Reakce na vyjádření AstraZeneca k nízkým dodávkám vakcín do EU

Jestli měl být rozhovor Jarmily Dolečkové, ředitelky pro zdravotní péči české pobočky AstraZenecy, pro Ihned.cz pokusem vysvětlit nejasnosti kolem dodávek vakcíny této firmy na evropský trh, tak se těžce nepovedl. Vysvětlení těchto potíží, které paní Dolečková ve zmíněném rozhovoru nabízí, jsou bohužel velmi nepřesvědčivá a všechno spíše ještě více zamotávají.

Paní Dolečková například jako důvod omezených dodávek zmiňuje komplikovanější obchod mezi Velkou Británií a EU kvůli clům. Je sice pravda, že výjimka z dovozního cla a DPH na vakcíny, jakož i na další léky a zdravotnické prostředky související s pandemií Covid-19 na dovážené zboží z Velké Británie skončila k 31. 12. 2020, (zatímco v případě ostatních třetích zemí byla prodloužena do 30. 4. 2021 a není úplně jasné, proč byl zvolen tento dvojí režim). Ovšem celní režim je v mezinárodním obchodu naprosto běžný postup a AstraZeneca v tomto režimu dodává vakcíny do všech zemí, s nimiž uzavřela smlouvy o dodávkách, takže by to nemělo být nic, s čím si nedokáže poradit. A tak paní Dolečková svůj značně kulhající argument o clech rozvinula či doplnila slovy o blíže neurčených speciálních režimech pro léky a zvláštních legislativních postupech a režimech. Co tím měla na mysli, se lze jen dohadovat. Snad nějakou náročnější administrativu spojenou s oněmi cly? Ani to není nic, co by vybočovalo z běžné praxe uplatňované při obchodování s vakcínami v mezinárodním měřítku. Navíc je pozoruhodné, že údajné problémy se cly, která bránila zřejmě dovozu vakcín z UK na kontinent vůbec nebránily v tom, aby z továren na kontinentu do UK směřovalo 21 milionů dávek vakcíny. Takže, o relevanci tohoto argumentu si může každý učinit jasný závěr.

Bohužel ve zmíněném rozhovoru nechybí ani tvrzení, která si vyloženě odporují. To když je například paní Dolečková v jedné odpovědi tvrdí, že ve výrobě nejsou masivní výpadky, aby hned v té následující přiznala snížení dodávek do EU o 73% a navíc to označila za seriózní krok. Nebo věta, že v Evropě jsou dostatečné výrobní kapacity na pokrytí závazků v Evropě. Kdyby byly, tak to asi není téma k řešení na evropském summitu a výpadek dodávek vakcín od Astra-Zeneca by nebyl podstatnou „brzdou“ očkování na kontinentu (vakcín od firmy Pfizer bylo dodáno zatím 3x tolik).

Celospolečenská situace je v důsledku vlekoucí se pandemie Covid-19 samozřejmě složitá a jednoduché to nemají ani výrobci vakcín. Ti v rekordním čase museli vakcínu vyvinout, nechat ji v administrativně i klinicky náročném procesu schválit a uvést na trh. A nyní mají naplnit všeobecná očekávání, že ji od prvního dne budou na trh dodávat v co nejvyšším počtu, aby tak uspokojili potřeby států a jejich obyvatel, kteří možnost očkování již měsíce netrpělivě vyhlížejí. Každý, kdo si přeje, aby tato covidová doba byla už co nejdříve za námi, proto musí AstraZenece fandit a držet jí palce, aby se jí výroba a dodávání vakcíny na trh dařily co nejlépe. I přes potíže věřím, že firmy pro to dělají vše, co je v jejich silách.

Problémy v EU s dodávkami právě od této firmy jsou ale zjevně spíše politicko – manažerského charakteru, kde, jak se zdá, někde padlo rozhodnutí upřednostnit dodávky pro UK (i přesto, že smlouva s EU byla dokonce podepsána dříve). Právní bitvy ale teď nepomohou. Naopak by pomohlo nalezení přijatelného kompromisu nebo alespoň srozumitelné vysvětlení stavu.

To první zatím na stole není, ale zdá se, že přijatelnější přístup se bude muset EU pokusit vynutit omezením vývozu. Lepší to není ani s vysvětlováním, jak ukazuje tento rozhovor. To je samozřejmě problém, neb i díky tomu dochází ke zbytečnému nárůstu napětí ve společnosti, které by se už tak dalo někdy krájet.