Shrnutí plenárního zasedání: jednotné zdanění firem, brexit i rozpočet EU

Parlament ve středu 14. března přijal usnesení, které nastínilo možný rámec vzájemných vztahů mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu.

Ve středu EP nastínil vizi pro budoucí víceletý finanční rámec po roce 2020 (VFR), který by měl financovat nové priority Unie a najít nové zdroje na vyrovnání rozpočtového schodku po brexitu. Poslanci přijali dvě nelegislativní usnesení, která se týkají výdajové a příjmové části VFR od roku 2021. Žádají navýšení limitu na unijní výdaje z 1,0 % na 1,3 % hrubého národního důchodu členských zemí a zavedení nových zdrojů vlastních příjmů, mezi které by mohly patřit např. daň z finančních transakcí, podíl na dani z příjmu právnických osob či na zdanění společností v digitálním sektoru, stejně jako environmentální daně. Parlament očekává, že Komise zapracuje jeho stanoviska do svých návrhů, které by měla zveřejnit v květnu 2018. Konečnému schválení nového nařízení o VFR musí předcházet souhlas Parlamentu.

Ve čtvrtek 15. března Evropský parlament přijali svůj postoj k návrhům Komise na zavedení jednotného systému zdanění příjmů právnických osob působících v Unii. Cílem je zavedení jednotných pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob na vnitřním trhu a pravidel pro konsolidaci zisků a jejich rozdělení mezi členské země EU, ve kterých je příslušná skupina aktivní. Členské státy budou i nadále zdaňovat zisky společností podle národních sazeb. Uvedený koncept se zatím týká nadnárodních společností s globálním ročním obratem přes 750 milionů eur. Novým elementem je zohlednění digitální přítomnosti podniků, které nemají kamenné provozovny v členských státech. V otázkách daní má Parlament konzultační roli a jeho stanoviskem Komise není vázána.

Ve středu 14. března si poslanci vyslechli projev a diskutovali s portugalským premiérem Antóniem Costou, jakožto třetím vystupujícím v rámci série plenárních rozprav s hlavami států a předsedy vlád členských států o budoucnosti EU, které pořádá stávající předseda Parlamentu Antonio Tajani.

Dalších debat se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron na plenárním zasedání v dubnu, následován Charlesem Michelem, premiérem Belgie a Xavierem Bettelem, předsedou vlády Lucemburska v květnu.

V úterý 13. března byl schválen návrh nových pravidel evidence cen za přeshraniční doručování balíků. Cílem úpravy je zpřehlednit nabídku doručovatelských služeb a ceny poštovného v jednotlivých členských zemích EU. Poskytovatelé služeb dodávání balíků budou mít nově povinnost poskytovat národním regulačním orgánům potřebné informace o charakteru jimi poskytovaných služeb.

Další povinnost se vztahuje na předávání údajů o veřejně dostupných cenách poskytovaných služeb, a to jak vnitrostátních, tak přeshraničních v rámci EU. Shromážděné údaje následně národní regulační orgány v jednotlivých členských státech postoupí Komise, která je zveřejní každý rok nejpozději do konce. Opatření by měla začít platit ještě letos.