministry členských států, urychlí meziroční snižování emisních povolenek dražených v rámci ETS. Nová právní úprava také za účelem odstranění přebytečných emisních povolenek na trhu zdvojnásobí kapacitu trhové stabilizační rezervy ETS.
Předložený text zároveň počítá se zřízením modernizačního fondu, který by měl pomoct zefektivnit energetické systémy v členských státech s nižšími příjmy. Vzniknout by měl také inovační fond, který by podporoval projekty v oblasti obnovitelné energie, zachytávání a ukládání uhlíku a nízkouhlíkových inovací.
Souvislosti
Systém obchodování s emisemi EU stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti. ETS umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž mohou podle potřeby navzájem obchodovat.
Evropská komise předložila legislativní návrh na realizaci fáze IV systému ETS dne 15. července 2015. Nová směrnice by měla Unii pomoci dosáhnout do roku 2030 cíl snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 40% a zároveň ochránit průmysl v Unii před rizikem úniku uhlíku, tedy přesunem části znečišťovatelů do třetích zemí s volnějšími emisními limity, kteří by své produkty následně dováželi na území EU. Nová právní úprava by měla rovněž podpořit inovace a modernizaci v evropských odvětvích průmyslu a energetiky v letech 2020-2030.
Rozprava: Pondělí, 5. února
Hlasování: Úterý, 6. února
Tisková konference: Úterý, 6. února ve 14h
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení Typ dokumentu: Směrnice
Twitter: #EUETS #climatechange
Budoucnost EU: Rozprava s chorvatským premiérem Plenkovićem
Předseda chorvatské vlády Andrej Plenković se v úterý jako druhý lídr EU zapojí do diskuse s poslanci o budoucnosti Unie.
Chorvatský premiér zavítá do Evropského parlamentu na pozvání jeho předsedy Antonia Tajaniho a lídrů politických skupin, aby se s poslanci podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Jde o druhou ze série diskusí mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně a poslanci Evropského parlamentu na straně druhé o budoucnosti EU, kterou v lednu zahájila rozprava s irským premiérem Leem Varadkarem.
Andrej Plenković byl v minulosti pozorovatelem a od vstupu Chorvatska do Evropské unie v roce 2013 poslancem Evropského parlamentu.
Rozprava: Úterý, 6. února
Tisková konference: Úterý, 6. února ve 12:00 (v prostoru před jednacím sálem -hemicycle) s ministerským předsedou Chorvatska, Andrejem Plenkovićem
Twitter: #FutureofEurope @AndrejPlenkovic
Volby do EP 2019: Podpora „spitzenkandidátů“ při výběru předsedy Evropské komise
Parlament je připraven odmítnout jakéhokoliv kandidáta na post předsedy Evropské komise, který do kampaně před volbami do EP v roce 2019 nevstoupí jako celounijní kandidát na tento post. Vyplývá to z návrhu usnesení, o kterém budou poslanci diskutovat a hlasovat ve středu.
Navrhovaný text nelegislativního usnesení vyjadřuje opětovnou podporu procesu výběru budoucího šéfa Evropské komise z takzvaných „spitzenkandidátů“, které před volbami do EP nominují jednotlivé evropské politické strany jako své kandidáty na daný post. Tento postup byl poprvé použit v roce 2014 a vedl ke zvolení Jeana-Clauda Junckera předsedou EK.
Parlamentem navrhované změny v takzvané Rámcové dohodě o vztazích mezi EP a EK by mimo jiné umožnily evropským komisařům ucházet se o zvolení do Evropského parlamentu či kandidovat na post předsedy EK, aniž by si museli vzít neplacené volno.
Souvislosti
Navrhované změny v meziinstitucionální dohodě jsou výsledkem jednání mezi Konferencí předsedů (předseda EP a lídři politických skupin) a Evropskou komisí. Změny schválil na svém zasedání dne 23. ledna i Výbor EP pro ústavní záležitosti (AFCO).
Rozprava: Středa, 7. února
Hlasovanie: Středa, 7. února
Postup: Souhlas
Typ dokumentu: Meziinstitucionální dohoda Twitter: #EP2019 #Spitzenkandidaten
Výzva k ukončení střídání letního a zimního času
Poslanci budou ve čtvrtek diskutovat a hlasovat o nelegislativním usnesení, které by mohlo Evropskou komisi vyzvat, aby předložila návrh na ukončení střídání letního a zimního času v EU.
Návrh usnesení vypracovaný Výborem EP pro dopravu a cestovní ruch požaduje ukončení střídání letního a zimního času v EU. Jde o reakci na občanské iniciativy a petice, které se kromě jiného odvolávají na možné negativní dopady změn času.
Jarní a podzimní změna času v EU se řídí směrnicí o úpravě přechodu na letní čas. Předložený návrh usnesení však zdůrazňuje, že Unie by si měla zachovat jednotný časový režim i v případě, že dojde k ukončení střídání času.
Rozprava: Čtvrtek, 8. února
Hlasování: Čtvrtek, 8. února
Typ dokumentu: Nelegislativní usnesení
Rozšiřování EU: Nová strategie pro západní Balkán
Nová strategie, která by měla přivést země západního Balkánu do Evropské unie, bude v úterý předmětem plenární rozpravy poslanců se šéfkou Unijní diplomacie Federicou Mogherini.
Západní Balkán bude jednou z dominant letošní evropské zahraniční politiky, neboť bulharské předsednictví v Radě (ministrů) EU zařadilo přiblížení regionu k Unii mezi své priority. Integraci západního Balkánu do EU tradičně podporuje i Evropský parlament, který však zároveň připomíná, že jednotlivé země musí nejprve odstranit nedostatky v oblasti právního státu, základních práv a boje proti korupci.
Evropská komise zveřejní svou novou strategii pro západní Balkán v úterý. Výroční zprávy Komise o dosaženém pokroku jednotlivých zemí ucházejících se o členství v EU, by měly být zveřejněny v dubnu. K zprávám zaujme v následujících měsících stanovisko i Evropský parlament.
Srbsko a Černá Hora jsou nejblíže k vstupu do EU, jelikož přístupové rozhovory s oběma zeměmi jsou již v plném proudu. Bývalá jugoslávská republika Makedonie a Albánie na zahájení přístupových rozhovorů ještě čekají. Nejdále od vstupu do Unie jsou Bosna a Hercegovina a Kosovo, které mají dosud pouze status možných kandidátů na členství.
Rozprava: Úterý, 6. února
Postup: Prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s rozpravou
Twitter: #Western Balkans #EUenlargement @FedericaMog
Původní článek si můžete přečíst zde.