Plenární zasedání ve Štrasburku: 13. až 16. února 2017
13.02.2017
CETA: Konečné hlasování o dohodě o volném obchodu mezi EU a Kanadou
Poslanci Evropského parlamentu budou ve středu naposledy diskutovat a hlasovat o Všeobecné hospodářské a obchodní dohodě mezi EU a Kanadou (CETA). Dohoda, jejímž cílem je zintenzivnit obchodní výměnu zboží a služeb a zvýšit investiční toky, může vstoupit v platnost až po jejím schválení Evropským parlamentem. CETA by měla odstranit cla na většinu zboží a služeb a otevřít kanadský trh veřejných zakázek evropským firmám. EU a Kanada v dohodě výslovně potvrdili právo jednotlivých zemí regulovat vnitrostátní záležitosti ve veřejném zájmu. Cílem tohoto kroku je rozptýlit obavy části veřejnosti, podle kterých dohoda dává neúměrnou moc nadnárodním společnostem na úkor států. Na základě tlaku poslanců také došlo k nahrazení kontroverzního mechanismu urovnávání sporů mezi soukromými investory a státem (ISDS) systémem investičních soudů (ICS). Státy by tak měly mít větší kontrolu nad výběrem arbitrů, posílit by se také měla transparentnost celého procesu.
Dohoda o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou
Poslanci budou také hlasovat o udělení souhlasu s uzavřením dohody o strategickém partnerství mezi EU a Kanadou (SPA), která by měla zintenzivnit vzájemnou dvoustrannou spolupráci v neobchodních věcech, například v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, boje proti terorismu a organizovanému zločinu, podpoře udržitelného rozvoje, výzkumu a kultury.
Souvislosti
Jednání o dohodě CETA začala v květnu 2009, ukončena byla v září 2014. Představitelé EU a Kanady podepsali dohodu 30. října 2016. V roce 2015 dosáhl import výrobků z Kanady do EU hodnotu 28,3 miliard eur. Export zboží z Unie do Kanady dosáhl v témže roce hodnoty 35,2 miliard eur, přičemž v momentě plného uplatnění dohody by tato hodnota mohla narůst o více než 20%.
Rozprava: Středa, 15. únor
Hlasování: Středa, 15. únor
Tisková konference: Středa, 15. únor ve 14:00
Postup: Souhlas
Kanadský premiér Justin Trudeau pronese projev v Parlamentu
Kanadský premiér Justin Trudeau přednese ve Štrasburku oficiální projev o vztazích mezi EU a Kanadou poslancům Evropského parlamentu ve čtvrtek 16. února v 11:00. Trudeau tak bude prvním kanadským premiérem, který před poslanci v tomto formátu vystoupí. Samotná návštěva je naplánována den po konečném rozhodnutí Parlamentu týkajícího se “Komplexní hospodářské a obchodní dohody” (CETA). Dle Trudeaua povede přijetí dohody k podpoře role Kanady jako lídra v oblasti volného obchodu a investic. Smlouva rovněž zdůrazňuje, jakým způsobem implementace dohody CETA povede k vytváření nových pracovních míst, posílení společné prosperity a růstu střední třídy.
Slavnostní zasedání: Čtvrtek, 16. února
Nová protiteroristická legislativa zaměřená proti zahraničním bojovníkům a osamělým vlkům
Ve snaze bojovat s rostoucí hrozbou teroristických útoků jednotlivců na vlastní pěst - osamělými vlky - a zahraničními bojovníky, kteří cestují mezi Unií a konfliktními oblastmi za účelem terorismu, budou poslanci ve čtvrtek hlasovat o nové unijní legislativě, která definuje jako trestné i činy směřující k přípravě teroristických útoků. Legislativní změny, na kterých se poslanci neformálně dohodli s vyjednavači slovenského předsednictví v Radě (ministrů) EU ještě v listopadu 2016, kriminalizují činy související s přípravou teroristických útoků. Jde například o cestování do zahraničí za účelem připojení se k teroristické skupině a následný návrat do Unie, nábor teroristů, jejich trénink nebo účast na tréninku. Trestným činem bude i veřejné podněcování k terorismu a jeho obhajoba - ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím například glorifikace teroristických aktů, jakož i poskytování financí za účelem páchání teroristických činů. Součástí nové právní úpravy jsou také ustanovení zaměřená na ochranu obětí terorismu, která by měla zajistit okamžitou pomoc obětem a jejich rodinám po teroristickém útoku. Parlamentním vyjednavačům se také podařilo prosadit, že členské státy si budou muset povinně vyměňovat informace o trestním řízení, které by mohly pomoci předejít budoucím teroristickým útokům nebo napomoci probíhajícímu vyšetřování či stíhání.
Souvislosti
Nová směrnice o boji proti terorismu, která nahradí rámcové rozhodnutí Rady z roku 2002 (2002/475/JHA), reaguje na nejnovější vývoj a nové hrozby v oblasti terorismu, mezi které patří fenomén zahraničních bojovníků a osamělých vlků. Zajistí také soulad právních předpisů členských států s mezinárodními závazky a normami, například s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 2178 a dodatkovým protokolem k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu.
Členské státy budou mít 18 měsíců na zajištění účinnosti nových právních předpisů. Směrnice není automaticky závazná pro Spojené království a Irsko, které však mohou Evropské komisi oznámit svůj zájem uplatňovat nová pravidla i na svém území. Dánska se nová právní úprava netýká.
Rozprava: Středa, 15. února
Hlasování: Čtvrtek, 16. února
Tisková konference: Středa, 15. února v 16:30
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Směrnice
Zpřísnění hraničních kontrol na vnějších hranicích EU
Osoby vstupující nebo opouštějící území EU, bez ohledu na to, zda jde o občany Unie nebo třetích zemí, by měly v budoucnu podléhat přísnějším kontrolám. Vyplývá to z navrhovaného nařízení, o kterém budou poslanci hlasovat ve čtvrtek. Legislativní text, na kterém se EP neformální dohodl s Radou (ministrů) EU, požaduje automatické ověření, zda předložený pas není evidován v databázi ztracených a odcizených dokumentů, a zda cestující nepředstavuje ohrožení veřejné bezpečnosti. Návrh nařízení, který by měl pozměnit Schengenský hraniční kodex (SBC), předložila Evropská komise v prosinci 2015. Jde o odpověď na rostoucí hrozbu teroristických útoků v Evropě, zejména však na fenomén zahraničních bojovníků z EU, kteří se snaží přidat k teroristickým skupinám jako tzv. Islámský stát v Sýrii či Iráku.
Rozprava: Středa, 15. února
Hlasování: Čtvrtek, 16. února
Tisková konference: Středa, 15. února ve 14:30
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), dohoda v 1. čtení
Typ dokumentu: Nařízení
ETS: Hlasování o snížení emisí skleníkových plynů
Poslanci budou ve středu hlasovat o zavedení přísnějších limitů emisí skleníkových plynů v rámci systému obchodování s emisemi v EU (ETS). Parlament chce zvýšit cenu uhlíku a navrhuje proto snížení množství takzvaných obchodovaných uhlíkových kreditů (tzv. emisních povolenek) o 2,4 % každý rok a zdvojnásobení kapacity tržní stabilizační rezervy (MSR) na rok 2019, která by měla absorbovat přebytek uhlíkových povolenek na trhu. Poslanci se ve svých pozměňovacích návrzích zasazují za zvýšení takzvaného lineárního koeficientu snížení (LRF), tedy každoročního snížení obchodovaných uhlíkových kreditů, s cílem dosáhnout redukci uhlíkových emisí o 2,4 %. Návrh Komise počítal se snížením emisí o 2,2 %. Poslanci také požadují zvýšení kapacity tržní stabilizační rezervy (MSR), které by mělo zbavit trh nadbytečných kreditů. V momentě aktivace by MSR pohltila každoročně až 24 % nadbytečných kreditů během prvních čtyř let, což je dvojnásobek současné kapacity. Poslanci také žádají odstranění 800 milionů povolenek z MSR k 1. lednu 2021.
Rozprava: Pondělí, 13. února
Hlasování: Středa, 15. února
Postup: Řádný legislativní postup (spolurozhodování), 1. čtení
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v Evropském parlamentu
V Parlamentu v úterý v poledne vystoupí prezident Rakouské republiky Alexander Van der Bellen. Návštěva Evropského parlamentu se uskuteční v rámci první zahraniční cesty nově zvoleného rakouského prezidenta. Alexander Van der Bellen (73), bývalý člen rakouské Strany zelených, se ucházel o post prezidenta republiky jako nezávislý kandidát. V prvním kole se z šesti kandidátů umístil na druhém místě, v druhém kole dne 4. prosince 2016 porazil protikandidáta ze Svobodné strany Rakouska Norberta Hofera. Alexander Van der Bellen se narodil v Rakousku estonské matce a ruskému otci, kteří uprchliz Estonska před stalinismem. Před vstupem do politiky byl profesorem ekonomie na Vídeňské univerzitě.
Slavnostní zasedání: Úterý, 14. února
Zpoplatnění německých silnic: Poslanci budou od Komise požadovat vysvětlení
Poslanci budou ve čtvrtek žádat od Evropské komise vysvětlení, jak její dohoda s Německem ohledně návrhu zákona na zavedení mýtného v zemi odstraňuje diskriminaci na základě státní příslušnosti. Tu totiž Německu původně vyčítala i samotná Komise. Podle čtyřiceti tří poslanců, kteří Komisi položili otázku k ústnímu zodpovězení, byla diskriminace zahraničních řidičů jednou z hlavních výhrad Komise vůči původnímu legislativnímu návrhu Německa na zavedení mýtného. Původně předložený návrh by totiž obyvatelům Německa umožňoval uplatnit si odpis z daně, jehož výše přesně odpovídá výši mýtného. Komise však po dosažení dohody s Německem ze dne 1. prosince 2016 pozastaví řízení o porušení povinnosti (tzv. Infringement procedure). Podle poslanců se tak stane přesto, že německou silniční daň budou ve skutečnosti platit pouze zahraniční uživatelé silnic.
Rozprava: Čtvrtek, 16. února
Hlasování: Čtvrtek, 2. března
Postup: Otázka k ústnímu zodpovězení Komisi s rozpravou a usnesením
Typ dokumentu: nelegislativní usnesení