"Rovné" a "předvolební" potraviny pro všechny...
06.03.2017
Stát (a Unie) stanoví jasné podmínky, které potraviny musí splňovat, aby mohly být prodávány. Kromě složení je také povinnost označit, z čeho se potravina skládá. Nesplnění jednoho či nepřesnost druhého musí vést k tvrdým sankcím.
Dále by mělo být úkolem státu, aby na trhu panovala konkurence. K tom slouží třeba soutěžní právo. Mám za to, že také případy, ve kterých údajně distributoři některých potravin brání našim prodejcům nákup toho typu zboží, které dodávají jinam (kdysi jsem toto zaslechl o „lentilkách“), tak to je hodné pozornosti orgánů státu. Maximálně se může stát zamyslet nad tím, zda podobností obalu (identický není, neb obvykle uvádí jiné složení) není klamán spotřebitel - což je opět "národní věc", i když podle mne právně značně ošidná.
A tady také podle mne „regulační role státu“ končí, o Unii (po které obvykle chceme, aby řešila "velké věci", ani nemluvě). Vynakládat dále energii státního aparátu tímto směrem je sporné. Lépe je ji ušetřit. A věnovat ji na to, co úkolem státu je: postavit silnice, zrychlit vlaky a správně regulovat oligopolní mobilní operátory. Například.
Místo ježdění na summity a plánované předvolební akce ministerstva zemědělství (které již před pár týdny oznámilo na toto téma „mega akci“, a proto asi pan premiér chce konkurenta-ministra trumfnout tweety z "potravinového" summitu), by „stačilo“ podporovat (o řád levněji) spotřebitelské organizace, které po „neférovosti“ některých výrobců „tvrdě půjdou“ (skvěle a eticky korektně = nezávisle to třeba dělá dTest). Informace, jejich propagace a akce typu spotřebitelských bojkotů fungují nad očekávání dobře... A dříve či později by došlo k soutěži obchodníků o to, kdo nabídne „kvalitnější“ produkty podobných obalů. A třeba vzniknou etické kodexy, které budou firmám umožňovat, aby se jasně k "rovným produktům" přihlásily...
A ještě jedna věc. Není podle mne zrovna pro nás špatné, aby se „globální výrobky“ vyráběly lokálně. Vytváří to místní pracovní místa (obvykle více), šetří to životní prostředí (méně dopravy) a kupuje produkty od místních zemědělců. Někdy to díky jiné technologii i rozdílným dodávkám (pokud jsou lokální) vede k tomu, že "globální" produkt je „trochu“ jiný. Ale nemusí za tím být snaha ušetřit a obalamutit zákazníka.....
Ale zajímá mne, co si o tom myslíte vy...
PS: Příspěvek jsem dopsal na letišti, a právě se na mne z webu dívá čtyřka visegradských premierů se silným heslem o občanech druhé kategorie. Myslím, že tím, jakým způsobem komunikovali a jaká témata volí, se nás do této pozice snaží dostat. Děkuji, to já nechci. Zato bych rád, abych nejezdil po rozbitých silnicích, telefonoval levněji a přes Vysočinu jezdil vlakem po Prahy viditelně rychleji než v roce 1990... Cesta (257 km po kolejích) tam totiž trvá více než 3 a půl hodiny....