Polsko se vydává na maďarskou cestu
06.07.2018
Ve středu 4. července vystoupil polský premiér Mateusz Morawiecki před Evropský parlament a rozprávěl o budoucnosti Evropy. Už před sídlem Evropského parlamentu ho vítali jeho spoluobčané s transparenty #notforme. Ve stejný den totiž protestovali Poláci i ve Varšavě, kde předsedkyně polského nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová přišla do práce, i když podle reformy, kterou přijala vládnou strana PiS, by měla být od středy v důchodu. Gersdorfová argumentuje, že její postavení se nijak nezměnilo, protože se řídí ústavou, podle které má funkční období do roku 2020 v čele nejvyššího soudu. Jedná se tak o vyvrcholení sporu o budoucnost polské judikatury mezi vládnoucími konzervativci na jedné straně, opozicí a Evropskou unií na druhé straně. Kvůli zákonu o nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit žalobou u soudu Evropské unie v Lucemburku.
Polská občanská společnost je v defenzivě
Přestože tak Morawiecki měl mluvit o budoucnosti Evropy a snažil se i tak svou řeč komponovat, úspěchy polské vlády v boji proti chudobě, stejně tak jako vize o Evropě 2.0 suverénních států se těžko prodávají v náladě, která ve středu ve Štrasburku panovala. Europoslanci se obávají, že příběh Polska se až příliš podobá osudu Maďarska, kde Viktor Orbán pevně drží svou moc a proti kterému bylo zahání řízení podle článku 7. Stejně jako v Maďarsku polská vláda převzala kontrolu nad státní televizí, bojuje s „neposlušnými“ neziskovkami, šíří konspirační teorie o opozici a kupuje si voličskou podporu štědrými sociálními programy. Reforma soudnictví je tak dalším krokem k potlačení občanské společnosti, která marně proti zásahům polské vlády dlouhodobě protestuje.
Lídři evropských frakcí tak zdůraznili, že nelze mluvit o budoucnosti společné Evropy s představitelem státu, kde osud právního státu je ohrožen. Manfred Weber, lídr Evropské lidové strany, se také tázal polského premiéra, proč polská státní televize připomíná spíše propagandistickou televizi než svobodné médium. Pozastavil se také nad vůlí polské vlády v boji proti daňovým únikům a zaváděním digitální daně. Podotkl, že Evropa suverénních států, kde každý stát má právo veta, nikdy neumožní daňové reformy.
Bez právního státu je nemožné žít ve svobodné společnosti
Morawiecki se snažil ukázat, že na historii polského národa je vidět, že lidé mají v sobě něco jako gen svobody, který je motivuje bojovat za svá práva. První porevoluční polský prezident Lech Wałęsa však nedávno řekl, že svoboda není možná bez právního státu, jehož podoba v Polsku je dnes natolik diskutovaná. Polský premiér navíc zastává názor, že národní judikatura spadá výhradně do národní kompetence, a je tak diskutabilní, zda by respektoval rozhodnutí soudu Evropské unie v Lucemburku.
Vývoj v Polsku a Maďarsku tak ukazuje, že Visegrádská čtyřka, ke které se Česko hrdě hlásí, nemusí být úplně nejlepší společnost. Z ukázkového příkladu úspěchu rozšíření EU se dnes stávají problémové země, které podkopávají základní hodnoty EU a které blokují jakékoli společná řešení. Česko tím může v Evropě ztrácet svůj vliv, neboť je vnímáno jako spojenec těchto poloautokratických vlád. Je tedy otázkou, zda si premiér Babiš neuvědomuje dlouhodobější dopady svých dnešních kroků anebo ho osudy Polska a Maďarska inspirují, jak získat stabilnější podporu v domácím prostředí. Narativ, který dnes volí při hodnocení svých odpůrců, se až nápadně podobá maďarskému premiérovi či skutečnému vládci Polska Jarosławovi Kaczyńskému. Výběr ministryně spravedlnosti ilustruje, jakou důležitost premiér přikládá k fungování české justice.
Evropská unie stojí navíc před těžkým dilematem, zda zvolit tvrdý přístup proti středoevropským vládám, a riskovat tak, že podpora místních vůdců se ještě navýší na úkor společného evropského projetu, či nadále tolerovat porušování demokratických principů ve svých členských státech. Zatím to vypadá, že kohezní fondy pro příští rozpočtové období by mohly být silnou zbraní na straně EU.
Zdroj obrázu zde.