Shrnutí plenárního zasedání ve Štrasburku: Projev o stavu Unie i připojení k internetu

Ve středu 13. září přednesl před poslanci EP předseda Komise Jean-Claude Juncker výroční projev o stavu Unie. Vyjmenoval v něm pět klíčových iniciativ, na níž by se měla Komise zaměřit. Věnoval se také svému osobnímu scénáři pro budoucnost Evropy.

Ve čtvrtek 14. září EP schválil směrnici o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb. Díky ní budou mít osoby se zdravotním postižením snadnější přístup k důležitým zařízením a službám, jako jsou telefony, automaty na jízdenky, elektronické knihy, počítače a operační systémy nebo bankovní služby. Směrnice by se měla vztahovat také na osoby s trvalým nebo přechodným funkčním omezením - včetně starších lidí nebo těhotných žen. Stínovou zpravodajkou návrhu byla za skupinu S&D česká poslankyně Olga Sehnalová a za skupinu GUE/NGL Jiří Maštálka.

Poslanci EP v úterý 12. září projednali a také přijali návrh nařízení o podpoře připojení k internetu v místních komunitách. Návrh je součástí balíčku pro oblast komunikací, kterým Komise stanoví reformy potřebné pro zajištění dostupnosti a zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou, které umožní široké využití výrobků, služeb a aplikací na jednotném digitálním trhu. Hlavním prvkem nařízení je jednoduchý mechanismus, kterým bude financováno zřizování místních bezdrátových přístupových bodů. Mezi pozitivní účinky opatření by měly patřit lepší přístup k elektronické veřejné správě, vyšší angažovanost v demokratickém procesu nebo nová infrastruktura pro nouzovou a krizovou komunikaci. Stínovým zpravodajem za skupinu ALDE byl český poslanec Pavel Telička.

V úterý 12. září EP rozhodl o složení nového zvláštního výboru pro boj proti terorismu. O jeho zřízení rozhodli poslanci během červencového plenárního zasedání. Zvláštní výbor bude mít 30 členů a jeho úkolem bude prozkoumat a posoudit rozsah teroristické hrozby v Evropě a identifikovat a analyzovat potenciální chyby a selhání, kvůli kterým mohlo dojít k nedávným teroristickým útokům v různých členských státech EU. Předsedkyní výboru se stala francouzská poslankyně Nathalie Griesbecková (ALDE).

EP v úterý 12. září schválil nová pravidla pro bezpečnost dodávek zemního plynu, díky nimž budou moct členské státy v případě vážné krize způsobené nedostatečnými dodávkami plynu aktivovat mechanismus solidarity, a po- žádat tak o pomoc sousední země EU. Komise získá na základě této právní úpravy právo nahlédnout do jakékoli dohody o dodávkách plynu, která je důležitá z hlediska bezpečnosti dodávek. Jedná se o dohody, které představují nejméně 28 % celoroční spotřeby plynu v daném členském státě. Stínovým zpravodajem za skupinu ALDE byl český poslanec Pavel Telička.

Poslanci dále podpořili pokračování vynětí letecké dopravy ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) do roku 2020 a zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. V úterý odpoledne byla na programu plenárního zasedání rozprava s vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicou Mogheriniovou, během níž poslanci diskutovali o situaci v Severní Koreji a Venezuele a také o vztazích EU a Turecka.