Pokračování dohody EU-Turecko a vízová liberalizace
18.01.2017
Turecko se zavázalo, že přijme zpět všechny migranty, kteří přicestují z Turecka na řecké území a nepotřebují mezinárodní ochranu. EU a Turecko se dále dohodly na pravidle 1:1, které v praxi znamená, že za každého syrského občana vráceného z řeckých ostrovů bude jeden syrský občan relokován z Turecka do členského státu EU a to na základě kritérií zranitelnosti, které byly vypracovány OSN. Přednostní právo na přesídlení mají uprchlíci, kteří se dříve nesnažili nelegálně vstoupit na území EU. Na základě dohody zahájila EU vyplácení prostředků na pomoc uprchlíkům v Turecku ve výši 3 miliard EUR, ze kterých bylo do dnešní doby 2.2 miliard využito na konkrétní projekty zaměřené zejména na výstavbu ubytovacích zařízení, vzdělávání, zdravotní péči a ochranu mladistvých bez doprovodu.
Podle čtvrté zprávy Komise o naplňování dohody EU-Turecko, která monitoruje období druhé poloviny roku 2016, se průměrný počet osob připlouvajících z Turecka do Řecka ustálil na 81 za den, což je jen zlomek ve srovnání s obdobím před uzavřením dohody, kdy do Řecka denně připlouvalo i více než 1700 osob. Od podepsání dohody bylo evidováno 63 utonutí v Egejském moři, a přestože je každá ztráta lidského života politováníhodná, reprezentuje toto číslo pozitivní tendenci.
Za posledního půl roku bylo z Řecka navráceno 170 osob a celkový počet migrantů v roce 2016, kteří neměli právo na azyl a byli posláni zpět do Turecka na základě dohody, činil 1 187 osob. Na druhé straně bylo z Turecka přemístěno celkem 2 761 osob do osmi členských států (Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Švédsko) a z toho 1 147 za poslední půlrok. Je tedy zřejmé, že více osob bylo relokováno z Turecka do Evropy než opačným směrem.
V rámci dohody se počítalo s možností uvolnění vízového režimu s Tureckem do konce června 2016, pokud by Turecko splnilo všech 72 požadovaných podmínek. Do dnešní doby však Turecko nesplnilo 7 kritérií. První z nich je zavedení biometrických pasů, které jsou kofinancované EU a očekává se jejich zavedení v prvním čtvrtletí tohoto roku. Druhou podmínkou je naplňování dohody o zpětném přebírání osob mezi Tureckem a EU. Komise opakovaně vyžadovala, aby Turecko pokračovalo v implementaci dohody s Řeckem, Bulharskem a Rumunskem. Bulharsko požádalo Řecko o zpětné převzetí 543 státních příslušníků třetích zemí a Turecko do dnešní doby akceptovalo pouhých 19 osob. Třetím kritériem je přijetí legislativních opatření doporučené skupinou GRECO (Skupiny států proti korupci Rady Evropy). Dalším bodem je navázání soudní spolupráce s členskými státy EU v trestních záležitostech, jakými jsou například vydávání stíhaných osob a implementace dohody o spolupráci s Evropským policejním úřadem. Předposledním bodem je implementace legislativy o ochraně osobních údajů v souladu s evropskými standardy.
Poslední kritérium se jeví jako nejzávažnější překážka na cestě k vízové liberalizaci. Jedná se o změnu zákonů o terorismu. EU požaduje, aby Turecko revidovalo právní rámec v oblasti organizovaného zločinu a terorismu. Podle Komise je Tureckem užívaná definice pro terorismus příliš široká a dovoluje tak pronásledování opozice či novinářů. Turečtí zákonodárci však se změnou zákonů spojených s terorismem nepočítají.