Reakce na článek o energetické náročnosti budov
05.12.2017
Když hned v druhé větě autorka hovoří o „nové unijní směrnici“, navozuje tím u čtenáře dojem, že se jedná o směrnici z letošního nebo loňského roku. Řeč je přitom o směrnici z r. 2010.
Obvyklým nešvarem je také zaměňování směrnice a nařízení, přitom jde o rozdílné právní akty s rozdílnými právními následky. Tohoto matení pojmů se dopouští i autorka, když o směrnici o energetické náročnosti na několika místech hovoří jako o nařízení.
Vážnějším problémem jsou obsahové nepřesnosti. Tak například: Od Nového roku začnou z rozhodnutí Evropské unie platit zpřísněné požadavky na energetickou náročnost nově postavených budov včetně bytových domů nad 1 500 metrů čtverečních. Informace je pravdivá, až na jeden „detail“: není to z rozhodnutí Evropské unie, ale z rozhodnutí českého parlamentu. Zmiňovaná směrnice EU stanoví povinnost členských států zajistit, aby se od 1. 1. 2021 všechny nové budovy stavěly jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie, tedy zavádí přísnější požadavky na energetickou náročnosti nově postavených budov od 1. 1. 2021. Ve směrnici není ani slovo o tom, že by nově postavené budovy nad 1500m² musely přísnější požadavky splňovat již k 1. 1. 2018. Tuto povinnost najdeme pouze v českém zákoně, který je tvrdší, než by musel být. A už vůbec nejde evropská směrnice do takových podrobností, jako je přikazování členským státům, aby nižší energetické náročnosti dosahovaly například podporou technologie nuceného větrání s rekuperací.
Uvedené námitky k textu na iDNES.cz nic nemění na tom, že dosahování nižší energetické náročnosti nových budov je správným cílem, který je nejenom výhodný z pohledu ekonomiky jako celku, ale v konečném důsledku se díky nižším provozním nákladům vyplatí i majitelům/uživatelům nových domů či bytů. Toto důležité téma by si však jistě zasloužilo, aby o něm bylo informováno přesně a pravdivě.