Big_loader_ajax

Plenární zasedání ve Štrasburku: 16. až 19. ledna 2017

23.01.2017

Od 16. do 19. ledna se ve Štrasburku uskutečnilo první plenární zasedání Evropského parlamentu (EP) v letošním roce. Mezi hlavní body jednání patřila zejména volba předsednictva EP, představení priorit maltského předsednictví, evropský pilíř sociálních práv nebo pomoc uprchlíkům.

Ve středu 18. ledna vystoupil na plenárním zasedání maltský premiér Joseph Muscat spolu s předsedou Komise Jean-Claudem Junckerem. S poslanci debatovali o prioritách maltského předsednictví, zdůraznili při tom zejména potřebu řešení migrace a nutnost vyrovnat se s terorismem a vleklými hospodářskými problémy.

O výsledcích prosincového zasedání Evropské rady poslance ve stejný den informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Spolu s místopředsedou Komise Jyrkim Katainenem pak s poslanci debatovali o výzvách, které před Evropou v letošním roce stojí. Hlavní pozornost se soustředila především na migraci, brexit, vztahy s USA a Ruskem, obran, terorismus a hospodářský rozvoj.

Středeční večer patřil debatě EP s komisařem pro humanitární pomoc a řešení krizí Christosem Stylianidesem týkající se nepříznivých povětrnostních podmínek, kterým jsou uprchlíci a migranti nuceni v současnosti čelit v evropských táborech. Poslanci také kritizovali neefektivní využití fondů EU pro zvládání uprchlické vlny a nedostatečnou rychlost přemisťování utečenců do jiných evropských zemí.

Ve čtvrtek 19. ledna poslanci projednali a následně přijali stanovisko k evropskému pilíři sociálních práv, iniciativě EU reformující evropský sociální model, na které Komise začala pracovat loni v březnu. Mezi hlavní požadavky EP patří aktualizace pracovního práva tak, aby garantovalo základní sociální práva i v nových typech pracovních smluv, které s sebou přináší digitální revoluce.

Během čtvrtečního hlasování poslanci odmítli seznam zemí, které představují riziko praní peněz a financování terorismu, navržený Komisí. Je podle nich neúplný a měl by být rozšířen o teritoria, ve kterých jsou usnadňovány daňové trestné činy. Komise na seznamu uvádí celkem 11 zemí, včetně např. Iráku, Sýrie nebo Bosny a Hercegoviny, které podle ní nedostatečně bojují s praním špinavých peněz a financování terorismu. Lidé a právnické osoby z těchto zemí čelí tvrdší kontrole, než je obvyklá v případech podnikání v EU. 

Autor článku : A. Kuchařová
Zdroj : www.vlada.cz