Big_loader_ajax

Plenární zasedání ve Štrasburku: 10. až 13. prosince

10.12.2018

Jaké jsou hlavní události předvánočního plenárního zasedání?

Slavnostní udělení Sacharovovy ceny Olegu Sencovovi

Evropský parlament ve středu v poledne oficiálně udělí letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ukrajinskému filmovému režisérovi Olegu Sencovovi. Sacharovovu cenu převezme ve středu ve 12:00 z rukou předsedy EP Antonia Tajaniho Sencovova sestřenice Natalia Kaplan a jeho advokát Dmitrij Dinze. Samotný ukrajinský režisér je aktuálně vězněn v Ruské federaci za údajnou přípravu teroristických útoků proti ruské okupaci Krymu. Po slavnostním předání ceny předstoupí předseda EP Antonio Tajani před novináře. Začátek tiskové konference je naplánován na 12:30 hod. Předávání Sacharovovy ceny za rok 2018 můžete sledovat živě prostřednictvím EP Live a EbS+. Do užšího výběru Sacharovovy ceny se letos kromě Olega Sencova dostalo jedenáct nevládních organizací, které zachraňují životy migrantů ve Středozemním moři, a Násir Zifzáfí, vůdce hnutí Hirak, které v Maroku organizuje masové protesty. Poslanci budou se zástupci Olega Sencova diskutovat i na společném zasedání výborů EP pro zahraniční věci (AFET) a rozvoj (DEVE) a podvýboru pro lidská práva (DROI) v pondělí od 19:30 do 21:00 hod. Souvislosti Sacharovovu cenu za svobodu myšlení uděluje Evropský parlament každoročně výjimečným osobnostem nebo organizacím, které bojují za lidská práva a základní svobody. Prvními laureáty ceny, která nese jméno sovětského fyzika a politického disidenta Andreje Sacharova, byly v roce 1988 Nelson Mandela a Anatolij Marčenko. Sacharovova cena za rok 1989 byla udělena Alexandru Dubčekovi.

Slavnostní ceremoniál: středa 12. prosince

Postup: Slavnostní ceremoniál 

Konečné hlasování o rozpočtu EU na rok 2019

Parlament bude ve středu hlasovat o výsledku jednání s Radou (ministrů) EU o konečné podobě rozpočtu EU na rok 2019. Rozpočet EU na příští rok by měl přinést více prostředků programu Erasmus+, výzkumu, ochraně životního prostředí, jakož i řešení migrace a nezaměstnanosti mladých. Poslancům se v rámci jednání o posledním rozpočtu tohoto funkčního období EP podařilo zajistit dodatečných 688,5 milionů eur nad rámec původního návrhu Evropské komise. Tyto prostředky poputují na programy, které zákonodárci považují za klíčové pro podporu růstu a pracovních míst v EU. Jmenovitě jde o Erasmus+ (podpora mobility mladých), Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), Horizon 2020 (oblast výzkumu) a COSME (konkurenceschopnost malých a středních podniků). Podrobnější informace o rozpočtu EU na příští rok a dalších oblastech, ve kterých dojde k navýšení financí, jsou k dispozici v samostatné tiskové zprávě. Přibližně 94 % prostředků z rozpočtu EU se vynakládá na podporu občanů, regionů, obcí, farmářů či podniků. Administrativní výdaje EU tvoří přibližně 6 % rozpočtu Unie.

Rozprava: úterý 11. prosince

Hlasování: středa 12. prosince

Postup: rozpočtový postup

Parlament rozhodne o osudu obchodní dohody mezi EU a Japonskem

Plenární hlasování o návrhu dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem, která představuje největší bilaterální obchodní dohodu, jakou kdy EU vyjednala, je naplánováno na středu. Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem otevírá trh se službami, zavádí společná pravidla bilaterálního obchodu, společné standardy pro oba obchodní bloky a postupně by měla odstranit téměř všechna cla na zboží. Z dohody podepsané 17. července 2018 by mohly na straně EU nejvíce profitovat podniky v odvětví vína a lihovin, masa, mléka, textilu a kožených výrobků, dále společnosti se zájmem o veřejné zakázky v železničním sektoru, jakož i malé a střední podniky. V případě její ratifikace Evropským parlamentem a Radou (ministrů) EU by mohla vstoupit v platnost 1. února 2019. Dohoda vytváří zónu obchodu zahrnující 600 milionů obyvatel, téměř třetinu světového HDP a 40 % globálního obchodu. Postupně by na jejím základě měla být odstraněna téměř všechna cla na evropské produkty a služby vyvážené do Japonska, což představuje ročně přibližně 1 miliardu eur. Dohoda o strategickém partnerství Parlament bude ve středu hlasovat také o Dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která by měla rozšířit vzájemnou spolupráci i do neobchodních oblastí. Jde například o energetiku, školství, výzkum a vývoj, rozvoj, boj proti klimatickým změnám a terorismu. Na její vstup v platnost je kromě schválení EP nutná i ratifikace v každém členském státě EU. Dohoda o ochraně investic EU v současnosti s Japonskem jedná i o samostatné Dohodě o ochraně investic, na jejímž základě by mělo dojít k ustanovení mechanismu pro řešení sporů. Dohoda by měla také zajistit stejné a spravedlivé zacházení s přímými zahraničními investicemi EU v Japonsku a Japonska v EU.

Rozprava: úterý 11. prosince

Hlasování: středa 12. prosince

Bezpečnost potravin: Transparentnější schvalovací postup

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) by měl na základě legislativního návrhu, o kterém bude plénum hlasovat v úterý, povinně zveřejňovat detaily z procesu hodnocení možných rizik. Nová pravidla by měla zpřehlednit posuzování rizik a zajistit větší spolehlivost, objektivitu a nezávislost studií, které EFSA využívá v procesu schvalování - při hodnocení rizika či komunikaci o rizicích a při přijímání konečného rozhodnutí. Úřad by měl také disponovat větším rozpočtem, aby byl schopen důsledně se zhostit svých výzkumných povinností. Souvislosti Legislativní návrh navazuje na evropskou občanskou iniciativu zaměřenou na zákaz glyfosátu, zejména na obavy, že vědecké studie použité při hodnocení daného pesticidu nebyly dostatečně nezávislé, přičemž veřejnost je navíc neměla k dispozici. Souvisí také s procesem, v jehož rámci Komise zkoumala účelnost a aktuálnost ustanovení nařízení o obecném potravinovém právu.

Rozprava: pondělí 10. prosince

Hlasování: úterý 11. prosince

Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení

Typ dokumentu: Nařízení

Boj proti terorismu: Hlasování o doporučeních zvláštního výboru

Poslanci budou v úterý diskutovat a ve středu hlasovat o závěrech zvláštního výboru EP pro terorismus, který byl zřízen v září 2017 v reakci na teroristické útoky v Evropě. Předložený text vyzývá příštího předsedu Evropské komise, aby zachoval kolegiu, které vzejde z evropských voleb v roce 2019, samostatné portfolio pro komisaře pro bezpečnostní unii. Návrh usnesení také vyzývá členské státy, aby posílily svou vzájemnou spolupráci a neprodleně si vyměňovaly informace o změnách stupně ohrožení na svých územích. Výbor také požaduje, aby se Europol stal skutečným centrem výměny informací a spolupráce v oblasti boje proti terorismu na úrovni EU. Za tímto účelem poslanci doporučují i posílení jeho mandátu, pokud to bude nezbytné. Zpravodajky usnesení Monika Hohlmeierová (EPP, DE) a Helga Stevensová (ECR, BE), jakož i předsedkyně zvláštního výboru Nathalie Griesbecková (ALDE, FR) předstoupí po hlasování i před novináře. Začátek tiskové konference je naplánován na středu v 15:00 hod.

Rozprava: úterý 11. prosince

Hlasování: středa 12. prosince

Tisková konference: středa 12. prosince v 15:00 hod.

Budoucnost Evropy: Rozprava s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem

Kyperský prezident Nicos Anastasiades bude diskutovat o budoucnosti Evropy s poslanci EP a s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem ve středu od 10:00 hod. Nikos Anastasiadis, vystudovaný právník a bývalý lídr středopravé strany Demokratické shromáždění, působil jako poslanec kyperské Sněmovny reprezentantů od roku 1981 až do svého zvolení prezidentem země v roce 2013. Anastasiades bude již čtrnáctým lídrem země, který se podělí s poslanci EP o svoji vizi reformy fungování Unie. Rozprav o budoucnosti EU se dosud zúčastnily tyto hlavy států a vlád: irský premiér Leo Varadkar - 17. ledna 2018, chorvatský premiér Andrej Plenkovic - 6. února 2018, portugalský premiér António Costa - 14. března 2018, francouzský prezident Emmanuel Macron - 17. dubna 2018, belgický premiér Charles Michel - 3. května 2018, lucemburský premiér Xavier Bettel - května 2018, nizozemský premiér Mark Rutte - 13. června 2018, polský premiér Mateusz Morawiecki - 4. července 2018, řecký premiér Alexis Tsipras - 11. září 2018, estonský premiér Jüri Ratas - 3. října 2018, rumunský prezident Klaus Iohannis - 23. října 2018, německá kancléřka Angela Merkelová - 13. listopadu 2018 a dánský premiér Lars Løkke Rasmussen - listopadu 2018. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude španělský premiér Pedro Sánchez. Do Evropského parlamentu zavítá během lednového plenárního zasedání ve Štrasburku.

Rozprava: středa 12. prosince od 10:00 hod.

Postup: Rozprava o budoucnosti Evropy

Brexit: Rozprava po hlasování v britském parlamentu

Stav brexitu a úterní hlasování dolní komory britského parlamentu o dohodě o vystoupení Spojeného království z EU budou ve středu od 9:00 hod. předmětem plenární rozpravy EP. Poslanci se v rozpravě vyjádří ke stavu ratifikačního procesu dohody o brexitu ve Spojeném království, kterou 25. listopadu schválila spolu s politickou deklarací Evropská rada. Hlasování bude zařazeno na program příštího plenárního zasedání.

Rozprava: středa 12. prosince

Hlasování: na příštím zasedání

Postup: Prohlášení Rady a Komise, s rozpravou

Humanitární víza: Výzva k posuzování žádosti o azyl ve třetích zemích​

Parlament bude v úterý hlasovat o výzvě k zavedení humanitárních víz na úrovni EU, která by umožnila předběžnou kontrolu žadatelů o azyl ve třetích zemích a zabránila tak činnosti pašeráků. Navrhovaný mechanismus by umožnil žadatelům, kteří žádají o mezinárodní ochranu, požádat o humanitární víza na velvyslanectvích nebo konzulátech EU na území třetích zemí. V případě udělení takových víz by jejich držitelé mohli vycestovat na území EU, konkrétně na území členského státu, který víza vydal, za jediným účelem - podat žádost o mezinárodní ochranu. Rozhodnutí o udělení víz by mělo být výlučnou kompetencí daného členského státu. Jedním z cílů navrhovaného opatření je snížit objem pašeráky organizovaných nelegálních pokusů o překročení hranic EU a s tím souvisejícími úmrtími, především v oblasti Středozemního moře. Záměrem předkladatelů je také snížení nákladů EU a členských států vyhrazených na azylové postupy, prosazování práva, kontrolu hranic a pátrací a záchranné činnosti. Text legislativního usnesení, který plénu předkládá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), vyzývá Evropskou komisi, aby do 31. března 2019 předložila legislativní návrh stanovující systém evropských humanitárních víz. Přijetí návrhu v EP vyžaduje absolutní většinu všech poslanců.

Hlasování: úterý 11. prosince

Tisková konference: úterý 11. prosince v 15:00 hod. se zpravodajem Juanem Fernandem Lópezem Aguilarem (S&D, ES)

Postup: legislativní usnesení

Andrej Babiš a fondy EU: Rozprava o možném střetu zájmů českého premiéra

Poslanci budou ve středu v návaznosti na medializované informace diskutovat o údajném střetu zájmů předsedy vlády České republiky Andreje Babiše. Peněžní prostředky z fondů EU získané koncernem Agrofert, převedeného Andrejem Babišem do svěřenského fondu, představují pro současného českého premiéra konflikt zájmů, informovala nedávno média a citovala interní dokument Evropské komise. Andrej Babiš, jakož i koncern Agrofert, jakékoliv pochybení odmítají. Komisař pro rozpočet EU Günther Oettinger začátkem prosince před poslanci výboru pro kontrolu rozpočtu prohlásil, že Komise bere všechna obvinění vážně a je v kontaktu s vnitrostátními orgány za účelem nápravy.

Rozprava: středa 12. prosince

Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou, bez usnesení

Původní článek si můžete přečíst zde

Autor článku : Irena Kubášková
Zdroj : www.europarl.europa.eu