Plenárního zasedání Evropského parlamentu 13. - 16. 3. 2023: Jak a proč jsem hlasoval?
26.03.2023
Závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy (nařízení o sdílení úsilí)
Podpořil jsem tuto dohodu z trialogu, která stanoví nové závazné vnitrostátní limity, vyjádřené v ročních emisních přídělech. Uvedené limity postupně povedou k dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů každého z členských států do roku 2030. Sučasně s tím s ohledem na nové a přísnější roční emisní příděly budou zvýšeny stávající stropy pro převody ročních emisních přídělů mezi členskými státy. Možnost převodu ročních emisních přídělů podporuje spolupráci mezi členskými státy a umožňuje jim dosáhnout jejich cílů snížení emisí skleníkových plynů nákladově efektivním způsobem a současně zachovat ekologickou vyváženost.
Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)
Podpořil jsem tuto dohodu z trialogu s cílem zajistit, aby odvětví LULUCF dlouhodobě udržitelným a předvídatelným způsobem přispívalo k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Proto jsou pro každý členský stát stanoveny závazné cíle pro zvýšení čistého pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF v období 2026–2030, což povede k cílové hodnotě čistého pohlcení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 v celé Unii v roce 2030. S ohledem na specifika odvětví LULUCF v každém členském státě, jakož i na skutečnost, že k tomu, aby dosáhly svých vnitrostátních závazných cílů, musí zvýšit svou výkonnost, budou mít členské státy i nadále k dispozici celou řadu flexibilních možností, včetně obchodování s přebytky za minimální cenu a rozšíření flexibility pro lesy, při současném respektování ekologické vyváženosti cílů.
Revize rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů
Podpořil jsem tuto dohodu z trialogu, protože analýza provedená v kontextu přezkumu rezervy ze strany Komise a očekávaný vývoj v souvislosti s trhem uhlíku dokazují, že podíl 12 % z celkového počtu povolenek v oběhu určující počet povolenek, které mají být každý rok po roce 2023 umístěny do rezervy, není dostatečný, aby zabránil značnému zvýšení přebytku povolenek v systému EU ETS. Tím, že se stanovuje podíl na úrovni 24 %, nebudou dotčeny další přezkumy rezervy, včetně případného dalšího přezkumu procentního podílu určujícího počet povolenek, které mají být umístěny do rezervy, v rámci celkové revize v roce 2023.
Energetická náročnost budov (přepracování)
Podpořil jsem tuto zprávu, protože jsem toho názoru, že nezbytná dekarbonizace fondu budov v Unii vyžaduje rozsáhlou energetickou renovaci: téměř 75 % budov v tomto fondu není podle současných stavebních norem energeticky účinných a 85–95 % budov, které dnes existují, bude v roce 2050 nadále stát. Vážená roční míra energetických renovací je však trvale nízká a činí přibližně 1 %. Klíčovým cílem této zprávy je proto zahájení a podpora renovace budov tak, aby se současná míra renovace alespoň ztrojnásobila, včetně přechodu na bezemisní otopné soustavy. Podpora renovací povede k rychlejší a levnější dekarbonizaci fondu budov a v konečném důsledku bude znamenat nižší náklady na energie pro obyvatele.
Akt o datech
Podpořil jsem tuto zprávu, která je součástí úsilí o konsolidaci ekonomiky založené na datech a správy dat. Je zejména zásadní zvyšovat a podporovat datovou gramotnost, aby si uživatelé a podniky byli vědomi přístupu ke svým údajům a byli motivováni nabízet a poskytovat k nim
přístup v souladu s příslušnými právními předpisy. To je základem udržitelné společnosti založené na datech. Rozšíření opatření v oblasti datové gramotnosti by znamenalo snížení digitální nerovnosti a přispělo by ke zlepšení pracovních podmínek a v konečném důsledku k pokračování v konsolidaci a inovaci ekonomiky založené na datech v Unii. Mají-li být v této souvislosti vytvořeny kvalitní pracovní příležitosti, je nezbytné zajistit získávání a rozvoj datové gramotnosti, která občanům a pracovníkům umožní nabývání digitálních kompetencí, zejména jedná-li se o zaměstnance startupů, mikropodniků a malých a středních podniků.
Další represe proti běloruskému lidu, zejména případy Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého
Podpořil jsem toto usnesení, které odsuzuje zadržení a odsouzení Andrzeje Poczobuta a odsouzení Alese Bjaljackého, Valjancina Stefanoviče, Zmicera Salaujova a Uladzimira Labkoviče jako projevy úsilí režimu o potlačení veškeré občanské angažovanosti v ochraně lidských práv a veškeré nezávislé žurnalistiky v zemi a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění i k jejich plné rehabilitaci a odškodnění. Je třeba posílit podporu v oblasti budování kapacit poskytovanou běloruské občanské společnosti, svobodným sdělovacím prostředkům, nezávislým odborům a prodemokratickým aktivistům v Bělorusku i v exilu.
Přezkum fungování ESVČ a silnější EU ve světě
Podpořil jsem tuto zprávu, která mimo jiné vybízí k aktivnějšímu využívání globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv a k zavedení nového režimu sankcí zaměřeného na jednotlivce a subjekty odpovědné za rozsáhlou korupci. Vzhledem k rostoucímu významu sankcí v novém geopolitickém kontextu by bylo vhodné přiměřeně posílit jednotku ESVČ pro prosazování sankcí poskytnutím nezbytných prostředků a zaměstnanců.
Vztahy mezi EU a Arménií
Podpořil jsem tuto zprávu, která mimo jiné navrhuje, aby byla vytvořena dočasná mezinárodní záruka pro bezpečnost a ochranu arménského obyvatelstva a všech navrátilců v Náhorním Karabachu a žádá, aby byl do Náhorního Karabachu umožněn přístup mezinárodním humanitárním organizacím a zejména Organizaci spojených národů. Přítomnost ruských „mírových sil“ a jejich možný vliv na politický vývoj a budoucnost reformního programu v Jižním Kavkazu je důvodem ke znepokojení, a proto by po uplynutí mírového mandátu ruských sil za tři roky měly být na místo vyslány nové jednotky mírových sil s tím, že by se mělo jednat o mezinárodní mírovou misi.
Vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem
Podpořil jsem tuto zprávu, která připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 1996 je založena na respektování demokracie a zásad mezinárodního práva a lidských práv a že tyto zásady nejsou v Ázerbájdžánu systematicky dodržovány. Jakoukoli další spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem je proto třeba podmínit účinným a hmatatelným pokrokem země směrem k dodržování mezinárodních norem a mezinárodních závazků, zejména těch, které se týkají demokracie, lidských práv, právního státu a základních svobod, především svobody projevu a sdružování, řádné správy věcí veřejných, práv menšin, svobody sdělovacích prostředků a genderové rovnosti.
Obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv
Podpořil jsem tuto zprávu, která vyzývá k tomu, aby systematické útoky na obránce lidských práv vedly k zařazení jednotlivců a subjektů na seznam v rámci tohoto režimu. Stávající globální sankční režim EU v oblasti lidských práv by měl být změněn rozšířením jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala korupční jednání. Delegace EU a mise členských států by měly navázat skutečný a komplexní dialog s obránci lidských práv ve třetích zemích, který by zahrnoval financování, způsoby dialogu a potřeby diplomatických opatření, a pokud možno poskytoval základní financování jejich činností