Podivuhodný případ Bečva: Více otázek než odpovědí
04.02.2021
Vraťme se ke zmíněným otázkám. Zabíjel ryby kyanid anebo fenoly? Kterým kanálem přitekla do Bečvy jedovatá látka? Proč byla ihned vyloučena společnost DEZA a.s., když vyšetřování stále probíhá? Bylo nebo nebylo na případ uvaleno informační embargo? A pokud ano, tak kým?
Je přinejmenším velmi zvláštní, co se kolem případu otrávené Bečvy za poslední tři měsíce děje a jaký obraz to vrhá nejen na soukromé společnosti, mezi nimiž je i společnost v Holdingu Agrofert pana premiéra Andreje Babiše, ale i na státní instituce, které celou záležitost stále prošetřují. Otázek, ale i možných odpovědí, je zatím příliš mnoho.
Co se tedy vlastně stalo?
Ve středu, dne 20. září, došlo k ekologické havárii na řece Bečvě (označeno jako Bečva1), při které uhynulo více jak 40 tun ryb (často ryb matečných). Odběrem vzorků bylo zjištěno, že do řeky unikly chemikálie (kyanidy), které zapříčinily předmětný úhyn, a to nejen ryb, ale též dalších živých organismů. Apropo došlo k zasažení části řeky, a to o celkové délce 38 km, od Valašského Meziříčí až po Přerov.
Kyanidy jsou extrémně toxické chemické sloučeniny, akutní toxicita se pohybuje v jednotkách mikrogramů na litr vody (μg/l). Předpokládané množství úniku je tedy v řádech desítek kilogramů, při běžném průtoku v Bečvě (17,5 m3/sekundu) a množství otrávených ryb cirka 40 tun (sebraných, ovšem velké množství leklých ryb, dle zasahujících rybářů, uplavalo dále po toku řeky). Pokud došlo k havárii, kterou způsobily volné kyanidy, jejich množství bude řádově ve stovkách kilogramů. Pokud havárii způsobily chemické sloučeniny obsahující volné kyanidy, jejich množství by bylo pravděpodobně vyšší, což znamená množství řádově ve stovkách kilogramů.
Kontaminovaná voda byla nakonec vlivem množství srážek natolik rozředěna, že se podařilo (jistou samoregulací) zamezit větším škodám. Mimo jiné kyanidy se ve vodě rychle rozkládají, poločas rozpadu je cirka 15 dnů – vytěkává do ovzduší. Ovšem celková revitalizace řeky byla odborníky odhadnuta až na několik let (odhadem 5-10 let). Je bezesporné, že byl poškozen celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy.
Přestože se jednalo o jednu z největších ekologických katastrof posledních let a případ byl veřejností podrobně velmi sledován, došlo od popsaného incidentu k dalším třem únikům chemikálií do podobné oblasti řeky Bečvy (v říjnu, listopadu a následně rovněž v prosinci). V dalších případech úniku nedošlo již k masivnímu úhynu ryb, ale bylo postupně zaznamenáváno nadlimitní množství různých uměle vyrobených látek ve vodě.
V případě říjnového úniku (Bečva2) bylo již rozborem vody prokázáno, že se jednalo o nadlimitní výskyt těžkého kovu – niklu (pozn.: těžké kovy jsou toxické, a to nejen pro člověka, ale obecně pro životní prostředí a vodní organismy). Pro představu, maximální dovolená hmotnostní koncentrace těžkých kovů v pitné vodě se pohybuje v řádech mikrogramů na litr (μg/l), u niklu se jedná o 20 μg/l (stanoveno vyhláškou č. 252/2004 Sb.). Dle České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) nikl není pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Jeho toxicita je ovšem pro některé vodní organismy poměrně vysoká, z tohoto důvodu je přípustná koncentrace niklu v povrchových vodách limitována přísněji než ve vodě pitné.
Poté bylo v listopadu (Bečva3) ve vodě zjištěno, na základě rozborů vzorků vody ČIŽP i Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí, vysoké množství dusitanů. Dusitany, dle informací ČIŽP, vznikají ve vodách při biochemické oxidaci amoniakálního dusíku, tím patří mezi významné indikátory znečištění přírodních vod. U ryb dochází k jejich pronikání do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin (hnědé zbarvení krve a žaber), současně se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku.
V prosinci (Bečva4) bylo nahlášeno ČIŽP ze strany Vodoprávního úřadu Valašské Meziříčí, opakující se „pěnění vody“. Ze vzorků se prokázala zvýšená přítomnost fosforu.
Tyto tři znečištění (tzn. v říjnu, listopadu a v prosinci) má na svědomí, dle posledních informací, kanalizace vedoucí z rožnovského areálu bývalé Tesly. V případě prosincové havárie bylo znečištění, podle ČIZP, v rámci povolených limitů.
Zabíjel ryby opravdu kyanid?
Pár dní po zářijové havárii ČIŽP potvrdila, že škodlivou látkou, jenž zapříčinila masivní úhyn ryb byla kritická hodnota kyanidu (daná legislativou). Normy určuje též například směrnicemi Evropské unie. Koncentrace, kterou nesmí volné kyanidy překročit (pozn.: při vypouštění odpadních vod do řek), jsou kolem jednoho až pěti mikrogramů na litr vody. Kyanidy se vážou na dýchací enzymy, nejen z tohoto důvodu představují nebezpečí pro všechny kyslík dýchající organismy.
Případ byl bez odkladu předán Policii ČR. ČIZP ve svém prohlášení zároveň ihned vyloučila společnost DEZA a.s., jako možného původce havárie, za což se nyní omluvil její ředitel Erik Geuss s odůvodněním, že tento postup nebyl správný.
Na svých webových stránkách se ČIŽP snaží argumentovat také tím, že se mediální pozornost jen pár dní po havárii stočila jen a pouze na společnost DEZA a.s., nejednalo se tedy o nestranné pozorování. Z uvedeného je více než zřejmé, že se ČIŽP snažila otázku zavinění havárie relativizovat, nicméně tak učinila velmi nešťastným a zavádějícím způsobem.
Společnost DEZA a.s. je součástí holdingu Agrofert, který je ve svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše, nejen z uvedeného důvodu se promptně dostala do hledáčku médií. DEZA a.s. je výrobcem aromatických uhlovodíků a dalších chemických látek jako je dehet či benzol. Společnost ve svém prohlášení reagovala na spekulace ohledně vypuštění kyanidu tímto výrokem: „Okamžitě jsme provedli kontrolu všech technologických celků naší čistírny odpadních vod, při které jsme vyloučili jakýkoliv únik nebezpečné látky.“ Deník Referendum později upozornil na to, že přesně v den otravy Bečvy došlo ve společnosti DEZA a.s. k havárii, při které uniklo 12 kubíků toxické směsi do dešťové kanalizace. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka natož uvedl: „Můžeme potvrdit, že dne 20. září došlo v Deze k provozní události, která ovšem neměla charakter havárie a ze své podstaty nemohla být příčinou otravy ryb v Bečvě. Událost byla interně zaprotokolována. Vzhledem k tomu, že nešlo o havárii, ale o provozní událost, podle předpisů nemusela být hlášena úřadům“. Erik Geuss, ředitel ČIŽP, v návaznosti na výrok Agrofertu poznamenal, že se o této mimořádné provozní události inspektoři dozvěděli až díky médiím, o celé záležitosti se nyní vede správní řízení. Je otázkou, proč DEZA a.s. celou dobu, respektive od začátku vyšetřování, o této „zdánlivě neškodné“ provozní události mlčela.
Přestože ČIŽP již potvrdila, že příčinou úhynu ryb je kyanid, stále se objevují další teorie. Mluvčí společnosti DEZA a.s. odmítl, že by chemička vůbec jakkoliv pracovala s těmito sloučeninami, což rozporuje například biochemik Marek Petřivalský z Palackého univerzity v Olomouci a investigativní novináři z Deníku Referendum. Pan Petřivalský ve svých dvou zprávách uvádí, že se v areálu DEZA a.s. běžně nachází odpadní vody s vysokými koncentracemi kyanidu, které vznikají v souvislosti s běžnou výrobní činností společnosti. Deník Referendum zase tvrdí, že kyanid nebyl hlavní příčinou a zabíjely fenoly obsažené v kaustifikační směsi, která byla předmětem zmíněné havárie – části chemičky Deza a.s., kde se vyrábí fenol, v takzvané fenolce, konkrétně v zařízení, jemuž se říká kaustifikační jednotka.
DEZA výše zmíněná obvinění později rozporovala výskytem živých ryb u její výpusti do Bečvy, což bylo následně potvrzeno svědky. Ohledně místa výskytu živých a následně již uhynulých ryb ale stále není jasno. Petřivalský pracuje s teorií komplexních kyanidů, které jsou sice méně toxické, ale v mělké vodě, kde začalo působit UV záření, se mohly začít rozkládat na jednoduché kyanidy.
DEZA vs. Tesla Rožnov: Nad kým se utahuje smyčka?
Přestože k tomu s největší pravděpodobností nebyl žádný důkaz, ČIZP i Policie ČR vyloučila DEZU a.s. jako možného původce znečištění. Místo toho se soudobá pozornost přesunula k areálu bývalé Tesly Rožnov. Což bylo potvrzeno tím, že ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl následující: „Smyčka se utahuje kolem areálu Tesla Rožnov“.
Za zmínku stojí ovšem fakt, že pan ministr Brabec v minulosti řídil sesterskou chemičku DEZY a.s., společnost Lovochemie, která je taktéž součástí Holdingu Agrofert. Ministr Brabec následně společnost DEZA a.s. obhajoval takto: „Hodně se spekulovalo o roli Dezy. Chci znovu zdůraznit, že Dezu jako možného původce vyloučila na základě rozboru její výpusti Česká inspekce životního prostředí už minulé úterý, která provedla rozbory jak ve výpusti, tak po celé trase. Také Dezu vyloučila policie, protože uvedla, že výpusť je v katastrálním území obce Juřinka. DEZA ji tam nemá.“, a to i přestože nebylo zatím ukončeno vyšetřování a ani nebyl určen jasný viník.
V současné době ČIŽP kontroluje 15 firem, které jsou možným původcem havárie, a to včetně společnosti DEZA a.s. a Energoaqua, která zajišťuje čištění odpadních vod v areálu bývalé Tesly Rožnov. Policejní vyšetřování stále pokračuje a nyní se čeká na znalecký posudek, který měl však policistům být k dispozici již koncem minulého roku, dne 20. prosince 2020.
V případu dochází k neustálému řetězení událostí, příkladem může být tvrzení Holdingu Agrofertu, že nepracuje s kyanidy. Ačkoliv jich do řeky Bečvy vypouští desítky kilogramů za rok, již po několikáté došlo i k žádostem o navýšení tohoto limitu úřední cestou.
Zdroj znečištění bude znám, ale kdy?
Celý případ je o to zamotanější a těžce řešitelný, jelikož to, s ohledem na nedostatečnou komunikaci ze strany příslušných státních orgánů, vypadá, jako by na něj bylo uvaleno tzv. informační embargo. Ministerstvo životního prostředí a ČIŽP na jedné straně tvrdí, že byly vyšetřovatelem vyzváni nesdělovat informace k trestnímu řízení či informace, které by mohly mít vztah k trestnímu řízení nebo vedly k zahájení trestního řízení. Policie ČR ve svém stanovisku ale uvedla, že na něco takového nemá pravomoc. Což potvrdil i Ministr vnitra.
Dle posledních vyjádření ředitele ČIŽP, bude s Dezou a.s. vedeno řízení kvůli neinformování o mimořádné události, k níž došlo v den úniku kyanidu do Bečvy.
Koncem minulého roku se do kauzy vložil taktéž ombudsman Stanislav Křeček, který vede vlastní vyšetřování. Jeho iniciativa je reakcí, dle jeho slov, na rozpačité informace o postupu úřadů, které se v této záležitosti objevují. Rozhodl se tedy postup správních orgánů prověřit. Výsledek šetření bude zveřejněn na webových stránkách ombudsmana.
Po novém roce debata v médiích o zářijové havárii na řece Bečvě znatelně utichla. Zatím tedy není jisté vůbec nic. V současnosti jen lze tento případ označit za značně zpolitizovaný. Česká společnost tedy nyní musí počkat na výsledky vyšetřování Policie ČR.
Ovšem dne 20.01.2020 uvedl chemik z, Centra pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykovy univerzity, profesor Ivan Holoubek, který pro ČIŽP vyhodnocuje vzorky odebrané po havárii, že chybí klíčové vzorky z časového období – od úniku látky do řeky v dopoledních hodinách, až po 13:30 (pozn.: kdy byl odebrán první vzorek u Hustopečí). Tedy dle jeho slov, nelze zatím určit konkrétního viníka. Je zásadní, v tomto, a i obdobných případech, odebrat vzorky na potenciálním zdroji znečištění bezprostředně po havárii, bohužel (dle posledních informací) k popsanému nedošlo.
Pomoc s revitalizací řeky Bečvy
Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) přislíbilo, ve spojitosti s havárií způsobenou kyanidy, více než 7 milionů CZK rybářům, kteří se starají o řeku Bečvu. Ke zmírnění škod má taktéž přispěj odpuštění budoucích nájmů (po dobu 3 let) za malé vodní nádrže, které vlastní Státní podniky Povodí Moravy a Lesy ČR, či poskytnutí podpory z rybničního fondu.
Finanční podporu bude možné čerpat z podtitulu k národnímu dotačnímu programu Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů od roku 2021. Rybářům bude každý rok vyplaceno 750 tisíc CZK po období deseti let, rybáři tak celkově dostanou kompenzace v sumě 7,5 milionu CZK. Další bezplatná pomoc je přislíbena státním podnikem Povodí Moravy, a to pět malých vodních nádrží, tím získají rybáři dostatečnou kapacitu pro odchov rybí násady určené k zarybnění postižených revírů.
Změna postupů ve vyšetřování je více než nutná
Nejen výše uvedené nám napovídá, že současná znečištění vodních toků vyžadují lepší postupy ve vyšetřování ze strany státu. Soudobě pozorujeme nesystematický, až nedostatečný, postup státních orgánů v těchto kauzách. Podle výročních zpráv ČIZP není příčina znečištění zjištěna u více jak třetiny havárií na vodních tocích v ČR. Procento nevyřešených případů se ovšem výrazně každoročně zvyšuje, v roce 2019 dosáhlo 48 %.
Zpřísnění limitů (monitoring toxických látek), se dožadovali i na půdě Poslanecké sněmovny již v prosinci 2020, nejen členové poslaneckého Výboru pro životní prostředí. Ve Sněmovně bylo poté prosazeno usnesení, s výzvou ministru životního prostředí Richardu Brabcovi, k vypracování jednotného postupu k šetření ekologických havárií – respektive jasné vymezení kompetencí jednotlivých úřadů, správců povodí, rybářů či i hasičů a dalších možných zúčastněných. Ministr Brabec má předložit tento návrh do 03.02.2021.
Dle posledního vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce, které podal dne 03.02.2021 Výboru pro životní prostředí PS, se v současné době čeká na vyjádření Policie ČR, která by měla na základě stanoviska soudního znalce (a jeho posudku) rozhodnout do konce března. Policie ČR záležitost vyšetřuje již od 25. září loňského roku. Ministr je přesvědčen, že zmíněná kauza skončí u soudu, a tedy časovou náročnost vyšetřování obhajuje nutností dosáhnout důkazů, které u tak mimořádné situace obstojí (Pozn.: za posledních 18 let se bohužel nepodařilo odhalit viníka u více než 1600 havárií, tzn., že cirka u každého druhého nahlášeného znečištění vod se nepodaří určit viníka).
Dále bylo Výboru sděleno, že společně s Ministerstvem zemědělství připraví další novelu Vodního zákona (č. 254/2001 Sb.), kde dojde k úpravě a navýšení sankcí za mimořádná znečistění, dále dojde k vypracování Metodiky postupu při těchto a podobných haváriích. Mimo jiné dojde i k zpracovaní (monitoringu) všech výpustí, a to nejen na řece Bečva, ale na všech hlavních tocích České republiky, z důvodu, že řada z nich není dnes jakkoliv zdokumentována.
Velmi diskutovaným tématem v současné době jsou vyjádření soudního znalce pana Jiřího Klicpery, který přestože je soudobě vázán mlčenlivostí, se k situaci vyjadřuje ve smyslu, že viník je již nám – rovněž vylučuje jako viníka společnost DEZA a.s.
Zajímavým velmi diskutabilním bodem je samotné zkoumání důkazů ze dne havárie (20.09.2020). Přestože byly tento den vzorky odebrány (rybáři) a předány ČIŽP, ta je odmítla s odůvodněním, že byly nabrány do PET lahví, nikoliv do zkumavek. Ovšem ze strany ČIZP došlo k odebrání vzorků až dne 21.09.2020, poté 24.09.2020.
Zdroje:
- Ministerstvo zemědělství
- Ministerstvo životního prostředí
- České inspekce životního prostředí
- Agrární komora české republiky
- www.idnes.cz
- Deník Referendum
- Deník N
- iRozhlas
- www.seznamzpravy.cz
- www.ekolist.cz
- www.ct24.ceskatelevize.cz
- www.eagri.cz
- www.rybsvaz.cz
- www.arnika.org