Reakce Luďka Niedermayera na článek v magazínu Echo o amerických mercedesech a BMV v Evropě
10.08.2018
V textu se objevilo pár nepřesností či chybějících bodů, které ale stojí za doplnění:
- Je pravda, že clo na auta z USA je v EU 10%, zatím co naopak 2,5%. Souvisí to ale s historicky vzniklou asymetrií u lehkých užitkových vozů (včetně pick-upů), kde USA používá clo 25% zatím co EU opět jen 10%. Není to jediná asymetrie, například u železničních vagonů je clo USA 14%, clo EU 1,7%.
- Nejsem si vědom o tom, že by BMW mělo v USA továrnu v Kalifornii. Údaje v textu se týkají továrny v Severní Karolině. Její historie jde zpět do roku 1994, a zatím co v minulosti se v ní vyráběly mj. ikonické kabriolety Z3 a Z4, dnes je exklusivním producentem SUV X3 až X7 a opravdu je největší továrnou z hlediska počtu aut. Ale tato továrna BMW není největší z hlediska počtu lidí (tvoří o dost méně než desetinu zaměstnanců BMW ve světě). Také historie zhruba poloviční továrny Mercedesu v Alabamě, jde zpět do roku 1997, kdy tam začala auta vyrábět.
- V textu se dále tvrdí, že pohyb aut mezi USA a EU souvisí s cenou. Prý je auto z americké továrny v Evropě levnější. Pokud se podíváme do modelu produkce obou firem, uvidíme, třeba na příkladu BMW, že auta putují oběma směry – a to z prostého důvodu, že dnes už i v Evropě populární SUV produkuje BMW jen v USA, zatím co “konvenční modely” naopak jen v Evropě. Proto toky aut určuje poptávka spotřebitelů a rozhodnutí o umístění modelů do továren.
- Za zásadní informaci v textu však považuji tvrzení, že “největší roli přitom hrají ceny energie”. Je pravdou, že minimálně část americké energetiky, která vsadila na fosilní paliva (nejprve ropné písky a poté fracking) je sto produkovat, díky nezahrnutí externalit do ceny a tlačí ceny energie dolů. Cena energie je v USA zejména pro podniky nižší. A někdy i podstatně. Ale to samo o sobě mnoho neříká. Podstatné je, kolik energie je na výrobu auta třeba. Nevím, z jakých zdrojů vycházela autorka, ale jediné číslo, které jsem dohledal, je energetická náročnost na výrobu jednoho auta, který zveřejnila v jednom textu naše automobilka Škoda. V roce 2014 činila spotřeba energie 1,75 MWh na jeden vůz (od roku 1995 klesla o víc než polovinu). Což v dnešních termínech, po setrvalém růstu ceny elektřiny až k 50 eurům za MWh činí nějakých 2300 korun nákladu za energii na jedno auto (plus náklady na distribuci a další položky, které budou v USA viditelně nižší). Nicméně, pokud bychom předpokládali, že v USA budou ceny energií o desítky procent nižší, k úspoře v řádu 100 euro na auto se dostaneme “nesnadno” (i když další efekty lze očekávat i u dodavatelů, tedy pokud díly pocházejí z USA). Jinými slovy, autorka musí buďto mít nějaká dramaticky odlišná data, nebo je toto tvrzení mírně řešeno “na vodě”.
- Ani některé další “tvrdé proměnné” nejsou ve prospěch Ameriky. Před reformou korporátních daní “trpěly” americké firmy velmi vysokou daňovou sazbou ve výši 35%, která od letoška klesla na 21%, zatím co v Evropě jsou daňové sazby obvykle nižší.
Obecně si myslím, že rozhodnutí obou zmíněných firem vyrábět nemalý podíl aut (a zejména některých typů) v US bylo tedy spíše strategické povahy. A také slouží jako obrana před riziky, jako je třeba právě dnes diskutované riziko posilování obchodních bariér. A pokud bych hledal některé klíčové proměnné, které profitabilitu výroby v některých zemích zásadně ovlivňují, asi bych se soustředil na náklady na pracovní sílu. I když ty nejsou také snadno srovnatelné, v textu z časopisu Forbes z roku 2011 se dočteme, že tehdejší hodinový náklad na dělníka v automobilce v Německu byl 67 dolarů, zatím co v USA poloviční – 34 USD…
Článek z Echa od paní Lenky Zlámalové "Americké mercedesy a BMW jedou do Evropy" naleznete zde.