Pravidla odměňování poslanců Evropského parlamentu
01.01.2017
Nejprve o tom, kde údaje o nákladech na Evropský parlament naleznete a jakou část rozpočtu Unie tvoří.
Výdaje Evropské unie na administrativu (Okruh 5 rozpočtu EU) tvoří kolem 6% unijního rozpočtu a jejich součástí jsou i výdaje na provoz Evropského parlamentu. Mezi ně patří i výdaje přímo spojené s výkonem poslaneckého mandátu poslanců. Pro porovnání: velikost rozpočtu Unie je zhruba 1% unijního HDP. Výdaje na administrativu (okruh 5) tedy představují 0,05% HDP. V „českých číslech“ by to odpovídalo velikosti rozpočtu cca. 40 miliard korun a výdajům na administrativu cca. 2 miliardy ročně.
Právní postavení poslance Evropského parlamentu, včetně jeho platu a dalších výdajů, upravuje Statut poslance Evropského parlamentu a prováděcí předpis. Oba dokumenty jsou samozřejmě veřejné. Odměňování poslance a náhrady, které má k dispozici na provoz své kanceláře, se skládají z těchto položek:
1. Plat poslance Evropského parlamentu (čl. 9 až 12 Statutu, část I. čl. 1 prováděcího předpisu)
Plat poslance Evropského parlamentu odpovídá částce 38,5% základního platu soudce Evropského soudního dvora a podléhá zdanění EU. Hrubá mzda tak v roce 2017 činí 8484 euro za měsíc.
Po zdanění a odvodu příspěvku na pojištění je plat poslance 6611 euro.
Plat poslanců je pro všechny stejný, nezávisí na tom, jaké funkce v Parlamentu poslanec zastává a neliší se ani dle toho, v jaké zemi byl poslanec zvolen.
2. Náhrady výdajů na služební cesty (čl. 20, odst. 2 Statutu, část I. kapitola 4, čl. 10 až 23 prováděcího předpisu)
V případě služební cesty (tedy nikoliv účasti na jednání Parlamentu či oficiální misi, kterou pořádá například výbor - ty se řídí dle následujícího bodu) jsou cestovní náklady proplaceny do výše vynaložených nákladů na cestu a proti předložení cestovních dokumentů.
Tyto náklady jsou navíc propláceny maximálně do výše limitu, který všichni poslanci na služební cesty mají. Cesta navíc musí splňovat určená kritéria (například cesta na konferenci, kde má poslanec vystoupení).
3. Denní příspěvky (část I. kapitola 4, čl. 24 prováděcího předpisu)
Tato částka pokrývá všechny náklady poslance v Bruselu, Štrasburku nebo jiného místa oficiálního jednání Evropského parlamentu. V tomto roce je denní příspěvek ve výši 307 euro.
Z této částky si tedy poslanci platí výdaje na ubytování, stravování a další výdaje s jednáním související. Výdaje na dopravu jsou hrazeny poslancům odděleně, dle skutečně vynaložených nákladů na cestu a do výše limitu na konkrétní cestu.
V případě, že se oficiální jednání Evropského parlamentu uskuteční mimo EU, tvoří denní příspěvek částku vynaloženou na ubytování a polovinu denního příspěvku za každý den, kdy se poslanec Evropského parlamentu účastní jednání.
4. Příspěvky na parlamentní asistenci (čl. 21 Statutu, část I. kapitola 5, čl. 33 až 43 prováděcího předpisu)
Pro rok 2017 byl příspěvek na parlamentní asistenci stanoven ve výši 24164 euro za měsíc. Poslanec tuto částku neobdrží, ale do její výše Parlament vyplácí odměnu jeho spolupracovníkům na základě uzavřených smluv (při splnění podmínek).
Tato částka pokrývá proplácení výdajů na zaměstnání a využití služeb akreditovaných asistentů v Bruselu a ve Štrasburku nebo místních asistentů a poskytovatelů služeb. Akreditovaní asistenti uzavírají pracovní smlouvy přímo s Evropským parlamentem na základě pokynů poslance. Parlament ověřuje, zda smlouvy odpovídají pravidlům (například zákaz zaměstnávání příbuzných). U asistentů pracujících v domovském státě vyplácí Parlament odměny na základě faktur, které proplácí místní platební agent. Nevyčerpaná částka v každém roce propadá.
Z limitu jsou taktéž vypláceny náhrady na pracovní cesty asistentů poslance (de facto výhradně na jednání do Štrasburku).
Na základě rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu jsou pro toto volební období jména asistentů a poskytovatelů služeb zveřejněna po dobu jejich pracovního poměru (nebo smlouvy v případě poskytovatelů služeb) na stránkách Evropského parlamentu zde.
Můj tým tvoří asistenti, které jsem „přebral“ po odcházejícím poslanci z České republiky a doplnil jsem ho lidmi, které jsem vybral na základě nabídky, kterou jsem zveřejňoval na internetu.
5. Příspěvek na všeobecné výdaje (čl. 20(3) Statutu, čl. 25 až 28 prováděcího předpisu)
V tomto roce činí tento příspěvek 4342 euro za měsíc. Je vyplácen poslancům, kteří dostávají tuto částku na pokrytí nákladů spojených s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu.
Podle Statutu i prováděcího nařízení je příspěvek na všeobecné výdaje vyplácen paušálně. Předsednictvo Evropského parlamentu přijalo demonstrativní výčet výdajů, které mohou být pokryty tímto příspěvkem. Tento příspěvek je využíván zejména na pronájem poslanecké kanceláře, její vybavení, náklady na telefon, internetové připojení atd.
Příspěvek nesmí být použit na osobní potřeby poslance.
...
Náklady na práci poslanců tedy nejsou malé. Nicméně realita práce poslance mi jasně ukazuje, že bez kvalitního týmu spolupracovníků nelze tuto práci odpovědně a kvalitně provádět. Pokud by výsledkem práce Parlamentu byla nekvalitní legislativa, byly by důsledky a náklady pro společnost v podstatně vyšším řádu, než kolik stojí provoz demokratické instituce.
Neznamená to, že mi na nákladech nezáleží. Hlasováními a předtím na jednáních prosazuji řešení vedoucí ke snížení nákladů Parlamentu (personálních, provozních i investičních) a úspor se snažím dosáhnout i v rámci výše uvedených rozpočtů. Třeba tím, že nerozděluji zdaleka všechny peníze, které mám k dispozici na provoz svého týmu nebo tím, že na cestách po Evropě (až na případy, kdy není jiná možnost) využívám letenky ekonomické třídy namísto pravidly umožněného businessu. Domácí cesty nevyúčtováváme Parlamentu, ale hradíme jej z nákladů na provoz kanceláře. Nepožaduji po EP ani vybavení výpočetní technikou (kromě obstarožních PC v kanceláři). Na jednání Parlamentu i eventuální mise jezdím na nejkratší logisticky možnou dobu a stejně tak v rámci kanceláře dbáme na nízké cestovní náklady.