Co s ruským zmrazeným majetkem?
24.11.2023
Skupina G7 zmrazila více než 300 miliard dolarů ruskému státu a jeho institucím i privátním osobám přičemž většina, zhruba 211 miliard eur, je zmrazena v Evropě, a to například v belgickém Euroclearu nebo lucemburském Clearstreamu. Odhaduje se, že v Česku je zmrazen ruský majetek za více než 10 miliard korun. Tato částka se naposledy navýšila 15. listopadu tohoto roku, kdy vláda zařadila další subjekty na zmrazený sankční seznam. Zatímco při zmrazení aktiv postupovala G7 mimořádně rychle, dosažení dohody o zabavení majetku a využití jeho výnosů je zdlouhavé. „Nejsem zdaleka jediný, kdo se o to snaží. Nepostupujeme ale dostatečně rychle a to je třeba změnit. Ruští občané musí vědět, že obrovské škody páchané jejich režimem zaplatí ze své kapsy,“ upozorňuje Niedermayer.
Návrhy Evropské komise
V tuto chvíli jsou peníze pouze zmrazené, a nikoli zabavené. A proto se hledá cesta k zabavení ruského majetku, aby bylo možné poskytnout peníze Ukrajině na rychlé pokrytí škod a obnovu země. Jedná se o majetek fyzických osob a ruského státu nebo jeho institucí. V prvním případě, majetku privátních osob, lze spustit standardní mechanismy v případě, kdy se jedná o výnosy z trestné činnosti. Například v prosinci minulého roku schválil Kongres Spojených států amerických zákon, který umožňuje některý majetek zabavený ministerstvem spravedlnosti poskytnout Ukrajině skrze ministerstvo zahraničí. První takovýto transfer ze strany USA na Ukrajinu byl případ sankciovaného oligarchy Konstantina Malofejeva, který byl mimo jiné obviněn z porušování protiruských sankcí již loni na podzim. V druhém případě, tedy když se jedná o majetek ruského státu, je nalezení řešení složitější, protože by bylo možné převést zmrazený majetek pouze v případě, pokud by EU vyhlásila Rusku válku. Jako alternativu pro využití zmrazených peněz proto vznáší již delší dobu Evropská komise dvě myšlenky možného řešení. První navrhuje zmrazený majetek investovat a vzniklé peníze z úroků posílat do Kyjeva. Je to však spojeno s rizikem, že by v případě ztráty spojené s investováním musela EU splatit Rusku vzniklé škody. Druhým navrhovaným řešením je zdanění neočekávaných zisků, které dosahují současní držitelé aktiv. Výhodou této možnosti je, že EU nenese odpovědnost za případné ztráty, protože Rusko si ponechá smluvně dohodnutou částku a pouze zisky navíc by byly zdaněny. Z říjnového zasedání Evropské rady vzešlo pověření Komise, aby prozkoumala možnost zabavení zisků ruského majetku. Očekává se, že Evropská komise s pomocí odborníků předloží návrh umožňující zabavení výnosů zmrazených ruskych aktiv a jejich následně předání Ukrajině na financování obnovy území. Dle vyjádření vrcholových představitelů je snahou EU, aby byl plán vypracován do konce tohoto roku s nadějí, že by mohly být využity výnosy z ruského majetku na podporu a obnovu Ukrajiny již příští rok.
Možné negativní důsledky
Plán obnáší právní, politická a ekonomická rizika, na které upozorňují odborníci a kvůli kterým se celý proces natahuje. Například Evropská centrální banka varuje, že všechny možnosti využití zmrazeného majetku mohou zvýšit riziko podkopání právních a ekonomických základů, na nichž závisí mezinárodní role eura. Může se tak podle ní stát, že by to mohlo odradit ostatní země, aby držely své devizové rezervy v eurech. Také upozorňuje na nutnou koordinaci s mezinárodními partnery, a to zejména s G7, aby nedošlo k znevýhodnění evropských finančních zprostředkovatelů. “Již samotná myšlenka donutit agresora k zaplacení napáchaných škod cestou zabavení zahraničních rezerv pod západními sankcemi je nová, nemá precedent. Vyžaduje tak nastavení nových postupů. V případě, kdy je chování státu označeno jako teroristické, by ale měla být ochrana jeho majetku oslabena a peníze by měly směřovat na krytí škod poškozené straně,” dodává Niedermayer.
Přes 400 miliard dolarů na podporu a obnovu Ukrajiny
Ve společném prohlášení z března minulého roku Světová banka, Evropská komise, OSN a ukrajinská vláda uvedly, že Ukrajina bude potřebovat investice ve výši 411 miliard dolarů. Dle výkonného viceprezidenta Evropské komise Valdise Dombrovskise si je Evropská komise vědoma dvou rovin zabavení ruského majetku: „Na jedné straně je to otázka mezinárodních zákonů, protože Rusko je jako agresor odpovědné za uhrazení škod, které vytváří a na druhou stranu je to také otázka peněz daňových poplatníků EU. Čím více vynakládáme ruský majetek na obnovu Ukrajiny, tím méně finančních prostředků je potřeba od EU.“
Pravděpodobné směřování
Belgie na podzim tohoto roku uvedla, že využije korporátní daň, kterou již vybírá ze zisků ruských aktiv v Euroclearu, k vytvoření fondu v hodnotě 1,7 miliardy eur pro Ukrajinu. Tuto iniciativu označila komisařka pro finanční služby Mairead McGuinness za začátek něčeho významného. Ve stejném duchu podpořila snahu EU o využití výnosů americká ministryně financí Janet Yellenova. Tímto způsobem by bylo možné poskytovat více než 3 miliard eur ročně na podporu a obnovu Ukrajiny. Tento příspěvek je ale pouhým zlomkem z potřebných více jak 400 miliard eur. Předpokládá se, že však ani částka ze zabavených výnosů nebude dostatečná k pokrytí škod napáchaných na Ukrajině, a proto EU musí hledat další cesty. Navíc není zatím jasné, zdali se vůbec podaří dotáhnout myšlenku zabavení výnosů zmrazených ruských aktiv do zdárného konce. Zejména vlády EU, které drží ruských aktiv nejvíce se obávají rizik pro finanční trhy plynoucí z takového kroku a požadují ujištění, že nebudou nuceny nést všechna právní a finanční rizika samy. Lze tak očekávat, že k nalezení dohody nepovede lehká cesta a bude vyžadovat nejen politickou odvahou. Závěrem lze snad říct, že postupnými kroky by se EU mohla dostat i k návrhům konfiskace ruského majetku a vrátit se k myšlenkám, o kterých se mluvilo hned po zmrazení ruského majetku.