Pohled na cestu k obnovitelným zdrojům energie – závazek 20,8 či 23,8 procent do roku 2030?

07.03.2019

Zodpovědný postoj k životnímu prostředí a k boji s klimatickými změnami je jednou z prioritních zájmů Evropské unie. Zásadní význam v této oblasti má náš přístup k energetice. Evropská unie si stanovila společný unijní cíl alespoň 32 % pro podíl spotřebované energie pocházející z obnovitelných zdrojů v roce 2030.

Tato hodnota je závazná pro EU jako celek, není ale přímo přenosná na jednotlivé státy. Členské státy si stanoví národní energetické a klimatické plány, které se zaváží do roku 2030 naplnit a přispět tak k celkovému unijnímu cíli. Evropská komise v této oblasti povzbuzuje členské státy k ambiciózním cílům, Česká republika však ze dvou variant – 20,8 % či 23,8 % zatím volí méně ambicióznější variantu 20,8 %.

Jsme málo ambiciózní? Je 20,8 % málo? Je 23,8 % příliš?

Vždycky, když se dostanu k tématu spotřeby energie, vzpomenu si na vyučujícího fyziky, který měl o spotřebě energie přednášku podloženou řadou výpočtů. Došel k závěru, že „existují jediné dvě možnosti, jak skutečně významně snížit spotřebu energie: genocida a bída“.

Při úvahách o spotřebě energie jsou pro mě nejdůležitější tyto tři body:

· Omezit plýtvání

Jak zmiňuje i Evropská komise, „nejčistší a nejlevnější je ta energie, kterou nemusíme vytvořit“. Ve spotřebě energie bychom měli být uvážliví – významnými kroky je podpora zateplení budov či úsporných spotřebičů. Vítám existenci nařízení, která k omezení plýtvání směřují.

· Dobře zabezpečená jaderná energie

Na jadernou energii často nahlížíme se spoustou (negativních) emocí. Můj pohled na jadernou energii je poněkud smířlivější. Pohlížím na jadernou energii jako na partnera obnovitelných zdrojů energie – partnera, o kterého se můžeme opřít, dokud infrastruktura obnovitelných zdrojů nebude dostatečně vyvinutá a dodávky energie stabilní.

Jaderná energie je jedním z nejefektivnějších způsobů získávání energie, dvě jaderné elektrárny dnes v Česku vyrábí 28,9 % energie. „Museli byste dlouho putovat po kraji, abyste si toho vůbec všimli, ani citlivé přístroje by vám příliš nepomohly“.

Argumentům proti jaderné energii rozumím. Předávat dalším generacím jaderný odpad není v souladu se zodpovědným přístupem k nim. V České republice je vyprodukováno jadernými elektrárnami necelých 100 tun vysokoaktivního jaderného odpadu ročně, což tvoří přibližně 5 m3 odpadu. Dalších 450 tun nízko a středněaktivních odpadů ročně pochází ze zdravotnictví, výzkumu a dalších jaderných technologií. Takže problematické v tomto ohledu nejsou pouze jaderné elektrárny.

Uložení jaderného odpadu je třeba pečlivě zabezpečit, jako nejvhodnější cesta se jeví uložení odpadu v hlubinném úložišti ve stabilním geologickém prostředí. Správa úložišť radioaktivních odpadů uvádí, že bezpečnost hlubinného uložení je prokázána na analogických situacích v přírodě – v gabunské lokalitě Oklo pronikají radioaktivní prvky horninou vzhůru rychlostí 10 metrů za milión let.

Vedle tlaku na rozvoj obnovitelných zdrojů energie bych uvítala také tlak na vývoj v oblasti recyklace jaderného odpadu. Recyklací jaderného odpadu získáme více energie a snížíme radioaktivitu konečného jaderného odpadu, čímž alespoň trochu zmenšíme zatěžující dar pro další generace. Podporou recyklace jaderného odpadu můžeme podpořit výzkum v této oblasti, jehož vedlejším efektem mohou být také další, zcela nové poznatky pro lidstvo.

Je třeba vážit přínosy a rizika. Když budu jadernou energii považovat za dočasného pomocníka, který zajistí stabilitu v období vývoje dostatečné infrastruktury obnovitelných zdrojů energie, jsou pro mě přínosy výraznější. Až budeme mít zajištěnou stabilitu ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, poté bych začala s omezováním získávání energie z jádra.

V České republice 50 % vyrobené energie stále pochází z uhelných elektráren (údaj z r. 2016). V první řadě bych se tak zaměřila na eliminaci tohoto zdroje, který výrazně znečišťuje ovzduší.

· Obnovitelné zdroje

Myslím, že je k obnovitelným zdrojům energie je třeba přistupovat chytře, s citem pro umístění v krajině, s využitím moderních technologií.

Chytře – nestavět solární elektrárny na zelených loukách, ale na volných střechách obchodních center, průmyslových hal apod.

S citem pro umístění v krajině – vodní elektrárna fungující jako rezervoár vody v krajině

S využitím moderních technologií – např. vize Elona Muska o solárních střechách na rodinných domech

Zaměření na obnovitelné zdroje přináší příspěvek k naší energetické nezávislosti, skutečně odpovědný přístup k zachování prostředí pro budoucí generace a potenciál pro rozvoj nových technologií (např. zde). Jsou zde ale také problémy, jako je malá hustota produkované energie, nerovnoměrnost a nepředvídatelnost, zásahy do krajiny.

Jaký je současný stav produkce energie v České republice?

Následující tabulka shrnuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny v ČR v roce 2016:

Tabulka 1. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v ČR v roce 2016

Z tabulky vyplývá, že hnědé a černé uhlí u nás mají dohromady 50% podíl na výrobě elektřiny. Jaderné elektrárny vyrábějí bez mála 29 % energie, obnovitelné zdroje pak 11,3 %. Zbývajících necelých 10 % pochází ze zemního plynu, ostatních plynů a dalších zdrojů.

Poznámka: Je třeba rozlišovat, kdy hovoříme o podílech vyrobené energie a kdy o podílech spotřebované energie. Tím, že Česká republika vyprodukuje více elektřiny, než spotřebuje, a tento přebytek vyváží, jedná se o rozdílná čísla.

Další tabulka shrnuje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě a výrobě energie:

Tabulka 2. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě a spotřebě energie v ČR

Tabulka obsahuje nejnovější dohledatelné údaje o podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě a výrobě energie v ČR. Obnovitelné zdroje se na spotřebě energie podílejí přibližně 15 %, na výrobě energie pak 11 %.

Závazky a cíle Evropské unie a České republiky

Konkrétní závazky a cíle jsou pro pokrok v energetické udržitelnosti nutností, obecná shoda na tom, že bychom tak měli činit, nestačí. Konkrétní cíle svědčí o tom, že odpovědný přístup k životnímu prostředí a dalším generacím nejsou jen prázdná slova, ale že jsme odhodlaní změnu opravdu vykonat.

V roce 2009 přijala ČR závazek, že do roku 2020 bude podíl obnovitelných zdrojů na její spotřebované energii tvořit 13 % - tento závazek se nám podařilo splnit už v roce 2013, kdy 13,8 % spotřebované energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Tento závazek byl součástí strategického plánu Evropské unie, aby do roku 2020 spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v unii tvořila 20 %. (Nejnovější údaj z roku 2017 udává, že spotřebovaná energie z obnovitelných zdrojů činila v EU 17 %).

Nyní nás čeká úkol stanovit si závazek do roku 2030, kdy Evropská rada stanovila společný unijní cíl alespoň 32 % pro podíl spotřebované energie pocházející z obnovitelných zdrojů.

Jednotlivé členské státy si stanoví národní energetické a klimatické plány, které se zaváží do roku 2030 naplnit a přispět tak k celkovému unijnímu cíli. Evropská komise v této oblasti povzbuzuje členské státy k ambiciózním cílům, Česká republika však ze dvou variant – 20,8 % či 23,8 % zatím volí méně ambicióznější variantu 20,8 %.

Jsme málo ambiciózní? Je 20,8 % málo? Je 23,8 % příliš?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které návrh vnitřního plánu v oblasti energetiky vypracovalo a počítá v něm s cílovou hodnotou 20,8 % (tabulka č. 3), plánuje výrazný rozvoj větrných elektráren (tabulka č. 4), jejichž rozvoj u nás ale stagnuje a jejich podílem na výrobě energie nebudeme schopni naplnit ani Národní akční plán pro obnovitelné zdroje do roku 2020 (plán počítá s instalovaným výkonem 525 MW, přičemž realita je v současnosti 310 MW). Zastánci vyššího cíle upozorňují, že plán výrazně podceňuje potenciál solární energetiky, která by mohla být aplikovaná na velké plochy průmyslových areálů či logistických center. Přehlíženy jsou i schopnosti obcí, které by těžily z posílení energetické soběstačnosti a vlastní výroby energie.

Tabulka 3. Podíl OZE (obnovitelných zdrojů energie) a spotřebě – výhled MPO do roku 2030

Tabulka 4. Očekávaný rozvoj OZE v sektoru výroby elektřiny v TJ dle MPO

Argumenty MPO proti ambicióznější variantě jsou během deseti let stovky miliard Kč navíc, finanční dopady na ČR a spotřebitele. Myslím, že spoustě lidem se vybaví solární boom v letech 2009 a 2010, kdy se ve velkém stavěly solární elektrárny na zelených plochách za značné podpory dotací, což může ovlivňovat veřejné mínění a postoj občanů k plánům dalšího rozvoje solárních elektráren.

Rok 2010:

Průměrná výrobní cena v jaderných a fosilních elektrárnách: 1Kč/kWh.

Výkupní cena ze solárních elektráren 12,15Kč/kWh, tedy dotace 11 Kč/kWh.

Roční dotace na 1 GW instalovaného výkonu: 11 miliard Kč/rok.

Při 2 GW instalovaného výkonu roční dotace na fotovoltaiku cca 22 miliard Kč.

Za tuto cenu získáme 2,5% spotřeby elektřiny.

Solární boom – opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpory. Tato zkušenost může vyvolávat ostych jít v podpoře obnovitelných zdrojů dál. Je třeba se z ní poučit a neopakovat ji.

V tabulce č. 5 je shrnut vývoj podílu obnovitelných zdrojů energie na její spotřebě. V roce 2010 byl podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie 10,5 %, v roce 2014 15 %. Během 5 let jsme tak byli schopni zvednout podíl obnovitelných zdrojů energie o 4,5 %.

Tabulka 5. Vývoj podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v ČR

Co se týká výroby energie v EU, jako celek dokázala unie mezi lety 2007 a 2017 zvýšit produkci energie z obnovitelných zdrojů o dvě třetiny (o 64 %).Závazek 20,8 resp. 23,8 % oproti současnému stavu v ČR (14,9 %) znamená zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie o 5,9 resp. 8,9 % během 10 let. Z předchozích zkušeností můžeme říct, že zvýšení o 8,9 % za 10 let jsme schopni dosáhnout.

Chceme-li se skutečně stavět zodpovědně k životnímu prostředí a dalším generacím, je nutné se ve využívání obnovitelných zdrojů posouvat kupředu. Proto bych se klonila k ambicióznějšímu závazku 23,8 %. Přijímám argument MPO, že zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 23,8 % bude spojeno se značnými náklady. Po stagnaci v obnovitelných zdrojích v posledních letech (tabulka č. 5) bude potřeba dát impuls k dalšímu rozvoji obnovitelné energetiky. Nevnímám to však jako důvod se pro podporu obnovitelných zdrojů nerozhodnout, je to otázka priorit. Stojí nám udržitelnost, životní prostředí a naše děti za vyšší náklady? Jsou to naše prioritní zájmy? Dle mého názoru ano.

Můžeme se poučit z kroků, kterými jsme dospěli k naplnění závazku 2020, a závazek 2030 splnit efektivněji, s lepším pocitem. Velký potenciál vidím v moderních technologiích pro fotovoltaiku, je to velká šance pro aplikaci vědeckých poznatků do praxe. A Evropská komise má v plánu část prostředků na podporu projektů v oblasti čisté energie skutečně vyčlenit.

Jak nákladná je produkce elektřiny pocházející z různých zdrojů?

Na portále oenergetice.cz bylo v loňském roce publikováno rámcové srovnání nákladů na výstavbu, provoz a údržbu i likvidaci vysloužilého zařízení produkujícího elektřinu pocházejícího z jaderné, větrné a solární energetiky. Autor upozorňuje, že se jedná pouze o rámcové srovnání na základě dostupných informačních zdrojů:

Při srovnání je uvažována životnost jaderného bloku 60 let a životnost fotovoltaických a větrných zařízení 30 let. Koeficient využití u jaderných bloků je stanoven na 85 %, pro větrné zdroje spíše pro naše podmínky optimistických 30 % a pro fotovoltaiku v ČR dosažitelných 11 %. Jako srovnávanou veličinu srovnání jsou sledovány náklady na postavení, provoz a likvidaci takové sestavy, která dodává 60 let výkon 1 GW. Investiční náklady a likvidaci tak je třeba u fotovoltaiky a větru počítat dvakrát a požadovaný výkon bude u sestavy zvýšen nepřímo úměrně koeficientu využití.

Obrázek 1. Rámcové srovnání nákladů spojených s jadernou, větrnou a solární energií

K obsahu národního plánu vypracovaného MPO se ještě budou vyjadřovat ostatní ministerstva a po projednání vládou také Evropská komise. Ta bude zkoumat, zda cíle navržené ČR jsou adekvátním příspěvkem ke schváleným společným cílům unie. Během roku by ČR měla ještě zajistit projednání plánu se sousedními zeměmi. Hotový a předložený má plán být do konce roku 2019.

Zdroje

Národní plán:

https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2018/12/Navrh-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu-_prosinec-2018_.docx

Tabulka srovnávající náklady na výrobu energie z různých zdrojů:

https://oenergetice.cz/nazory/se-srovnanim-cen-elektriny-ruznych-energetickych-zdroju/

Interaktivní web:

https://yearbook.enerdata.net/electricity/electricity-domestic-consumption-data.html

https://yearbook.enerdata.net/renewables/renewable-in-electricity-production-share.html

Další zdroje:

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/brusel-ekologie-cesko-emise-plan.A190124_452938_ekonomika_fih

https://www.euroskop.cz/9007/28687/clanek/obnovitelne-zdroje-dodaly-predloni-eu-skoro-17-energie/

http://csve.cz/clanky/vyvoj-vykupnich-cen-vetrne-energie-a-ostatnich-obnovitelnych-zdroju/278