Plenární zasedání ve Štrasburku: 12. až 15. listopadu
12.11.2018
Víceletý finanční rámec: Priority EP pro dlouhodobý rozpočet EU po roce 2020
EP bude ve středu hlasovat o své vyjednávací pozici k budoucímu dlouhodobému rozpočtu EU. Její součástí budou přesné sumy, které EP požaduje na financování jednotlivých programů. Parlament by měl v rámci jednání o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021- 2027 prosazovat více prostředků na podporu mladých, výzkumu, růstu a zaměstnanosti, jakož i na boj proti klimatickým změnám. Předložený text z dílny výboru EP pro rozpočet (BUDG) požaduje adekvátní financování nových výzev, kterým Unie aktuálně čelí, včetně migrace, obrany a bezpečnosti. Poslanci však zároveň odmítají snížení prostředků pro tradiční politiky EU, jako jsou Společná zemědělská politika (SZP) či politika soudržnosti (kohézní politika). Příspěvky členských států do rozpočtu EU by však podle poslanců měly být částečně nahrazeny novými vlastními zdroji financování Unie. Podrobnější informace o předloženém návrhu jednacího mandátu EP naleznete v tiskové zprávě z 5. listopadu. Porovnání objemů prostředků vyčleněných pro jednotlivé programy a rozpočtové položky v aktuálním víceletém finančním rámci a příštím VFR - na základě návrhu Evropské komise a návrhu rozpočtového výboru EP, o kterém bude ve středu hlasovat Parlament, naleznete v samostatném dokumentu (příloha III a IV na stranách 51 - 57). Další postup V momentě schválení vyjednávací pozice bude Evropský parlament připraven na jednání s členskými státy o finální podobě budoucího dlouhodobého rozpočtu EU. Zahájení jednání však musí předcházet dohoda členských států v Radě na vlastní vyjednávací pozici. Schválení příštího VFR vyžaduje souhlas Evropského parlamentu. Poslanci očekávají dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě před volbami do EP v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce.
Souvislosti
Přibližně 94 % prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících 6 % tvoří administrativní výdaje EU.
Rozprava: úterý, 13. listopadu
Hlasování: středa, 14. listopadu
Postup: Mandát EP na jednání o VFR
Budoucnost Evropy: Rozprava s německou kancléřkou Angelou Merkelovou
Německá kancléřka Angela Merkelová bude diskutovat o budoucnosti Evropy s poslanci EP a s předsedou Komise Jean-Claudem Junkerem v úterý od 15.00 hod. Angela Merkelová, bývalá akademička, poslankyně a spolková ministryně, stojí v čele německé vlády od listopadu 2005. V poválečné historii Německa je tak zatím - po Helmutu Kohlovi a Konradu Adenauerovi - třetí nejdéle sloužící kancléřkou. Merkelová bude již dvanáctým lídrem členské země, který se zapojí do diskuze s poslanci EP o budoucnosti Evropy. Rozprav o budoucnosti EU se dosud zúčastnily tyto hlavy států a vlád: irský premiér Leo Varadkar - 17. ledna 2018, chorvatský premiér Andrej Plenkovic - 6. února 2018, portugalský premiér António Costa - 14. března 2018, francouzský prezident Emmanuel Macron - 17. dubna 2018, belgický premiér Charles Michel - 3. května 2018, lucemburský premiér Xavier Bettel - května 2018, nizozemský premiér Mark Rutte - 13. června 2018, polský premiér Mateusz Morawiecki - 4. července 2018, řecký premiér Alexis Tsipras - 11. září 2018, estonský premiér Jüri Ratas - 3. října 2018 a rumunský prezident Klaus Iohannis - 23. října 2018.
Další lídr EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude dánský premiér Lars Løkke Rasmussen. Do Evropského parlamentu zavítá během listopadového plenárního zasedání v Bruselu.
Rozprava: úterý, 13. listopadu v 15.00 hod.
Postup: Rozprava o budoucnosti Evropy
Více práv pro cestující v železniční přepravě
Poslanci budou ve čtvrtek hlasovat o legislativním návrhu, který by měl posílit práva cestujících v železniční přepravě. Navrhované změny pravidel z roku 2009 by měly zajistit vyšší informovanost o právech cestujících, zlepšit pomoc osobám se sníženou pohyblivostí, usnadnit přístup do vlaků cyklistům, vyjasnit postupy pro řešení stížností a zvýšit náhrady cestujícím v případě zpoždění vlaků.
Rozprava: středa, 14. listopadu
Hlasování: čtvrtek, 15. listopadu
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení
Konec drahým telefonickým hovorům v rámci EU
Telekomunikační pravidla, o kterých bude EP hlasovat ve středu, přinesou cenový strop pro přeshraniční hovory v EU, urychlí přechod na 5G sítě a zavedou systém nouzového varování. Soubor právních předpisů, na jejichž znění se již poslanci dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, zavede od 15. května 2019 cenový strop na přeshraniční telefonické hovory v rámci EU na úroveň 19 centů za minutu. Cena textové zprávy odeslané mezi sítěmi dvou členských států Unie bude po tomto datu maximálně 6 centů. Nová pravidla zvýší ochranu uživatelů smartphonů a webových služeb, jakými jsou Skype či WhatsApp. Členské státy by rovněž měly přijmout opatření zaměřená na rychlejší přechod na 5G sítě. Všechny členské státy budou povinny zavést systém zpětné komunikace využívající linku 112, který by umožňoval varování občanů prostřednictvím textové zprávy nebo mobilní aplikace v případech bezprostřední mimořádné události nebo přírodní katastrofy v jejich okolí.
Rozprava: středa, 14. listopadu
Hlasování: středa, 14. listopadu
Postup: řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentů: Směrnice a nařízení
Slavnostní předání filmové ceny LUX
Předseda EP Antonio Tajani vyhlásí ve středu v poledne vítěze filmové ceny LUX za rok 2018. Letošními finalisty jsou filmy: Druhá strana všeho (Druga strana svega) režisérky Mily Turajlić (Srbsko, Francie, Katar), Žena na válečné stezce (Kona fer í stríð) režiséra Benedikta Erlingssona (Island, Francie, Ukrajina), Styx režiséra Wolfganga Fischera (Německo, Rakousko). Evropský parlament financuje titulkování filmů, které se dostaly do finále, do všech 24 oficiálních jazyků EU a výrobu digitální kopie pro každý členský stát Unie. Vítězný snímek bude navíc přizpůsoben pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením a získá podporu pro mezinárodní propagaci. O vítězi filmové ceny LUX rozhodují poslanci EP. Po slavnostním předání ceny se všichni tři režiséři zúčastní spolu s místopředsedkyní EP Evelyne Gebhardtovou (S&D, DE) tiskové konference, jejíž začátek je plánován na 15.00 hod. Filmovou cenu Lux uděluje Evropský parlament od roku 2007 snímkům natočeným v evropské koprodukci, jejichž snahou je podnítit celoevropskou diskuzi o aktuálních politických a společenských otázkách. Ocenění by mělo podpořit evropskou kinematografii a přispět k rozšíření povědomí o evropské produkci.
Vyhlášení laureáta ceny LUX: středa, 14. listopadu ve 12.00 hod
Obnovitelné zdroje a energetická účinnost: Hlasování o nových cílech
Poslanci budou v úterý hlasovat o nových závazných cílech v oblasti obnovitelných zdrojů energie - na úrovni 32 %, jakož i energetické účinnosti - na úrovni 32,5 %. Nová legislativa také umožní občanům EU vyrábět a skladovat energii z obnovitelných zdrojů za účelem vlastní spotřeby, v případě přebytku ji však budou moci i prodávat. Soubor předpisů, na jehož konečném znění se poslanci předběžně dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, zároveň přináší nový systém správy zaměřený na naplnění cílů energetické unie a stanovuje pravidla postupného přechodu od využívání některých druhů biopaliv z potravinářských plodin na biopaliva druhé generace.
Rozprava: pondělí, 12. listopadu
Hlasování: úterý, 13. listopadu
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typy dokumentů: Směrnice (2x) a nařízení (1x)
Globální strategie v oblasti migrace: Rozprava o postoji členských států
Úsilí o společnou globální strategii v oblasti migrace a úloha členských států EU v tomto procesu podporovaném OSN bude v úterý předmětem rozpravy. Vlády Maďarska a Rakouska nedávno ohlásily svůj záměr odstoupit od Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, přičemž podobný krok aktuálně zvažuje i Česká republika a Polsko. Globální pakt o migraci je nezávazný dokument, který by měl být podepsán na konferenci organizované ve dnech 10. - 11. prosince v marockém Marrákeši. Souvislosti Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty, kterou přijalo Valné shromáždění OSN v září 2016, představovala první krok na cestě k mnohostranným jednáním o dvou globálních paktech týkajících se uprchlíků a bezpečné, řízené a legální migrace. Cílem již schváleného Globálního paktu o uprchlících je spravedlivé rozdělení zátěže a odpovědnosti za poskytnutí útočiště a podporu uprchlíkům. Globální pakt o migraci by měl zajistit odpovídající péči o migranty, kteří se nacházejí ve zranitelné situaci, a to za pomoci trvalého řešení. Zároveň by měl pakt reagovat na rizika a výzvy spojené s migrací v zemích původu, tranzitu i cílových zemích.
Rozprava: úterý, 13. listopadu
Postup: Prohlášení Rady a Komise s rozpravou
Původní článek si můžete přečíst zde.