Plenární zasedání Evropského parlamentu: 21. až 24. října
21.10.2019
Hodnocení Junckerovy Komise před koncem jejího funkčního období
Poslanci během úterní rozpravy s Jeanem-Claudem Junckerem zhodnotí výsledky odcházejícího sboru komisařů, v jehož čele stál posledních pět let. Junckerova komise se od svého nástupu dne 1. listopadu 2014 zabývala širokou škálou naléhavých problémů. Šlo například o změnu klimatu, brexit, krizi v eurozóně, nezaměstnanost mladých, migraci, zahraniční vměšování do demokratických procesů v EU a šíření dezinformací, útoky na základní práva a právní stát, výzvy související s digitalizací, vzrůstající mezinárodní napětí a četné ozbrojené konflikty v blízkém sousedství vnějších hranic EU. Hodnocení způsobu, jakým se sbor komisařů pod vedením Jeana-Clauda Junckera vypořádal s těmito výzvami, bude předmětem úterní plenární rozpravy.
Rozprava: úterý 22. října
Postup: prohlášení předsedy Evropské komise s rozpravou
Závěry říjnového summitu lídrů EU: Rozprava
Poslanci budou v úterý dopoledne diskutovat o výsledcích zasedání Evropské rady 17. - 18. října v Bruselu. Rozpravy se zúčastní i předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Mezi hlavní témata summitu patří dlouhodobý rozpočet EU na období 2021-2027, strategické priority Unie na příštích pět let a opatření v oblasti klimatu po zářijovém summitu OSN v New Yorku a před prosincovou konferencí OSN v Santiagu de Chile. Na programu prvního dne zasedání je i jednání lídrů dvaceti sedmi států a vlád o brexitu. Evropská rada na mimořádném summitu dne 10. dubna schválila žádost britské vlády odložit vystoupení Spojeného království z EU do 31. října 2019.
Rozprava: úterý 22. října
Postup: prohlášení předsedy Komise s rozpravou
Investice EU v roce 2020: Hlasování o příštím rozpočtu Unie
Parlament bude ve středu hlasovat o své vyjednávací pozici k příštímu rozpočtu EU. Prioritami EP by měly být klima, zaměstnanost mladých, Erasmus, migrace a zahraniční politika. Rozpočet EU na rok 2020 by měl předznamenat priority dlouhodobého rozpočtu Unie na roky 2021-2027 a poskytnout pevný základ pro spuštění nové generace programů a politik EU, uvádí se v navrhovaném znění usnesení, jehož autorem jsou poslanci z Výboru pro rozpočet. Předložený text ve srovnání s původním návrhem Evropské komise požaduje zvýšení plánovaných výdajů na opatření v oblasti klimatu o dvě miliardy eur. Poslanci také požadují navýšení prostředků určených na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) o 363 milionů eur a pro program Erasmus+ o 123 milionů eur. Více financí by se podle navrhovaného usnesení mělo vynaložit i na podporu malých a středních podniků, digitalizaci, opatření v oblasti migrace a na zahraniční politiku EU - včetně rozvojové a humanitární pomoci. Rozhovor s parlamentní zpravodajkou Monikou Hohlmeierovou (EPP, DE) o prioritách příštího rozpočtu Unie, jednáních s Radou (ministrů) EU o jeho konečném znění a dopadech brexitu si můžete přečíst v samostatném článku. Další postup Plenárním hlasováním začne běžet třítýdenní takzvané smírčí řízení mezi EP a Radou, v jehož rámci by měli vyjednávači obou institucí dosáhnout dohody na konečné verzi příští rozpočtu. Tu by mohli následně, během plenárního zasedání ve dnech 25. - 28. listopadu, schválit poslanci a podepsat předseda EP. Souvislosti Přibližně 93 % prostředků směřuje zpět do států, regionů a obcí, občanům, výzkumným pracovníkům a studentům, nevládním organizacím či podnikům. Rozpočet EU je do značné míry unikátní. Na rozdíl od vnitrostátních rozpočtů, které z velké části slouží k financování veřejných služeb a systémů sociálního zabezpečení, rozpočet EU je v první řadě investičním rozpočtem. Od vnitrostátních rozpočtů ho odlišuje i to, že nemůže být deficitní.
Rozprava: úterý 22. října
Hlasování: středa 23. října
Postup: Rozpočtový postup
Podpora zaměstnanců, kteří by přišli o práci kvůli brexitu bez dohody
Zaměstnanci propuštěni v důsledku brexitu bez dohody by podle novely, o které se bude hlasovat na plénu v úterý, měli mít nárok na podporu z Evropského fondu na přizpůsobení se globalizaci. Evropský fond na přizpůsobení se globalizaci (EGF) podporuje aktivně politiky zaměstnanosti. Financuje například rekvalifikaci zaměstnanců, kariérní poradenství, školení, příspěvky na stěhování pracovníků či začínající podniky. Na základě navrhovaných změn by do působnosti EGF mělo spadat i případné propouštění zaměstnanců, které by mohlo nastat v důsledku odchodu Spojeného království z EU bez dohody. V současnosti můžou členské státy žádat o podporu z EGF jen pro zaměstnance nebo samostatně výdělečně činné osoby, které o svou práci přišly kvůli globalizaci či hospodářské krizi. Novelizace nařízení o Evropském fondu na přizpůsobení se globalizaci je součástí krizových opatření, která se na úrovni EU přijímají pro případ, že by Velká Británie opustila Evropskou Unii bez dohody. Opatření by mělo zmírnit dopady neřízeného brexitu na občany, podniky a administrativu v členských státech EU. Souvislosti Veškeré žádosti o uvolnění prostředků z EGF musí schválit kromě Rady i Evropský parlament. Evropská unie v případě schválení žádosti poskytne 60 % prostředků a zbylých 40 % doplní členský stát. Od roku 2007 bylo prostřednictvím EGF podpořeno 70 tisíc zaměstnanců. Do roku 2020 má EGF k dispozici prostředky v objemu 170 milionů eur ročně.
Hlasování: úterý 22. října
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení
Typ dokumentu: nařízení
Původní článek si můžete přečíst zde.