Priority snižování emisí
14.06.2022
Alokace energie z obnovitelných zdrojů
Nepůjde totiž jenom o to, dostat se v roce 2050 na takzvanou čistou nulu, důležitým aspektem bude kdy a jaký kus se nám z celkových emisí podaří ukrojit. Tempo poklesu bude hrát důležitou roli.
Jaké jsou možnosti
Alternativ je několik. Obnovitelné zdroje mohou nahradit elektřinu vyrobenou spalováním uhlí a plynu, nebo se elektřina dá využít na výrobu vodíku, který pak slouží třeba jako čistý zdroj pro výrobu oceli. Rozhodovat se ale můžeme ještě například mezi vytápěním domácností, výrobou syntetických paliv, vodíkových palivových článků, amoniaku (palivo pro lodní dopravu), anebo zda využít čistou energii jako zdroj pro elektromobily.
V rozhodování by mělo hrát roli, kolik se použitím energie z obnovitelných zdrojů ušetří kilogramů CO2 na jednotku energie, který by byl jinak vyprodukovaný, pokud by k činnosti docházelo původním způsobem. Například dává mnohem větší smysl nejdříve vybavit domácnosti tepelnými čerpadly, pokud mají centrální topení na fosilní paliva, a až poté ty domácnosti, které mají plynový kotel, protože topení na fosilní paliva produkuje více CO2 než topení plynovým kotlem.
Kde začít
Data ukazují, že nejvýhodnější z hlediska úspory CO2 je nahradit elektřinu z uhlí elektřinou z obnovitelných zdrojů. Uhelné elektrárny totiž pracují jen se 40% účinností. Fosilní paliva jsou obecně velmi neefektivní. Nové benzinové auto přemění jen asi jednu čtvrtinu energie paliva na pohyb. Elektrická auta jsou na tom mnohem lépe, z 1 megawatthodiny využijí 85 %. Tepelná čerpadla pak mohou ve skutečnosti využít jednotku elektřiny k přenosu několikanásobně většího množství tepla než centrální vytápění. Všechna tato první tři využití nabízejí úspory CO2 mezi 600 a 900 kilogramy za megawatthodinu vyrobené elektřiny.
Další kategorií je pak využití energie z obnovitelných zdrojů k výrobě vodíku na produkci oceli. Při výrobě vodíku sice dochází ke značným ztrátám energie, ale stále je na tom vodík znatelně lépe než uhlí. Toto nahrazení pak snižuje CO2 ve výši přibližně 400 kg na megawatthodinu elektřiny.
Nejméně vhodné by se mohly zdát vodíkové palivové články, nahrazení plynu při výrobě elektřiny, syntetická paliva a amoniak. Avšak i zde je vhodné obnovitelné zdroje využívat, zejména pokud vznikají přebytky. V tomto případě je vhodnější vodík vyrábět než odpojit OZE z výrobní kapacity.
Zdrojový článek:
WHICH TECHNOLOGY TRANSITIONS WILL CREATE THE LARGEST EMISSIONS REDUCTIONS?