Plenární zasedání ve Štrasburku: 3. až 6. července
03.07.2017
Otevření budovy Václava Havla
Ve středu 5. července bude slavnostně otevřena budova Václava Havla ve Štrasburku. Slavnostního otevření se zúčastní předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani, vdova po zesnulém presidentovi Dagmar Havlová a další význační hosté z České republiky. Slavnostní ceremoniál začne ve středu v 18 hodin. Bude odhalena bronzová socha hlavy Václava Havla, jejíž autorkou je Marie Šeborová, tapiserie od Petra Síse a budou představeny slavné fotografie Tomkiho Němce. Samotná budova byla postavena již v roce 1955 a sloužila pro účely Rady Evropy. Evropský parlament budovu před pár lety odkoupil, poté prošla důkladnou rekonstrukcí. V budově bude sídlit úřad evropského ombudsmana, jakož i personál parlamentu. Členové delegace jsou velmi rádi, že touto cestou připomeneme roli naší země na budování společné Evropy po kolapsu komunistických režimů.
Daňová transparentnost
Poslanci budou v úterý hlasovat o návrhu směrnice týkající se zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček. Cílem komisního návrhu, o kterém se v posledních měsících vedly vášnivé debaty v hospodářském a právním výboru EP, je zlepšit daňovou transparentnost. Nadnárodní společnosti, jejichž celkové příjmy přesahují 750 milionů eur ročně, budou mít povinnost každý rok zveřejnit zprávu o dani z příjmu a poskytnout informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a kde platí daně podle jednotlivých zemí. Stejná pravidla se mají vztahovat i na mimoevropské nadnárodní společnosti, které podnikají v EU. „V parlamentu se vedly dlouhé diskuse o tom, jaké informace mají tyto firmy zveřejnit. Naší snahou bylo vymezit jejich rozsah tak, aby nebyla oslabena konkurenceschopnost evropských firem. Požadavek na podstatné zvýšení transparence těchto velkých firem je odůvodněný, ale musíme najít správnou rovnováhu mezi oběma dimenzemi,“ říká Luděk Niedermayer (TOP 09), který je připraven poskytnout bližší komentář.
Turecko a EU
V hodnotící zprávě k Turecku Evropská komise konstatovala, že Turecko zůstává nadále klíčovým partnerem pro EU. Přestože Evropská unie odsoudila snahu o puč z července loňského roku, Unie nemůže souhlasit s mírou a rozsahem represivních opatření proti domnělým či skutečným viníkům, kolektivní výpovědí úředníků a policejních příslušníků, utužení médií, zatýkání akademiků, novinářů, soudců i obránců lidských práv. Europoslanci ve čtvrtek vyzvou Evropskou komisi a členské státy EU, aby bez zbytečných odkladů formálně přerušily přístupová jednání s Tureckem, pokud Turecko bude pokračovat v zavedené ústavní reformě. „V jednání s Tureckem je třeba být trpělivý, je to pro nás klíčová země mimo jiné v naší snaze regulovat migrační vlnu do Evropy. Osobně jsem proti tomu dělat silná prohlášení týkající se přístupových jednání, neboť všichni víme, že členství Turecka v Unii není na pořadu dne,“ komentuje zprávu Jaromír Štětina (TOP 09), místopředseda parlamentního podvýboru pro obranu a bezpečnost.
Trestněprávní ochrana finančních zájmů EU
Europoslanci ve druhém čtení podpoří dohodu s členskými státy týkající se ochrany finančních zájmů EU prostřednictvím trestního práva. Jde o první krok k minimálnímu sjednocení norem týkajících se vymezení trestných činů, sankcí a promlčecích lhůt v oblasti boje proti podvodům, které poškozují finanční zájmy Unie. „Věřím, že nová pravidla přispějí k větší ochraně proti kriminalitě vůči rozpočtu EU. Jsem rád, že podvody s DPH jsou zahrnuty do působnosti směrnice pro případy, kdy došlo ke ztrátě nejméně 10 milionů EUR ve dvou nebo více členských státech. Ale přál bych si, aby boj proti podvodům byl na úrovni EU ještě silnější a ambicióznější,“ říká Tomáš Zdechovský, který v EP působí v rozpočtovém výboru. Poslanci budou o normě diskutovat v úterý odpoledne.
Životnost výrobků
Poslanci budou v úterý hlasovat o zprávě z dílny Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele týkající se životnosti výrobků. Zpráva parlamentu se zabývá problémem krátké životnosti výrobků uváděných na trh a jejich obtížnou opravitelností. Vzhledem k rostoucí nespokojenost spotřebitelů a dopadům na životní prostředí poslanci požadují, aby Evropská komise zajistila lepší informovanost spotřebitelů o životnosti výrobků, jako např. domácích elektrospotřebičů. Poslanci vybídnou Komisi k zavedení dobrovolné evropské značky, která by zahrnovala jak trvanlivost, tak i ekodesign výrobku. „Pokud spotřebitelé dostanou možnost se seznámit s údaji o životnosti výrobků, jistě to usnadní jejich rozhodování o tom, zda si výrobek pořídí či nikoliv,“ říká poslanec Jiří Pospíšil (zvolen za TOP 09/STAN), který je připraven poskytnout ke zprávě komentář.
Epidemie v Evropě
Ve čtvrtek předloží europoslanci otázku Evropské komisi týkající se rozšiřující se epidemie HIV, tuberkulózy a hepatitidy typu C v Evropě. „Otázka, kterou adresuje Komisi Evropský parlament, je skutečně aktuální, bohužel i v České republice. Například rychlost, s jakou se u nás v současnosti rozšiřuje virus HIV, opravdu volá po urychlené reakci, a to také na evropské úrovni. Boj s chorobami jako je HIV nebo tuberkuloza, nemůže znát hranic - jednoduše proto, že je neznají ani tyto choroby. Nejen Komise, ale i členské státy včetně České republiky zatím evidentně zaspaly. Chci věřit, že debata na půdě Evropského parlamentu všechny aktéry probudí a už brzy se dočkáme evropského akčního plánu,” říká Stanislav Polčák (STAN), který působí ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
Promlčecí lhůty u dopravních nehod
Předseda právního výboru Pavel Svoboda (KDU-ČSL) je zpravodajem žádosti Evropské komisi, aby předložila vhodný legislativní návrh týkající se promlčecí lhůty u dopravních nehod. „Pravidla pro promlčecí lhůty u občanskoprávních žádostí o náhradu škody se v členských státech liší. V případě dopravních nehod, při kterých je obsažen přeshraniční prvek, je pak velmi složité domáhat se odpovědnosti za škodu, pokud jsou tato pravidla různá v jiných státech a je třeba interpretovat právo, podle kterého se nároky mají posuzovat. Pokud promlčecí lhůta není dodržena, může to znamenat neúspěch žádosti ještě předtím, než se začne řešit škoda samotná. Vyzýváme Evropskou komisi, aby v tomto směru přispěla k právní jistotě u nároků v případě dopravních nehod s mezinárodním prvkem,“ říká Pavel Svoboda.
Původní článek si můžete přečíst zde.