Primátoři Visegrádu: Zelené investice jsou cestou z krize
17.06.2020
Čtyři starostové – zástupci více než 5 milionů obyvatel regionu střední a východní Evropy a čtyř hlavních měst, která produkují přibližně 20 procent HDP těchto čtyř zemí – nejen podpořili Zelenou dohodu pro Evropu a ambicióznější plány pro snižování emisí, ale zahrnuli také dva nové návrhy Evropské komisi.
Klíčové body dopisu:
• Opatření pro obnovu nesmí ztratit ze zřetele eskalující klimatickou krizi, která představuje krizi daleko větších rozměrů než koronavirus.
• Starostové podporují cíle stanovené Zelenou dohodou pro Evropu a přejí si, aby byly implementovány do obnovovací strategie EU jako její nedílná součást.
• Starostové vyzývají vlády členských států, aby stanovily ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí EU do roku 2030 z původních 40 % na 55 % oproti stavu emisí v roce 1990.
• Starostové navrhují, aby EU podepsala konkrétní smlouvy s velkými městy, kde poskytne finanční podporu výměnou za implementaci projektů zaměřujících se na snižování emisí.
• Starostové navrhují, aby nová ozdravná opatření EU zahrnovala zvláštní Evropský fond pro obnovu budov, který poskytne granty spojené s půjčkami městům a občanům napřímo nebo prostřednictvím komerčních bank.
Primárním zdrojem energie v České republice jsou fosilní paliva (černé a hnědé uhlí, ropa a plyn), dohromady představující 73 % české energetické produkce. Praha samotná vyhlásila stav klimatické pohotovosti v červnu 2019 s cílem redukovat emise oxidu uhličitého o 45 % do roku 2030 (v porovnání k roku 2010).
Tuto iniciativu chválí Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za Českou republiku: „Začít rychle a podstatně snižovat emise skleníkových plynů, chránit naši přírodu a přejít k mnohem šetrnějšímu a ohleduplnějšímu způsobu života je bezesporu zcela zásadní úkol na další desetiletí. Jasná podpora této agendy od primátorů metropolí V4 je jasným důkazem, že tento cíl je sdílen občany napříč Unií a dokumentuje i narůstající počty lidí, kteří si uvědomují, že odpovědnost za naši planetu nelze předat jen vrcholovým politikům, ale že klíčovou roli sehrají města a obce a samozřejmě i chování každého z nás.“
Výrazná podpora klimatických opatření zaznívá ze všech regionů V4 s narůstající silou. Jak mnohé názorové průzkumy dokázaly, polští obyvatelé čekají na politiky a političky, kteří budou klimaticky odpovědní, a podporují rozličná řešení šetrná k životnímu prostředí, jako je uhelný phase out (59 %), dokonce pak jistá omezení v oblasti dopravy (24 % Poláků a Polek podporuje zásadní navýšení cen benzinu, ropy a zemního plynu (zahrnující také ceny letenek) a navyšování dotací a zlepšování stavu veřejné dopravy). Marcin Korolec, bývalý ministr životního prostředí, říká: „Lokální zastupitelé jsou v srdci klimatické akce, blízko problémům běžných lidí, ale také blízko reálným řešením.“
Maďarská vláda, na rozdíl od svého hlavního města Budapešti, nepodepsala společný dopis členských států Unie schvalující Zelenou dohodu pro Evropu. Maďarský parlament schválil 3. června nový zákon: je to poprvé, co využívá zákonodárnou moc k cíli dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tento zákon byl zhotoven s cílem redukovat emise o pouhých 40 % do roku 2030, zatímco obnovitelné zdroje energie by měly do roku 2030 dosáhnout 21 %. Vzhledem k tomu, že v současnosti Maďarsko již dosáhlo snížení emisí o přibližných 32 % v porovnání s úrovní z roku 1990, zbylých 8 procent do roku 2030 bude možno dosáhnout bez větších snah. Budapešť a obyvatelé Maďarska tak volají po ambicióznějších plánech.
István Bart z Institutu klimatické strategie 2050: “Tento otevřený dopis dále zdůrazňuje, že střední a východní Evropa je daleko od jednoty, když přijde na úmyslné zpomalování zákonů ochraňující životní prostředí. Zatímco některé národní vlády mohou zabraňovat či zdržovat klimatickou politiku na úrovni EU a nejsou nadšené z navyšování ambicí pro rok 2030, nalezneme důležité a hlasité volební obvody, které chtějí vidět plody klimatické akce právě teď. Tímto dopisem se starostové hlavních měst V4 staví po bok 17 evropských ministrů životního prostředí (včetně slovenského ministra), kteří volali po klimaticky zaměřeném ozdravení v dalším otevřeném dopisu v dubnu 2020.
V regionu V4 je silná veřejná podpora důraznější klimatické akce, jak dokazuje nejnovější klimatická studie EIB. V posledních měsících opoziční strany (jichž jsou všichni podepisující starostové součástí) efektivně postrčily vlády směrem ke smysluplnějším klimatickým opatřením tak, že zdůraznily tuto touhu veřejnosti. Tento dopis klade další tlak na vlády V4, aby o klimatu rozhodovaly právě teď.
Zdeněk Hřib, primátor hl.m. Prahy
„Hlavní města V4 ani ve složité situaci, kterou představuje zotavování se z ekonomických a společenských důsledků pandemie COVID-19, nepřestávají klást důraz na své klimatické závazky. Hlásíme se i v této situaci k plánu deklarovaném v European Green Deal. Deklarujeme odhodlání pojmout překonávání důsledků pandemie jako příležitost k hledání chytrých řešení, která přispějí ke zlepšení kvality života a k boji s klimatickou krizí. Tímto postupem chceme inspirovat a vyzvat k partnerskému postupu i ostatní města a regiony.
V situaci, kdy nám národní vláda bere investiční prostředky, aniž by se této krizi dostatečně věnovala, je spojené úsilí evropských měst jedním z mála důvodů k optimismu. Nejen energetické úspory v budovách, ale i decentralizovaná energetika z obnovitelných zdrojů, využívání odpadů jako zdroje surovin a energií, udržitelná mobilita a především stromy a zeleň v ulicích jsou tím, co učiní Prahu obyvatelnou i v příštích dekádách. Kvalita života a ekonomická prosperita tak mohou jít ruku v ruce. Mám radost, že priority hlavních měst V4 a Evropy se v této oblasti shodují. Zelená obnova evropských měst začíná teď."
Petr Hlubuček, pražský náměstek primátora pro životní prostředí a bezpečnost
„Tuto krizi nelze znovu zasypat uhlím. Je potřeba se dívat po nových zdrojích a nových technologiích, které nám umožní dlouhodobě udržitelný růst a rozvoj. Nastupující ekonomickou krizi vnímáme jako příležitost k objevování nových cest, které nám umožní dlouhodobě udržitelnou a k planetě šetrnou ekonomickou prosperitu a blahobyt. Podpora evropských institucí je v tomto ohledu pro Prahu zásadní.“
Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za Českou republiku
„Začít rychle a podstatně snižovat emise skleníkových plynů, chránit naši přírodu a přejít k mnohem šetrnějšímu a ohleduplnějšímu způsobu života je bezesporu zcela zásadní úkol na další desetiletí. Probíhající krize vytváří riziko hluboké recese, tomu budou státy i samotná EU čelit posílením investiční aktivity veřejného sektoru. Právě tímto způsobem urychlené investice, konzistentní se Zelenou dohodou pro Evropu, představují nejlepší cestu jak podpořit ekonomiku a zároveň ochránit naši planetu pro naše děti.
Jasná podpora této agendy od primátorů metropolí V4 je jasným důkazem, že tento cíl je sdílen občany napříč Unií a dokumentuje i narůstající počty lidí, kteří si uvědomují, že odpovědnost za naši planetu nelze předat jen vrcholovým politikům, ale že klíčovou roli sehrají města a obce a samozřejmě i chování každého z nás.“
Martin Hojsík, slovenský poslanec Evropského parlamentu
„Byla by neodpustitelná a neodvratná chyba svázat evropské ekonomiky neudržitelným předkrizovým modelem, který je závislý na fosilních palivech a představuje zátěž pro životní prostředí. Evropská unie a její členské státy musí své zdroje investovat racionálně, aby tyto finance pomáhaly zmírňovat dopady změny klimatu, přizpůsobovat se těmto změnám a ochraňovaly život i živobytí. Stimulační plány by měly obsahovat účelná a udržitelná opatření, využít zjevné příležitosti k tvorbě nových pracovních míst a urychlit přechod k čistší ekonomice. Pokud bude navrhovaný stimul nastavený tímto způsobem, podpoří inkluzivní a udržitelný ekonomický rozvoj státu V4. Výdaje na zelené iniciativy mají potenciál poskytnout nejlepší ekonomickou návratnost vynaložených prostředků vlád.
Můžeme identifikovat a zároveň musíme implementovat pět hlavních opatření pro Zelené ozdravení, která mají vysoký dopad. Obsahují investice do zelené fyzické infrastruktury (např. zdroje obnovitelné energie), renovace budov za účelem jejich energetické efektivity, vzdělávání a přípravu, která snižuje nezaměstnanost a napomáhá strukturální proměně směřující k dekarbonizaci, přírodní kapitál (např. regenerace ekosystémů) a výdaje směrem k „čisté“ vědě a výzkumu.“
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA
"Je zcela racionální a chvályhodné, že se Praha spolu s dalšími hlavními městy Visegrádské skupiny rozhodla uchopit příležitost tzv. zelené obnovy. V Praze se nejedná o žádnou teoretickou proklamaci, již téměř rok totiž v rámci komise pro udržitelnou energii a klima vznikají konkrétní návrhy, jak tuto transformaci uskutečnit. Praha by navíc měla chtít svůj příklad a vliv uplatnit také na národní úrovni, kde česká vláda navýšení klimaticko-energetických cílů pro rok 2030 prozatím odmítá.