Plenární zasedání ve Štrasburku: 11. až 14. února
11.02.2019
Budoucnost Evropy: Rozprava s italským premiérem Giuseppem Contem
Předseda italské vlády Giuseppe Conte se v úterý jako sedmnáctý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci a Komisí o budoucnosti Unie. Italský premiér předstoupí po rozpravě spolu s předsedou EP Antoniem Tajanim i před novináře. Profesor práv a nestraník Giuseppe Conte se v červnu 2018 postavil do čela italské vlády, kterou zformovaly po březnových volbách Hnutí pěti hvězd a Liga Severu. Italský premiér zavítá do Evropského parlamentu, aby se s poslanci jako sedmnáctý lídr státu podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Série rozprav o budoucnosti EU s hlavami států a vlád Unie na jedné straně a poslanci EP na straně druhé odstartovala v lednu 2018. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude slovenský premiér Peter Pellegrini. Do Evropského parlamentu zavítá během prvního březnového plenárního zasedání ve Štrasburku.
Rozprava: úterý 12. února od 17.00 hod.
Postup: rozprava o budoucnosti Evropy (bez usnesení)
Tisková konference: úterý 12. února po rozpravě
Civilní ochrana: Efektivnější reakce na katastrofy
Novelizace pravidel pro mechanismus civilní ochrany EU, který v letech 2017 a 2018 při lesních požárech, bouřích a povodních dosáhl svých limitů, bude předmětem hlasování v úterý. Navrhovaná legislativa, na které se již v prosinci poslanci neformálně dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, by měla efektivnějším sdílením prostředků civilní ochrany umožnit státem rychlejší a účinnější reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. Poslancům se podařilo prosadit, aby nová právní úprava vytvořila pro případ krizové situace rezervu zdrojů RescEU, jejíž součástí budou například letadla na hašení lesních požárů, vysokokapacitní čerpadla, polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy. RescEU by měla být aktivována v případě, že členské státy nebudou disponovat dostatkem svých zdrojů ke zvládnutí katastrofy. Souvislosti Mechanismus civilní ochrany EU je v současnosti dobrovolným systémem, jehož prostřednictvím Unie koordinuje dobrovolné příspěvky participujících států na pomoc zemi požadující asistenci. Extrémní povětrnostní podmínky a jiné jevy vedly v posledních letech k maximálnímu využití kapacit vzájemné pomoci členských států zejména v případech, kdy několik z nich ve stejném čase čelilo podobné katastrofě. EU v současnosti nemá rezervní kapacitu, která by členským státům dokázala pomoci v případech, kdy si nedokážou pomoci navzájem.
Hlasování: úterý 12. února
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: rozhodnutí
Hlasování o obchodní, investiční a partnerské dohodě mezi EU a Singapurem
Parlament ve středu rozhodne o osudu dohod o obchodu, investicích a partnerství mezi EU a Singapurem. Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou by měla sloužit jako podklad pro budoucí obchodní dohody mezi Unií a zeměmi jihovýchodní Asie. V případě jejího schválení dojde do pěti let k odstranění téměř všech cel mezi EU a Singapurem, liberalizuje se také obchod se službami a společnostem z Unie se otevře přístup k singapurskému trhu s veřejnými zakázkami. Dohoda však zároveň poskytuje ochranu jedinečným evropským výrobkům a posiluje pracovní práva zaměstnanců a ochranu životního prostředí. Dohoda o ochraně investic zavede systém investičních soudů s nezávislými soudci, jejichž úkolem bude řešení sporů mezi investory a státy. Dohoda o partnerství a spolupráci představuje základ pro rozšíření vzájemné kooperace do neobchodních oblastí. Souvislosti Singapurská republika je jedním z největších obchodních partnerů Evropské unie v regionu. Obchodní výměna mezi Unií a Singapurem představuje téměř třetinu obchodu se zbožím a službami a přibližně dvě třetiny celkového objemu investic mezi EU a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN). V Singapuru má své regionální zastoupení více než deset tisíc evropských společností.
Rozprava: úterý 12. února
Hlasování: středa 13. února
Postup: souhlas
Podpora hospodářské a sociální soudržnosti: Nová pravidla pro investice do regionů
Poslanci budou ve středu hlasovat o pravidlech financování EU v letech 2021-2027. Očekává se, že v usnesení odmítnou snížení prostředků EU v oblasti soudržnosti. Návrh nařízení, které plénu předkládá výbor pro regionální rozvoj (REGI), má na období po roce 2021 nové cíle, mezi které patří podpora inovací, digitalizace, energetické transformace, vzdělávání a přístupu ke zdravotní péči v celé Evropě. Přináší také jednodušší postupy ucházení se o finanční podporu Unie, které by měly podpořit místní projekty a povzbudit malé podniky k předkládání žádostí o financování. Současná míra spolufinancování projektů ze strany EU by měla být podle poslanců zachována i po roce 2021. Jejich návrh počítá s celkovým objemem prostředků na období sedmi let ve výši 378,1 miliard eur v cenách roku 2018. Ve srovnání s původním návrhem Evropské komise, tedy částkou 330,6 miliard eur, jde přibližně o 14% navýšení rozpočtu. Míra spolufinancování projektů v méně rozvinutých regionech ze strany EU by měla zůstat na úrovni 85 %, dodatečné finance by měly být vyčleněny i pro takzvané nejvzdálenější regiony Unie. Poslanci také prosazují navýšení prostředků pro přeshraniční projekty. Souvislosti Pravidla takzvaného nařízení o společných ustanoveních by se s cílem o lepší součinnost fondů EU měla podle poslanců vztahovat nejen na Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond plus (ESF +) a Fond soudržnosti, ale i na Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), přičemž finanční pravidla by se měla vztahovat také na Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz. Výbor EP pro regionální rozvoj chce do působnosti nařízení začlenit i Fond rozvoje venkova. Tyto fondy tvoří přibližně třetinu celkového rozpočtu EU. Výsledkem plenárního hlasování bude mandát EP na jednání s Radou (ministrů) EU o finálním znění nových pravidel.
Rozprava: středa 13. února
Hlasování: středa 13. února
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení
Přímé zahraniční investice pod drobnohledem
Parlament bude ve čtvrtek hlasovat o zřízení prvního mechanismu na úrovni EU na prověřování vlivu přímých zahraničních investic na strategické sektory Unie. Na základě předloženého nařízení, na jehož konečném znění se už europoslanci dohodli s ministry členských států v Radě, by se mělo při přímých zahraničních investicích (PZI) směřujících z třetích zemí do EU prověřit, zda mohou ohrozit strategické zájmy Unie. Navrhovaný text předpokládá ochranu klíčových odvětví, například vodního hospodářství, dopravy či komunikací, jakož i určitých technologií - včetně polovodičů, umělé inteligence a robotiky. Souvislosti Za posledních dvacet let se struktura a původ PZI směřujících do Unie dramaticky změnily. Stále více investic směřuje do EU ze zemí s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím. Objem investic z Číny vzrostl šestinásobně, z Brazílie desetinásobně a z Ruska více než dvojnásobně. Aktuálně jde zejména o investice do odvětví vyspělých technologií a často prostřednictvím společností, které jsou vlastněny státem nebo mají vazby na vlády. V současnosti má mechanismy na kontrolu PZI pouze čtrnáct členských států EU. Jde o Dánsko, Finsko, Francii, Nizozemsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Itálii. Koncepce a rozsah těchto mechanismů se však výrazně liší. Přímé zahraniční investice směřující do Unie mají přitom přeshraniční dopady, které dosud nebyly posuzovány.
Rozprava: středa 13. února
Hlasování: čtvrtek 14. února
Postup: řádný legislativní postup
Tisková konference: středa 13. února od 15.30 hod
Přeshraniční platby v eurech: Hlasování o snížení poplatků
Banky v zemích EU mimo eurozónu by měly zpoplatňovat přeshraniční platby v eurech stejně jako v domácí měně a zároveň zajistit větší transparentnost poplatků za konverzi měny. Poslanci budou ve čtvrtek hlasovat o návrhu nařízení, které by mělo ukončit diskriminaci uživatelů platebních služeb v zemích EU, které nejsou součástí eurozóny. Obyvatelé eurozóny využívají výhody Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA), občané EU žijící v zemích mimo eurozónu však platí za přeshraniční platby v eurech vysoké poplatky. Nová opatření, na kterých se již poslanci předběžně dohodli s ministry členských států v Radě, by měla zároveň chránit spotřebitele před nepřiměřeně vysokými poplatky za měnovou konverzi. Jejich cílem je také zvýšit informovanost plátců o částkách, které mají být strženy z jejich účtů vedených v místní měně například při platbě kartou v eurozóně či částkách připsaných na účet v eurozóně při převodu z jejich účtů v místní měně.
Rozprava: středa 13. února
Hlasování: čtvrtek 14. února
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
Původní článek si můžete přečíst zde.